pátek 25. května 2012

Závod ke dnu – napravení některých lží a omylů v dokumentu

Založil jsem facebookovou stránku tohoto blogu.

Včera večer jsem se rozhodl zajít na akci brněnského Protestfestu. Jak vám nejspíše došlo, jde o partičku radikálně levicových lidí, kteří se snaží zachránit svět před zkázou, kterou má na nás přivolat ďábelský kapitalismus. Lidi, kteří mě znají pravděpodobně ví, že bych šel na akci pod názvem "Co je vlastně v krizi a kdo komu co dluží?“ Krize ekonomická? Politická? Diskuze o krizi legitimity a roli občanské společnosti jen z důvodů pěstování kritického myšlení, trollnálady, či jen proto, abych si během obtížného zkouškového v cizí společnosti trošku zvedl sebevědomí.

Závod ke dnu / Robota

Navnadit pro následnou diskusi nás mělo promítání 80minutového dokumentu Závod ke dnu, který byl ve zkrácené verzi promítán na ČT jako RobotaNa diskusi byli pozvání levicový politolog z FSS MU Ondřej Císař, hippík Jakub Patočka a anarchokomunista Ondřej Slačálek. Podle složení bylo zřejmé, že organizátoři neusilovali o kritickou diskusi o základních tezích dokumentu, ale spíše intralevicovou debatu o partikuláriích.


V roli expertů ve filmu byli levicový filosof Václav Bělohradský, levicový sociolog, environmentalista, politolog, socioekonom, vysokoškolský profesor a publicista Jan Keller, favoritka KSČM a levicová ekonomka na VŠE Ilona Švihlíková a levicový rozvojový ekonom Tomáš Tožička. Jako hosta označují na plakátu marxistického ekomoma Richarda Wolffa. I zde jde vidět, že jde o "dokument s názorem", nikoliv o představení problému z různých pohledů. Film se točí především kolem nezaměstnaných v jedné jesenické vesnici, kde byla zavřena dlouhodobě prodělečná pobočka OP Prostějov. V následujících odstavcích se ale budu věnovat oněm expertům ve filmu.


Bělohradský, luddité a Obama 

Celý dokument začíná meditativními futuristickými a do značné míry prázdnými hnědými proudy z úst Bělohradského (pokud nyní mluvím o hnědých proudech, mluvím o Bělohradského názorech na cokoliv, nejen na fašismus). Na to řekne první neuvěřitelnou hovadinu filmu, totiž že stroje můžou za to, že lidé ztrácejí práci. Na jeho obranu je možné říct, že podobnou blbost jsme mohli slyšet nedávno i od nejmocnějšího muže planety. Pokud si někdo nemyslí, že luddité, Obama a Bělohradský jsou ekonomičtí analfabetové, jsou dvě stě let za ekonomy. Zřejmě si neuvědomují, že pokud by ta teze byla pravdivá, již dávno bychom byli bez práce všichni. Více například zde.

Obama se domnívá, že smartphony způsobily nezaměstnanost formanů,
obsluhy telegrafů, telefonních přepojovatelek a dalších.

Švihlíkové pohádka o Henrym Fordovi a efektivnostní mzdy

Illona Švihlíková se zase rozhodla šířit mýtus Henryho Forda. Co se v tomto příběhu tvrdí? Že Ford zvýšil na začátku roku 1914 mzdy svých zaměstnanců na dvojnásobek, aby si mohli koupit jeho auta, což mělo vést k dalšímu rozvoji podniku. Pěkná pohádka, kterou sám Ford pomáhal šířit. Jak to ale bylo ve skutečnosti?
V první řadě zaměstnanci pro Fordův podnik nepředstavovali velkou klientelu. V roce 1913 měl Ford 14 000 zaměstnanců, ale vyrobil 170 000 aut. Pokud se zamyslíte nad tím, jak dlouho by musel dělník na auto šetřit, jak často si kupoval nové a kolik jich jezdilo kolem první světové války v USA po silnicích, dojdete k závěru, že nešlo o žádná závratná čísla.
Jaký důvod měl tedy Ford na zvýšení mezd zájem? Řekněme, že nemusel být super humanista (btw. o jeho oslabeném humanismu nám může něco napovědět například vydávání antisemitistické literatury, včetně Protokolů sionistických mudrců). Není obtížně najít i pragmatický důvod. Tomu důvodu se říká efektivnostní mzda - mzda vyšší, než rovnovážná.
Jaké následky může mít za určitých okolností mít vyšší než rovnovážná mzda dopady?

  • Snížení fluktuace zaměstnanců – přestože měl Ford stálý stav 14 000 zaměstnanců, každý rok se u něj protočilo přes 52 000 (!) zaměstnanců. Uvažujte náklady na nábor a zacvičení či neefektivitu nových zaměstnanců a dojde vám, proč se mu může vyplatit radikální zvýšení mzdy oproti konkurenci. Toto byl zřejmě hlavní důvod, proč Ford do toho šel.
  • Zvýšení pracovní morálky  – při vysoké mzdě než rovnovážné, jsou pracovníci více motivovaní si své místo udržet, pracují tvrději. Náklady příležitostí při ztrátě zaměstnání v případě mimořádně vysoké mzdy jsou také mimořádně vysoké.
  • Lákání kvalitních pracovníků  – také kvalitnější pracovníci usilují o místa ve firmě, která nabízí vysoké mzdy. Ti se navíc také v takové firmě udrží.
  • Za Forda mohla dávat smysl také "nutriční teorie". Bohatější zaměstnanec si může dovolit lepší stravu a lepší zdravotní péči. Lepší zdravotní charakteristiky vedou k lepším pracovním výkonům a snižují absenci. Tento argument dnes ve vyspělých zemích není možné užít. Vliv mzdy na zdraví je marginální (více Mankiw nebo Wiki).
Je zcela nezbytné upozornit, že efektivnostní mzdy nefungují za každých okolností a zároveň, že jim současní manažeři rozumí a užívají jich. Zároveň, k nepotěšení levičáků, efektivnostní mzdy vedou podle učebnic ekonomie k růstu nezaměstnanosti (byť se musím přiznat, že sám tomu mechanismu nerozumím a doufám, že mi jej někdo dole v diskusi vysvětlí).


