pondělí 13. února 2012

Maine aneb Zpátky do dnů

Společně s kaukusy v Nevadě 4. února začaly i kaukusy v Maine. Zvláštní charakter mainských kaukusů, má za následek, že výsledky byly vyhlášeny až o týden později než v Nevadě.


V nejseverovýchodnějším státu Unie na liberálním Severovýchodu byli favorizování dva kandidáti - Mitt Romney a Ron Paul. Výsledky nakonec odpovídaly předpokladům. Poměrně těsně zvítězil Mitt Romney nad Ronem Paulem (tito dva dohromady získali 3/4 hlasů). Z výsledku lze vyčíst, že se také potvrzuje vyhořívání Gingrichovy hvězdy a nástup Santoruma jakožto konzervativnější alternativy Mitta Romneyho (či  Obamy, jak říká Rick sám).


Co se týká prozatímních celkových výsledků: Na delegáty vede podle New York Times Mitt Romney se 105 hlasy, následuje jej Rick Santorum se 71 delegáty, třetí je Newt Gingrich s 29 delegáty a uzavírá Ron Paul se 18 hlasy delegátů. Co do vítězství, dá se říci, že si jsou Romney a Santorum rovni se čtyřmi státy (pokud ovšem započítáme Santorumovi i formálně bezvýznamné vítězství v primárkách v Missouri). Gingrich má své jedno vítězství z Jižní Karolíny, Ron Paul dosud nezaskóroval. Co se týče celkového počtu získaných hlasů, vede s 41,5 procenty Romney, druhý je Gingrich s 31,1 procenty, třetí Rick Santorum s 15,9 procenty a poslední Ron Paul s 11,4 procenty. Zde musíte vzít v úvahu, že klasických primárek se účastní řádově více voličů než je tomu u kaukusů a tato procenta mají nulovou vypovídací hodnotu.
Vítězství podle barev - červená = Mitt Romney, modrá = Rick Santorum, žlutá = Newt Gingrich
Nyní bude až do televizní debaty v Arizoně (22. 2.) a primárek v Arizoně a Michiganu (28. 2.) klid. 

4 komentáře:

  1. No, ať už to dopadne jakkoliv, nezbývá než doufat, že příštím prezidentem USA bude buď Obama, nebo kýbl ovčího trusu. Jedno i druhé je lepší volba než kterýkoliv z těch čtyř republikánských zázraků. Jeden Cowboy Prezident s Ježíšem v srdci a švábem na mozku už v tomhle století stačil.

    Zatím se zdá, že v každém státě jsou preference tak trochu jiné. Celkem se mi líbí vysvětlení tohoto jevu od PZ Myerse - je to proto, protože jsou všichni jeden za osumnáct, druhej bez dvou za dvacet (parafrázuji).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co se týče třeba politiky vůči Íránu, tak se mi hodně líbil Gingrich. Ten navrhoval maximální využítí tajných operací (červík Stuxnet, vraždy íránských vědců) při spolupráci s Izraelci, kteří to prostě umí. K tomu, pravda, navrhoval i "absolutní strategický program" srovnatelný s tím za Reagana, což je podle mě nemyslitelné a zcela nereflektující rozdíly mezi Sovětským svazem a Íránem. Na druhou stranu je nutné si položit otázku, jestli tohle už Obama nedělá. Stopy k Stuxnetu vedou do USA, útoky na vědce nesou údajně modus operandi izraelských tajných služeb a získání podpory od Evropy (!) a východoasijských spojenců v otázce ropných embarg chtělo jistě pěkný kus diplomatického umu. Vojenský zásah vnímá až jako "last resort".

      S tím Ježíšem na srdci bych to nepřeháněl, kandidáti (zejména ti, kteří se opírají o evangelikály a ostatní sociální konzervativce) prostě musejí se vyjadřovat často k náboženství a pozitivně. Americká společnost je prostě silně nábožensky orientovaná a prezidentští kandidáti se podle toho musejí chovat. Co se týče docela silně "jestřábích" postojů republikánských kandidátů, je dost možné očekávat jejich korigování během souboje proti Obamovi, přece jenom budou soupeřit o středové voliče a "situace se vyvine". :) Jinak rozhodně nemůžeš dávat Paula do stejnýho kýble (ovčího trusu) s Romneym, Santorumem a Gingrichem.

      Ještě poslední věc, nevěřím, že Obamovy zákroky americké ekonomice prospívají a pokud chceme stále natolik stabilní a bezpečný svět, měli bychom doufat, že USA budou silné nejen vojensky, ale i ekonomicky.

      Vymazat
    2. Nejsem tak docela přesvědčen, že republikánští kandidáti vystupují jako náboženští fanatici jenom protože se tím snaží zavděčit náboženské většině. Vyloučit to pochopitelně nejde, ale podle toho, co jsem o nich četl (uznávám, moc toho nebylo) ty žvásty berou vážně.

      Co se Obamy a jeho ekonomických zákroků týče, nemám nejmenší páru jestli jsou dobré nebo špatné. Ale souhlasím, že poud USA ať ekonomicky nebo vojensky půjde do kopru, bude to velký průtentononc.

      Vymazat
    3. Asi takhle... Romneymu se říká "flip flopper", kterej změnil od doby kdy usiloval o post guvernéra v liberálním Massachusetts snad na všechno. Od zdravotnictví (Obamacare a Romneycare se si velmi podobají) po potraty (od pro-choice po pro-life dnes).

      Gingrichovi si váží svátosti manželství tak, že si ji zopakoval třikrát (po dvou rozvodech). Byl vychován jako luterán, bojoval o senátorské křeslo v jižanské Georgii jako baptista a teprve nedávno, kupodivu zrovna v době, kdy se rozhodl usilovat o prezidentský post, se stal katolíkem (katolická církev je církví s největším počtem věřících, navíc katolíci jsou zpravidla voliči demokratů či nezávislí).

      Ron Paul je v mnohých věcech radikální, ale rozhodně ne v náboženských otázkách.

      Rick Santorum je možná jedinej ujetej. Na druhou stranu v zahraniční politice USA jde vidět mnohem více kontinuitu než nějaké revoluce s nástupem nových prezidentů. Prezident má samozřejmě v zahraniční politice rozsáhlé exekutivní pravomoci, ale na druhou stranu je omezován spoustou faktorů a nerozhoduje zcela autonomně.

      Jinak obecně, co se týče domnělé iracionality, je to často jen zástěrka, která má za cíl vylepšit strategickou pozici. Mao, Ahmadínežád, Reagan, Chruščov, všichni to byli větší pragmatici, než za jaké se vydávali.

      Vymazat