neděle 5. července 2015

Řecké referendum nedává smysl

Vzhledem k tomu, že jsem už publikovaný autor píšící pod hlavičkou Evropských hodnot, je asi na místě zmínit, jak to dělají všichni velmi vážní lidé, že veškeré názory na tomto blogu, jsou mé vlastní. To platí i pro mé postoje ke gramatice a pravopisu.

Dnes v Řecku proběhne referendum, které má rozhodnout o budoucnosti Řecka a eurozóny a EU. Ono referendum je samo o sobě bizarní záležitostí a to hned z několika důvodů. Samotná otázka je špatně položená. V řečtině má přes 70 slov a ptá se občanů, jestli má vláda přijmout dva vysoce technické dokumenty. Tyto dva dokumenty navíc nejsou na stole k jednání nejpozději od úterní půlnoci, kdy vypršel druhý záchranný program pro Řecko. Samotné referendum se má konat osmý den po jeho vyhlášení, což nedává dostatečný prostor pro řádnou veřejnou diskusi o dopadech. I proto generální tajemník Rady Evropy (instituci nezávislé na EU) označil referendum za neodpovídající mezinárodním standardům.

(zdroj)

Jen pro srovnání: České referendum o vstupu do Evropské unie mělo 21 slov, ústavní zákon podle něhož se referendum konalo byl přijat více než půl roku před jeho konáním, a dokument na který odkazuje, je krátká smlouva mající deklaratorní charakter, kde většina prostoru je rezervována pro podpisy státníků. (Nutno však podotknout, že ona krátká smlouva odkazovala na ostatní komplexní právní dokumenty).

Úplně největší problém však je, že není jasné, jaký dopad jednotlivé výsledky referenda budou mít. V případě našeho referenda to bylo jasné. Buď chceme vstoupit a vstoupíme do EU nebo nechceme a nevstoupíme. V případě toho řeckého? Kdo ví.

Řecký premiér Tsipras vyzývá k hlasování "NE" (proti dokumentům), se slibem, že mu to dá větší páku při vyjednávání s věřiteli. Existují pochybnosti, jestli si to myslí i věřitelé. První signál, že se Tsipras mýlí je, že od středy přestala ze strany věřitelů vyjednávání, protože se čeká na výsledky referenda. Šéf euroskupiny (uskupení ministrů financí zemí platící eurem) Dijsselbloem varoval, že v případě volby "NE" nejspíše nebude pro Řecko nadále místo v eurozóně. A maltský zástupce v Radě guvernérů ECB řekl Reuters, že v závislosti na výsledku referenda by mohlo dojít k omezení přístupu či úplnému odpojení řeckých bank od programu ELA, přezdívanému finanční kapačky. To by mohlo mít destruktivní dopad na řecký bankovní systém, který je na tomto zdroji likvidity nyní zcela závislý. ECB sice nejspíše neudělá krok s takto zásadními politickými dopady hned po ohlášení výsledků referenda a počká na výsledky dalších vyjednávání, nicméně podceňovat moc této technokratické instituce by bylo velkou chybou.

Nepodceňujte moc sucharů z centrálních bank.
Mario Draghi, guvernér ECB (zdroj)

Pokud Řekové budou hlasovat pro přijetí dnes již irelevantních dokumentů, neznamená to, že dojde k dohodě. Právě naopak. Tsipras oznámil, že v případě výhry tábora "ANO" vláda padne ale nebude implementovat úsporná opatření:

"Pokud chce řecký lid pokračovat do nekonečna s úspornými opatřeními, které nám neumožní se odrazit ode dna [...] budeme to respektovat, ale nebudeme to my, kteří je zavedou."

Pokud Tsipras splní slib a Syriza bude držet jednotnou linii, není šance, že úsporná opatření projdou v dohledné době. Syriza kontroluje bez jednoho hlasu polovinu parlamentu. Koaliční partner Syrizy, ANEL už vyloučil ze své strany jednoho poslance, který veřejně prohlásil, že bude hlasovat v referendu za "NE". Neonacisté ze zlatého Úsvitu, kteří podpořili referendum budou stát společně se Syrizou a ANEL. Středo-pravá Nová demokracie, sociální demokraté z PASOK i To Potami a dokonce i komunistická KKE vyzvaly k volbě "ANO". Tyto strany však mají dohromady jen 121 hlasů a potřebují 30 dalších abych mohly schválit reformy a účast ve vládě, aby je mohly implementovat. Navíc se nabízí otázka s jakou vervou by implementovali reformy opoziční komunisté. Ať hlasování dopadne jakkoliv, naše současné vědomosti poskytují jen málo vodítek pro předpověď budoucího vývoje.

Žádné komentáře:

Okomentovat