Henry Ford je držitelem Velkého kříže Řádu německé orlice. Toto ocenění získal  od Hitlera za
antisemitskou publikační činnost a zařadil se mezi velikány své doby jako třeba
Benito Mussolini, Jozef Tiso či Francisco Franco. Já bych o takovou společnost nestál.

Sportovec Keller

Sociolog, environmentalista, politolog, socioekonom, vysokoškolský profesor a publicista Jan Keller vyjádřil v dokumentu své prapodivné názory na pozici sportovců v ekonomicky vyspělých zemích. Keller to vysvětluje teorií lidského kapitálu. Tvrdí, že sportovci jsou pro společnost symbolem výborné akumulace lidského kapitálu a dává je do opozice k nezaměstnaným (, které podle něj společnost vidí jako lidi, kteří neakumulovali dostatek lidského kapitálu). Kvůli této koncetraci lidského kapitálu jsou vzorem pro zaměstnance, jak by měli sami na sobě pracovat. Toto jim má dle Kellera zaručovat vysoké platy.
Já se přiznám, že nerozumím, jak souvisí bytí vzorem pro zaměstnance s výší mzdy. Podle mě mají sportovci vysoké platy, protože vyprodávají stadiony. Z toho jsou odvozeny mzdy za účast na sportovních kláních, příjmy z reklam apod. A proč vyprodávají stadiony? Spíše bych se ptal antropologů a sociobiologů, než sociologa, environmentalisty, politologa, socioekonoma, vysokoškolského profesora a publicisty.

Sociolog, environmentalista, politolog, socioekonom, vysokoškolský profesor a publicista
Jan Keller předvádí svůj lidský kapitál. Skutečná kalokagathia.

Tožičkovy úvěry

Co se týče Tožičky, nemám pocit, že by řekl něco tak provokativně hloupého jako například Bělohradský. S ním mám spíše hodnotový problém. Tožička v jedné části dokumentu tvrdí, že by měly na trhu existovat určité preferované skupiny aktérů (zaměstnanci), kteří by měli zvláštní podmínky při nákupu podílu ve firmách a ty by měly být podporovány státem např. kofinancováním úvěrů.
Otázkou je, proč mají velké firmy nižší úvěry. Je to především proto, že banky v ně mají vysokou důvěru. Pokud je to proto, že některé firmy banky dokonce vlastní (jak tvrdí Tožička), těžko poté mluvit o skutečných úvěrech, daná firma prostě čerpá ze svých vlastních zdrojů, se kterými operuje jen poněkud odlišným způsobem.
Opravdu si ale myslíte, že by se z veřejných peněz (z peněz, které se od vás na tuto politiku musí vybrat navíc/méně na daních) měly podporovat riskantní půjčky? Já si myslím, že by tomu tak být nemělo. Tožička zřejmě ano.

Důvěryhodný management podle Tožičky. Odvaha jim rozhodně nechybí.

Ďábel je v detailech, vlku

Do sestřihu pro Českou televizy se nedostal "hostující" marxista Wolff, ale jeho tvrzení byla zajímavá, až pro mě neuvěřitelná. Když mi přítel na telefonu během přestávky mezi promítáním a debatou z důvěryhodných zdrojů potvrdil, že reálné mzdy (tedy mzdy očištěné o inflaci) ve Spojených státech od 70. let nerostly, ba možná i dokonce klesaly, musel jsem vymyslet způsob, jak z této neočekávané a nepříjemné situace ven. Po chvíli dezorientace jsem si vzpomněl na kurz makroekonomie a na problémy při výpočtu inflace. Vy, kteří jste podobný kurz neabsolvovali, ani jste tomu nevěnovali čas při samostudiu, vězte, že existuje několik metod výpočtu inflace. Každá vám dá dost odlišné výsledky, nedá se říct, že některá metoda by byla lepší či horší. Nejčastěji se prostě používá ta, která nejvíce potvrzuje vaši tezi. To samé nejspíše udělal Wolff.
Poté jsem oprášil i čerstvě pozapomenuté znalosti z ekonomie práce, že odměny za práci nejsou tvořeny jen mzdami, ale také benefity (pojištění aj.). O tomto ale lépe a podrobněji ve videu níže. 


Wolff navíc tvrdil, že ten rostoucí rozdíl mezi produktivitou a reálnými mzdami představuje čistý zisk pro majitele firmy. Domnívám se, že to není pravda. Kromě výše zmíněných faktorů a financování výzkumu a vývoje může IMHO tu mezeru plnit daňová politika, ekologická a bezpečnostní regulace a jistě celá řada dalších věcí, které nejsem schopen právě vymyslet. Tyto faktory neovlivňují produktivitu práce, ale zároveň negativně ovlivňují efektivitu trhu. K celé problematice reálných mezd a produktivity dále například Gregory Mankiw či Russel Roberts.

18 komentářů:

  1. Z apriori negativním přístupem k danému filmu se prostě nelze dopracovat k objektivnímu hodnocení. Někdo vše vidí zleva, vy všechno vidíte zprava. Podstata spočívá v tom, že ekonomika produkuje dostatek finačních prostředků. Pouze jejich dělení není správné. Jak již Platón říkal, podíl mezi platem manažera a platem zaměstnance by měl činit 5 : 1. Dneska to činí 500 : 1. Konkrétně: manažer bere 500 000 Kč měsíčně, zaměstnance 10 000 Kč měsíčně. Je to takto skutečně správné? Nutné? Skutečná hodnota odvedené práce manažera, její finanční přínos, je proti zaměstnanci opravdu tak rozdílný?

    OdpovědětVymazat
  2. 1) Nemyslím si, že skutečnost, že mám nějaký názor mě diskvalifikuje od objektivního hodnocení vybraných výroků.
    2) Pokud jsem pravičák (jsem), jsem jím protože mě k tomu dovedly názory a) pozitivní (zejména mé znalosti ekonomie), b) normativní (jsem například přesvědčen že pokud mluvíme o svobodě, měli bychom klást důraz na negativní svobodu). Odbýt mou argumentaci výše tím, že jsem pravičák můžete pouze v případech, kdy se dopouštím normativních soudů. Má argumentace výše byla pozitivní a budu tedy přijímat pouze ekonomické argumenty. Jediného normativního výroku jsem se dopustil, když jsem tvrdil, že by daňoví poplatníci neměli nést ani část rizika potenciálně neschopných družstevníků. Jestli jsme se měli na něčem poučit z ekonomické krize, tak na tom, že by stát neměl ručit za rizikový kapitál. Zde se mnou můžete vést debatu jako s pravičákem. V ostatních bodech zmíněných v textu nahoře ke mně argumentujte jako ke studentovi ekonomie.
    3) Nevím, kdy Platón mluvil o managementu, jsem zvědavý na odkaz. Každopádně názory tohohle "protofašouna" na dělbu bohatství mě moc nezajímají. Platón si taky myslel, že slabí, hloupí a oškliví by neměli mít sex a jejich děti by neměly být vychovávány. A že by stát měl přiřazovat muže k ženám. Platón měl možná hodně dobrých myšlenek, ale rozhodně taky spoustu hloupých.
    4) Nevím, jak jste přišel/la na poměr 50 : 1. Ale na tom nezáleží. V soukromém sektoru každý pobírá takovou mzdu, jakou legitimizuje jeho produktivita práce. Ve svobodné ekonomice (pokud neexistuje monopol či oligopol na straně zaměstnavatele) není dlouhodobě udržitelné finanční podhodnocení pracovníka. Takového pracovníka rád přetáhne jiný zaměstnavatel, či hrubě podhodnocený zaměstnanec také může začít podnikat sám. Stejně tak není dlouhobě udržitelné nadhodnocování zaměstnanců, protože zbytečně vysoké mzdové náklady nemůžou udržet danou firmu konkurenceschopnou. Pokud se tedy ptáte, jestli je rozdíl mezi hodnotou práce manažera a obyčejného zaměstnance tak rozdílný, odpověď Vám nedá sebelepší ekonom ani politik. Odpověď vám dá jedině trh.
    6) Jestli je to správné či nutné je jiná otázka. Já osobně si myslím, že každý má dostat tolik, kolik dělá tržní hodnota jeho práce (což určí trh). ((((Tím neodmítám podporu nejméně produktivních a nepracujících nějakou formou pomoci (primárně negativní daní z příjmu))))) Nedovedu si představit jiný rozumný způsob stanovování mezd, který by neměl devastující vedlejší efekty na ekonomiku. Zkuste něco navrhnout, jsem zvědavý.
    Z toho, co jsem napsal, je myslím jasné, že se domnívám, že ten rozdíl 50 : 1 je skutečně nutný. A pokud jsem došel k názoru "nutný" není jediný důvod se zaobírat otázkou, jestli je to správné.
    7) Tvrdíte, že ekonomika produkuje dostatek finančních prostředků. Nejsem si jist, co to znamená. Pokud tím myslíte, že ekonomika produkuje dostatek peněz, tak to je hloupost. Když to zjednoduším, tak finanční prostředky (pokud je chápete jako peníze) produkuje centrální banka. Na množství peněz v ekonomice nezáleží. Záleží na bohatství ekonomiky, což jste spíše myslel/a. Pokud chcete zákonem rozdělit toto bohatství, skutečně můžete. Ale za cenu toho, že celkové bohatství k dělení se zmenší (ona redistribuce poškozuje efektivitu ekonomiky a snižuje celkové bohatství společnosti). Tohle je základní dilema sociální politiky - chceme aby byl koláč (bohatství) co největší? A nebo chceme aby byl koláč menší, ale podle názoru politika lépe rozdělený? A toto dělení koláče může vést k ještě náročnějším otázkám. Jestli je důležitá absolutní chudoba či relativní chudoba...

    OdpovědětVymazat
  3. Tvrdit, že mzdy manažerů bank odpovídají jejich tržnímu přínosu, se mi zdá po roce 2008 velmi odvážné. Myslím, že do určité úrovně opravdu mzda odpovídá ceně práce (tedy tomu, za kolik by byl ochoten danou práci konat někdo jiný), ale od určité úrovně jde hlavně o schopnost urvat pro sebe co nejvíc. Tam jsou výhody managerů evidentní.
    Bod 7) je hodně mimo realitu. Mezi ekonomikami s nejvyšší životní úrovní je mnoho (například ty evropské severské) těch, které přerozdělují velmi mnoho, naopak v mnoha nejchudších se nepřerozděluje skoro nic. Tento jev je snadno pochopitelný i teoreticky. Nulové přerozdělování znamená mnoho lidí, kteří zůstávají zcela mimo společnost, která tak nedokáže využít jejich kapitál, navíc zvětšování nerovností vede k tomu, že šťastnější část společnosti musí mnoho investovat do bezpečnosti ...

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní: Pokud neodpovídají jejich přínosu firmě (předpokládám, že to myslíte tržním přínosem), je to problém soukromý (majitelů bank), nikoliv veřejný. Pokud banky přeplácí své manažery, nic nám do toho není. Jen si dovolím poznamenat, že jen o málo schopnější manažer, pokud operuje s obrovským množstvím peněz, je schopen vytvořit mnohem větší zisk než ten o něco méně schopnější. Samozřejmě ti lidé, kteří jmenují manažery se můžou nechat přesvědčit i těmi méně schopnými. Ale to samé platí u kterékoliv mzdové úrovně. Jen to jde třeba méně vidět.
    7) Zde jsem se asi nevyjádřil úplně jasně. V první části jsem mluvil o neutralitě peněz. Když máte jeden rok na účtě 1000 korun a druhý rok 2000 korun, nemusí to znamenat, že jste bohatší. Může to znamenat, že jste na tom pořád stejně, jen ekonomika prošla 100% inflací. Proto jsem se ohradil tomu tvrzení, že ekonomika vytváří dostatek finančních prostředků. Ekonomika vytváří bohatství, finanční prostředky vytváří centrální banka, potažmo bankovní systém.
    Pokud jde o přerozdělování v severských zemích, doporučuji si najít nějaká data předtím, než začnete formulovat teorie. Podle Eurostatu jsme po Norsku, Švédsku, Slovinsku a Maďarsku 5. nejrovnostářštější země EU (http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=ilc_di12&lang=en). Tzn. že jsme v tabulce ještě třeba před Finskem a Dánskem a můžeme se se severem bez problémů rovnat. Rovnostářské severské ekonomiky, v čele se Švédskem patří mezi ty méně dynamické v rámci EU. Prosím vysvětlete mi, jak nepřerozdělování vede k nevyužívání kapitálu celé řady lidí. Já vám povím, jak tomu zabránit. Snížení investic do bezpečnosti jsou podle mě směšné ve srovnání se srovnání se ztrátami mrtvé váhy, které vznikají v důsledků zdanění (http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88#Ekonomick.C3.BD_pohled_na_dan.C4.9B)

    OdpovědětVymazat
  5. Autor Vít Janeček pouze navazuje na tradici levicového dokumentu, jako http://www.csfd.cz/film/203260-misere-au-borinage/ a podobné. Současná teze dnešní
    radikální levice je něco ve smyslu "Společenské prostředí může být spravedlivější, než je to stávající"..Do značné míry to vychází z logiky Marxova uvažování. Akorát spravedlivější společnost dnes má být dosáhnouta liberální demokracií namísto revoluce. To co se snažil snímek sdělit, je právě podobné jednoduché poselství. Nebráním vám, se svými znalostmi a racionálním uvažováním potvrzovat ve svých pravicových názorech. Ale ukazujete pouze, jak cynicky jste ke snímku přistoupil. Za tímto článkem osobně nijak zvlášť nestojím, ale bude Vás zajímat => http://denikreferendum.cz/clanek/13847-ekonomie-a-pravicova-orientace

    OdpovědětVymazat
  6. Anonymní: Nejsem si jist, jestli mě z cynismu obvinil spravedlivě. Podle mě ten dokument jen dává na důležité otázky špatné odpovědi. Vlastně odpovědi přesně opačné, než by měly být. To jsem samozřejmě v blogpostu nepsal, protože jsem se chtěl věnovat jen vybraným výrokům, nikolin celému dokument. Měl jsem za to, že je to jasné. Proto mi připadá, že tvrdit o mě, že jsem cynik je trochu nefér. Například je podle mě zvrácené, že prodavačky a dělníci musí pravděpodobně ze svých daní platit vysokoškolské vzdělání potomků středních vrstev (jejich potomci velice pravděpodobně studovat VŠ nebudou). Odkazuji na Friedmanovu řeč ze 70. let (http://www.youtube.com/watch?v=uwG-5xCTGyI). Statistiky se samozřejmě mohly proměnit (přece jen mluvíme o jiném čase a jiném místě), ale přesto se domnívám, že tohle stále platí (vzhledem k tomu, že v ČR jsou soukromé investice do vzdělání menší než kdy byly v USA, tak je to v Česku možná ještě horší).
    Článek na RF jsem si přečetl. Mám dojem, že kvalita toho článku odpovídá ne-ekonomovi (na druhou stranu nevím co je to "sociohistorická podmíněnost člověka"). Kritika by byla rozsáhlá a jestli chcete, klidně vámi vybrané body rozeberu.
    Jinak já jsem ke kritice mých názorů otevřen. Koneckonců mé znalosti ekonomie skutečně nejsou nijak zvlášť rozsáhlé či hluboké. Jen potřebuji, aby se proti mě argumentovalo ekonomicky, nikoliv ideologicky. A pokud přesto někdo chce argumentovat ideologicky, tak klidně. Ale chci po něm, aby poznal, kdy už jede na ideologii a tedy kdy opouští ekonomii.

    OdpovědětVymazat
  7. Marxismus, komunismus, bolševismus, internacionální socialismus, a další více-méně zkrachované nebo zdiskreditované produkty sociálního inženýrství jsou čistě židovská záležitost. Jsou to židovské výmysly. Tedy nechápu vaši kritiku Forda za tzv. anti-Semitismus (jako by snad neměl právo nemít rád nějaký národ), přičemž zároveň se definujete jako pravičák, tedy v opozici vůči židovským sociálně-inženýrským vynálezům (aplikovaných ovšem na gojímech). No a jako bonbónek používáte židovský vynález (resp. židovskou krádež) - slovo "antisemitismus". Současní Židé Semity nejsou, na rozdíl např. od Arabů, kteří Semity jsou.

    OdpovědětVymazat
  8. Nejsem si jist, jak silné měli konkrétní Židé postavení při formování těchto politických filosofií (jistě ne zanedbatelné - na druhou stranu jsou tu nežidé zde hráli rozhodně také důležitou úlohu), ale odmítáte se dívat na tu druhou stranu. Dle mě ještě silnější zastoupení mají Židé mezi zastánci individuální svobody v 20. století. Milton Friedman, Ayn Randová, Ludwig von Mises, Robert Nozick či Murray Rothbard Jen velmi málo ne-Židů dosáhl stejného vlivu mezi odpůrci sociálního inženýrství.
    Antisemitismus je mezi odborníky zavedený termín a všichni ví co znamená. Kaspické moře také nebylo přejmenováno na jezero, přestože je to formálně jezero. Židé Semity rozhodně jsou. Kdyby nebyli Semity, nemohli by ani být Židy (pokud zůstáváme u etnické definice, nikoliv náboženské definice židovství).
    Stejně jako máto právo nemít rád národ, já mám právo mít nerad lidi, kteří nemají rádi jiné národy. Neupírám vám ho. Na tom, že ideálem humanismu není štvavá kampaň proti celému etniku se snad shodnem. Ford tuto kampaň vedl. O tom také není pochyb.

    Pokud někoho nemám rád, tak ho nemám rád kvůli jeho činům a nebo postojům. Odmítám princip kolektivní viny a soudím lidi kus od kusu. Politické filosofie neztotožňuji s žádným národem, ale jen s konrétními filosofy.

    OdpovědětVymazat
  9. Odbornost, vědeckost, přesnost, expertnost...nejhorší fetiše současnosti, které v podstatě přímo stojí za hlubokou krizí naší civilizace.

    Autor se nebude bavit "ideologicky" jenom "ekonomicky". Přitom představa, že se někdo baví "objektivně bez ideologie" je tou nejhorší a nejnebezpečnější ideologií. Přitom ten obvyklý šum neoliberálních plků (náboženská představa o samospasitelnosti ideálního volného Trhu; odmítání společnosti jakožto marxistického přežitku) je přitom dnes už úsměvný.

    Na amerických univerzitách už všechny ty Hayekovské a Friedmenovské blázny vytloukají košťaty. Je zjevné, kam teorie chicagské školy (nejprve násilně použita v Chile při fašistickém převratu) vede.

    Až čtyři miliardy lidí pod hranicí chudoby (pokud počítáme životní náklady v jednotlivých zemích), současný americký dělník bere menší reálnou mzdu než před 45 lety, každý pátý Američan v extrémní chudobě, sociální nůžky se rozevírají nesouměřitelností, bída roste, planeta umírá a jedno procento lidí vlastní 40% planety, tři nejbohatší chlapící vlastní tolik jako 40 nejchudších zemí...

    Volný globální trh je prostě BLBOST, která vede ke korporátnímu fašismu a totalitě (viz Čína). Otázkou je, kdy na to příjdou "ekonomové"...

    OdpovědětVymazat
  10. 1. Pokud odmítáte odbornost, vědeckost, přesnost a expertnost jako nejhorší fetiše současnosti, proč pro vás má nějaký význam, že jsou ekonomičtí liberálové vyháněni z amerických univerzit? (Mimochodem, nic o tom nevím.)

    2. Ekonomická část (neo)liberální ideologie má své kořeny ve vědě. Ty teorie o které se opíráme jsou testovatelné a vyvratitelné. Pokud nesouhlasíte s vědou jak definována Popperem a dalšími, mluvíme jiným jazykem. Pokud souhlasíte, doložte studie (mám přístup do vědeckých databází) ve kterých se vyvrací cokoliv z toho, co zde bylo řečeno.

    3. Docela by mě zajímalo jak je chudoba definována, jestli pod její hranící žijí 4/7 světové populace. O problémech výpočtu reálné mzdy jsem se zmiňoval již v článku. Navíc byste neměl zapomenout, že spousta Američanů již není dělníky, ale byli vytáhnuti do jiných, vyšších sociálních tříd. Zatímco před 45 lety bylo mezi dělníky mnoho vysoce produktivních lidí, troufám si tvrdit, že dnes je průměrný dělník horší. Pokud každý pátý Američan žije v extrémní chudobě, hranicí pro extrémní chudobu je roční příjem 12 500 USD. (http://www.census.gov/hhes/www/cpstables/032011/perinc/new01_001.htm) To není zas tak málo.

    Nůžky se rozevírají protože rozdíly v produktivitě rostou. Mám-li použít jazyk Nassima Taleba (přečtěte si Černou labuť), čím dál větší vliv mají škálovatelné profese. Ale nevidím na tom nic špatného, nic co by bylo třeba řešit.

    V Číně byla totalita ještě před nástupem kapitalismu, co je ovšem nesporné, že Čína je mnohem lepší místo pro život než před reformami Teng Siao-pchinga.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ekonomické liberály vyhánějí, protože jejich nesmyslné teorie způsobily mimojiné bankovní krizi v roce 2008.

      Neexistuje nic jako homo economicus! Neexistuje nic jako objektivní \ vědecká ekonomie. Existuje jenom POLITICKÁ ekonomie. Žádný objektivní matematický Samuelsonovský magořík nedokázal předvídat jedinou krizi. Celá ta chicagská šílenost o směřování k tržnímu Optimu (asi nějaká verze bájného komunismu, ne?) je absudrdní. Všechny ty pitomé vzorečky fungují jenom na papíře a to jen když si odmyslíme, detaily jako "že ne každý člověk je dokonale informovaný" a že "možnost pohybu je omezená" (ty krávoviny předpokládají okamžitou teleportaci racionálního spotřebitele po planetě)

      To, že volný trh je zvěrstvo, byl nevídaný sebezáchovný celospolečenský konsenzus po druhé světové válce (logická reakce na volným trhem způsobenou velkou krizi a následný logický nástup nacismu, podporovaný německými velkoprůmyslníky).

      Víte, ono by to bylo na dlouho. Zkuste si přečíst třeba Ilona Švihlíková - Globalizace a krize
      nebo něco od Miloše Picka, Josepha Stiglize...

      Volný trh je nejhorším sociálním inženýrstvím zatíženým těmi nejhoršími vražednými vědeckými fetiši západní civilizace "objektivity" a kalkulovatelnosti.

      Společnost nespočítate šmankote vzorečkem, chlape. To je jen propagandistická metoda, kterou si procento nejbohatších udržuje svoji pozici.

      Rodina Rotchildů by zaplatila český státní dluh přes bilion 1533x (!!!). Globální kapitalismus vede k neuvěřitelné kumulaci krevních sraženin peněz (v důsledku logické MONOPOLIZACE; základní a nutný fenomén kapitalismu) na jednom místě, aby se následně dostaly do srdce a způsobily infarkt \ krizi...

      Vůbec nevím, proč tady házím perly na zeď. Pořád mně prostě dokáže fascinovat ta jistá "sociální stupidita". Já vidím, že to nefunguje (krize 2008), ale stejně to NECHCI VIDĚT, NECHCI VIDĚT...

      Každý pátý Američan pod hranicí extrémní chudoby. A ta čísla rostou závratným tempem...ale to není pravda...tralalá...trh a rovnice...tralalaá...to všechno vyřeší...tralalá

      Vymazat
  11. Promiňte, ale skutečně je adekvátní kritikou nějakého argumentu prohlásit, že je to "blbost"?

    Pokud někdo prohlásí, že stroje způsobují, že lidé přicházejí o práci, je skutečně popřením tohoto argumentu tvrzení, že zatím nejsme bez práce všichni, takže to není pravda?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažil jsem se udržet nějakou rozumnou délku článku. Svou stručnost jsem kompenzoval odkazem na The Economist.

      Že někdo přišel o práci, protože jej nahradily stroje může být pravda u určitého člověka v určitém okamžiku. Ale přítomnost kapitálu (strojů) nemá prakticky žádné dopady na nezaměstnanost v celé ekonomice. Bělohradský pro stromy nevidí les. Pokud by to byla pravda, tak silně kapitalizované země jako Spojené státy, Německo nebo Singapur by měly dlouhodobě vyšší míry nezaměstnanosti než méně kapitalizované země třeba na východě Evropy či v podstatě kdekoliv jinde. To nezaznamenáváme. V tradičních odvětvích (zemědělství, sklářství, těžký průmysl) už skoro nikdo nepracuje, ale vznikla pracovní místa v jiných odvětvích (lehký průmysl, služby). Ekonomika je mnohem dynamičtější systém, než dokáže nějaký levicový filosof, který je zřejmě nepolíben základy ekonomie, připustit.

      Vymazat
  12. Tvrdíte: "V soukromém sektoru každý pobírá takovou mzdu, jakou legitimizuje jeho produktivita práce." Mohu tedy předpokládat, že kdyby každý jedinec v ekonomice byl produktivní jako špičkový manažer (stačilo by je naklonovat a vhodně vychovat, že), jenž bere plat 100x nad průměrem (jsou takoví, né že né), bude celá ekonomika produkovat 100x více statků? Domnívám se, že to není možné.

    Jiná otázka. Manažer řídí dopravní firmu a rozhodne se nakoupit autobusy, do kterých se vejde při stejných nákladech jako měl s těmi starými 2x více pasažérů. Zdá se, že produktivita práce stoupla 2x. Ale čí produktivita práce? Manažera? Řidiče? Prodavače lístků, který jich bude taky muset prodat 2x tolik? Všech? A co kdyby snížili cenu lístků? Vzrostla by produktivita práce méně než 2x? Když v důsledku módního poblouznění vzroste poptávka po flanelových košilích tak, že se zdvojnásobí jejich cena, ale firmám chvíli trvá než se z toho vzpamatují a vzroste i objem výroby, tak dočasně vzrostla 2x produktivita práce? Šičky? Manažera? Prodavačky v boutiqu? Je produktivnější doktorka, která vyléčí angínu 10 manažerů nebo stovky uklízeček? A jak odměnit zásadní vědecké objevy, které zvyšují produktivitu práce?

    Co se snažím ukázat... Snažím se ukázat, že produktivitu práce jedince (a do určité míry i firmy) v podstatě ztotožňujete s tím, na kolik si danou práci "cení trh", jelikož nemáte žádný jiný nástroj, jak ji ocenit. Je to asi vcelku pochopitelné, rozdělit přínos jednotlivých pracovníků na výsledném produktu se jeví nesmírně obtížné, až nemožné. Trh ovšem nějak odměny za práci rozdělí a jsem ochoten souhlasit, že při splnění řady předpokladů (které i rozumně splněny bývají), to vede k efektivnímu výsledku. Budiž.

    Vychází mi, že tvrdíte vlastně toto: "Trh zajišťuje efektivní rozdělení zisku/odměn za práci/všeho, proto je odměna za práci vhodným měřítkem její produktivity. Nyní víme, která odměna vede ke správnému ohodnocení produktivity. Ať rozhodne trh!" Jestli tohle není argumentace kruhem, pak tedy nevím.

    Pokud se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, znamená to podle Vás, že produktivita bohatých roste rychleji než produktivita chudých? Jak je to sakra možné? To mi případá býti sociálně perverzním, i kdyby "čistý trh" nakrásně vedl k rychlejšímu růstu ekonomiky oproti přerozdělování (což považuji, do určité míry, za možné - neoklasikům to z jejich předpokladů, leckdy velmi diskutabilních, vychází, ohledně reálných dat je pak mnoho hádek, snad proto, že nikdy neplatí to prokleté ceteris paribus).

    Stojí ta efektivita za to? Není nakonec přeci jen trochu lepší zvolnit růst a nastolit trošičku více rovnosti, dát lidem trochu více důstojnosti? A jsou vůbec zahrnuty všechny společenské náklady, externality? Např. souvislost mezi násilnou kriminalitou a sociální nerovností? Nutnými výdaji na policajty apod.? Neměli by všichni bohatší vlastně platit Pigouovu daň (tedy vlastně progresivní daň z příjmu :) )? A vůbec, k čemu vlastně ten vyšší výkon ekonomiky, když tu "část navíc" si užijí hlavně ti, kteří už dávno spotřebovávají nejvíc?

    Mám pocit, že redukujete žádoucí na maximální HDP, maximální úhrnnou produktivitu práce (svým způsobem něco velice podobného). To je ale podle mě jeden ze zásadních sporů mezi levičáky a pravičáky, který navíc není na racionální bázi - domnívám se, že v průměru jsou pravičáci skutečně méně sociálně vnímaví. Řada sporů samozřejmě racionální jádro má a o těch pak lze vést polemiku. Bohužel si myslím, že obě strany se v ní dopouštějí jistých ideologicky podmíněných iracionalit, a ještě více bohužel se bojím, že u nás levičáků je to (v ekonomii, nikoliv třeba v sociologii apod.) častější. Ale nakonec si osobně myslím, že stejně máme pravdu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za podnětný komentář, tohle je přesně typ kritiky, ve který od levičáků doufám, ale málokdy se ho dočkám. :) Doufám, že vám dám obdobně kvalitní odpověď. Ale až později. :-D Jen vás ještě poprosím, ať se podepisujete, třeba jen znakem, ať vím, že mluvím s vámi. Než mě ty anonymní komenty naštvou do té míry, že je zakážu.

      Vymazat
    2. Nevím jaké máte znalosti ekonomické hantýrky, ale vzhledem k tomu, že jste nahodil "ceteris paribus" budu předpokládat, že klíčovým pojmům rozumíte a doufám, že si je případně vyhledáte. Přesto se budu snažit složitější koncepty vysvětlovat.

      V první řadě samozřejmě není pravda, že zaměstnání dvojnásobného počtu manažerů nepovede ke zdvojnásobení produktivity podniku. Manažeři nejsou zaprvé jedinými zaměstnanci podniku, navíc jejich produkční schopnost není lineární. Neoklasické modely pracují s klesajícím mezním produktem výrobního faktoru (v tomto případě práce) - tzn. že s rostoucím počtem zaměstnanců (manažerů) produktivita každého dalšího přijatého manažera ceteris paribus klesá.

      Ukážu vám to na příkladě. Máte ve fabrice dvě stě pracovníků a deset manažerů. Manažeři mají samozřejmě vysoké platy, protože jejich schopnosti jsou vzácné a jejich mezní produktivita vysoká. Nyní došlo k nějaké revoluci ve školství a trh práce nabízí celou řadu dobře vyškolených manažerů (zkušenosti v tomto modelu nehrají roli). Co udělá fabrika? Začne přijímat manažery a to do té doby, dokud každý nový manažer zajistí oné firmě vyšší navíc zisky než je jeho plat (ekonomicky: dokud mezní náklady na mzdu nepřevýší mezní výnosy z růstu produktivity). Zvýšení nabídky manažerů na trhu práce bude mít dopad na mzdy současných manažerů. Ty rozhodně klesnou - mezní produkt z práce manažera poklesl. Na druhou stranu by měly mzdy řadových pracovníků vzrůst, protože platí, že vztah mezi manažery a pracovníky je komplementární (jejich práce se doplňuje).

      Původně jsem psal, že mzda každého se odvíjí od produktivity práce. Nyní píšu, že se odvíjí od mezní produktivity práce. Jaký je v tom rozdíl? Žádný. Modely zahrnující mezní produktivitu práce zahrnují předpoklad, že všichni manažeři jsou stejní. To evidentně není pravda. Přesto si na trhu manažerů vzájemně konkurují a jejich produktivita je odvozena od situace na trhu práce. Rozhodně není žádnou vnitřní a neměnnou charakteristikou onoho manažera/pracovníka.

      Je ještě důležité si uvědomit, co vlastně ta produktivita je. Nejde o schopnost vyrábět statky, ale spíše schopnost uspokojovat poptávku. Když jakýkoliv podnik vyrobí 2x více statků, nemůže očekávat dvojnásobné zisky. Vyšší nabízené množství při stejné poptávce tlačí ceny dolů. A i proto je trh dobrý nástroj. Ceny nám říkají, které zboží a práce jsou žádané a které potřeby je třeba ve společnosti uspokojit. Nařízením kolik má kdo brát se nám tato informace ztrácí (proto jsme za socialismu měli dostatek pracovníku v těžkém průmyslu a nedostatek výrobců toaletního papíru). Progresivní zdanění by podle této teorie mělo také škodit, byť ten dopad nemusí být tak fatální (ztrácí se z trhu informace, jestli jsou třeba skutečně třeba kvalifikovaní pracovníci v technických oborech a i motivace k výběru takového oboru). Nedělám si iluzi, že by všichni studenti humanitních a společenskovědních fakult šli najednou studovat na inženýra (ne ekonomie, skutečného :) ), nicméně ten mzdový rozdíl, kdyby nebyl redukován daňovou progresí) by mohl, podle mě, určitou část lidí přesunout na technické obory. Nabídka a poptávka přitom nejsou fenomény podmíněné existenci trhu, fungují i za socialismu. Ale právě trh a cenový mechanismus představují nejlepší dostupný, byť ne dokonalý nástroj (nikdo nemá dokonalé informace) jak reflektovat nabídku a poptávku. http://www.youtube.com/watch?v=WPy-QKXofQs
      Trhy občas selhávají, ale stát zpravidla selhává mnohem hůře.

      Podezříváte mě z kruhové argumentace. Mou tezi ale lze vyvrátit. Pokud porovnáte společnosti, kde ceny práce primárně řízeny centrálně se společnostmi, kde fungoval trh a vyjde vám, že centrálně plánované společnosti si vedly lépe, mé tvrzení, že trh je efektivní nástroj k "lepšímu" ohodnocení produktivity, bude vyvrácen.

      Vymazat
    3. Ad autobus: Při nákupu nových autobusů poroste produktivita kapitálu (autobusu). Ani manažera, ani řidiče ani nikoho jiného. A nebylo to nejspíše dvakrát, protože aby naplnili celý autobus museli zřejmě snížit ceny (poptávka i po autobusech je s rostoucí cenou klesající). Jaké to bude mít dopady na ostatní? Některé řidiče propustí nebo jim sníží plat. Jejich mezní produktivita poklesla. Majiteli dopravní firmy vzrostou krátkodobě zisky, ale dá se předpokládat, že do odvětví generujícím zisk se bude snažit dostat i konkurence. Buď ostatní dopravci nakoupí také autobusy, které jim umožní snížit náklady a ceny na dopravu, nebo na trh vstoupí další hráči.

      Ad košile: Pokud kvůli nějakému módnímu trendu vzroste poptávka po košilích dvojnásobně, tak zisk jistě někomu vzroste a produktivita v mém pojetí (schopnost uspokojovat poptávku) také. Kdo konkrétně na tom vydělá? Musíme se rozložit dopravu k zákazníkovi jednotlivé procesy. Kdo nejvíce přispěl k uspokojení poptávky po košilích? Firma, která košile šije pravděpodobně zvýší mzdy, aby nalákala další zaměstnance, vydělá si i ten, koho napadne převést flanelové košile z Německa, kde mánie není, do Česka kde mánie je. Než se trh stabilizuje jistě bude i nemalá část zisků rozdělena mezi lidmi, kteří se podílejí na výrobě a distribuci košil, náhodně. Ale mohl by nějaký úředník snad posbírat všechny informace a rozdělit neočekávané zisky "spravedlivěji"? Ani náhodou.

      Ad rozevírající nůžky: Skutečně se domnívám, že jedním z hlavních důvodů, proč se rozevírají nůžky je právě výrazně odlišná produktivita. Informační technologie umožnily některým lidem uspokojovat poptávku po celém světě. Zatímco nyní může talentovaný CEO řídit obrovskou nadnárodní společnost, dříve mohl kvůli nedostatku informačních technologií řídit jen nějakou manufakturu. Malý rozdíl ve výkonnosti u ředitele nadnárodní společnosti představuje obrovské ekonomické dopady. Na druhou stranu, když máš ekonomiku postavenou na zemědělství, tak i když je jeden výrazně schopnější, na výsledku to nemusí být zas tak moc poznat. Zatímco dříve, když člověk si chtěl poslechnou píseň, musel si pozvat trubadúra či vydržovat kapelu. Všichni trubadůři dostávali víceméně stejně, protože mohli uspokojit poptávku jen omezeného počtu lidí. Dnes umělci dokážou pomocí internetu uspokojit prakticky celý svět. A vydělávají na tom. Tohle vychází z teorie černé labutě od N. N. Taleba.

      Domnívám se, že křivdíte nám liberálům, když tvrdíte, že nám jde jen o HDP a efektivitu. O co ve skutečnosti většině liberálů jde (alespoň co já mám zkušenost), je svoboda. Svoboda od násilí, svoboda od příkazů, svoboda od zákazů (tedy negativní pojetí svobody). Přesně vy smyslu známé analogie svobody pěsti a svobody nosu. Tvrdíme, že nikdo nemá automatický nárok na majetek jiného a že pohrozit někomu, že ho zavřete, pokud vám nedá kus z toho, co si sám vydělal, je alespoň trochu morálně pochybné. Jinak na tom co píšete, se myslím dá dobře demonstrovat, proč si myslím, že pravičáci se soustředí mnohem méně ne peníze, než vy levičáci. Pro mě je důležitá otázka "Získal své bohatství legitimním způsobem?" Pokud ano, nechejme mu ho. Pro vás je evidentně důležitější otázka "Nemá bohatství až příliš?" Pokud ano, vezměte mu ho. Stejně pro nás není důležitý růst HDP či produktivity. Pokud lidi začnou z nějakého důvodu odcházet z pracovního trhu a budou chtít žit na farmě, kde si pro sebe budou pěstovat rajčata a brambory (samozásobitelství není v HDP zahrnuto stejně jako domácí práce), tak pro nás to nepředstavuje problém. Dokud nebudou na to žádat dotace či podporu v případě neúrody. Nemáme vizi skvělé společnosti, kde budou všichni kolektivně přispívat k blahu národa. K takovým projektům jsme skeptičtí a skutečně nás zajímají jen jednotlivci. Samozřejmě jsou liberálové schopni z těch základních pozic dělat četné ústupky. I mírně progresivní daň mi v podstatě nedělá problém. Jen bych rád poznamenal, že nikde na světě a nikdy v moderní éře skutečně rovná daň z příjmu nebyla, alespoň co vím.

      Vymazat
    4. Ohledně té sociální citlivosti ale máte určitě pravdu. Ale místo sebe nechám mluvit Milton Friedmana http://www.youtube.com/watch?v=vOr668rBpIE :).

      Ta vaše připomínka o sociálních externalitách je určitě zajímavá. Přesto by bylo zajímavé se podívat na například na rozdělení daní ve společnosti. Kolik procent příjmů veřejných rozpočtů tvoří daně od nejbohatších, kolik lidí od státu více dostává než na daních odevzdává atp. Určitě znáte to video o distribuci bohatství (ve skutečnosti důchodů) v USA. Na tomto kanálu se podívali na distribuci zdanění. http://www.youtube.com/watch?v=KENaWXPmBr0. Nedivil bych se, kdyby bohatí dnes více než bezpečně kompenzovali náklady na pořádkové služby atp. Externality je jistě třeba odbourávat, ale nejsem si jistý, jak široce bychom je měli definovat. Odškodňovat souseda, za to, že jste si opravili fasádu a jeho dům vypadá ve srovnání hůře jistě něco jako externalitu vytváří, ale i kdyby se něco takového dalo efektivně vymáhat, byl bych proti takové pigouově dani.

      Vymazat