Symbolika Republikánské a Demokratické strany

Barvy

Užívání barev v americké politické systému je přesně opačné, než je tomu v České republice a Evropě vůbec. Zatímco červená bývá v Evropě ztotožňována s levicovými, socialistickými či komunistickými stranami, v USA je barvou konzervativní a pravicové Republikánské strany. Naopak modrá, která je v Evropě barvou pravice, a konzervativců, je používaná ve Spojených státech pro středo-levicovou Demokratickou stranu. Při prezidentské volbě roku 2000 již bylo toto rozdělení barev uznáváno v médiích prakticky univerzálně.

Jakým způsobem toto rozdělení přijaly strany, můžete posoudit i podle jejich webových stránek: (R) a (D). Na základě toho se také rozlišují červené státy a modré státy (tedy ty, kde mají tradičně silné postavení republikáni resp. demokraté).

Mapa států, ze které lze vyčíst, koho státy volily v posledních čtyřech prezidentských volbách. Syté barvy znamenají 4x podporu kandidátovi z jedné strany, mdlé 3:1, voliči ve fialových státech dvakrát podpořili republikána a dvakrát demokrata.

Zvíře

Symbol demokratického osla je starší. Jako "jackass" (osel) byl titulován již demokratický prezident Andrew Jackson roku 1828. O devět později, roku 1837 byla zveřejněna karikatura "The Modern Balaam and His Ass" útočící opět na Jacksona. Definitivně se pak proslavil osel jako demokrat roku 1870 díky Thomasu Nastovi, otci americké karikatury.

Nastova kresba z roku 1870 ve větším rozlišení zde

Slon byl pravděpdobně poprvé spojen s republikány v kampani republikána Abrahama Lincolna z roku 1864. Autorem karikatury z roku 1874, která ale napevno zavedla slona jako republikána je opět Thomas Nast. V této karikatuře mimochodem vystupuje demokratický osel v rouše vlčím.

Nastova kresba z roku 1874 ve větším rozlišení zde

Strany samotné se maskotům nevyhýbají;
toto jsou pravděpodobně nejznámější ztvárnění

Přezdívka

Republikánská strana, na rozdíl od Demokratické, ještě disponuje přezdívkou G.O.P. Přestože se tato zkratka tradičně překládá jako Grand Old Party, původní význam, objevující se roku 1875, byl zřejmě "gallant old party". S nástupem prvních automobilů získala zkratka i nový význam "get out and push", což zůstalo dodnes motivačním heslem pro dobrovolníky pracující na dlouhých a náročných politických kampaních.

Logo užívané na republikánských oficiálních stránkách (gop.com)
integrující barvu, zvíře i přezdívku.

Maine aneb Zpátky do dnů

Společně s kaukusy v Nevadě 4. února začaly i kaukusy v Maine. Zvláštní charakter mainských kaukusů, má za následek, že výsledky byly vyhlášeny až o týden později než v Nevadě.

V nejseverovýchodnějším státu Unie na liberálním Severovýchodu byli favorizování dva kandidáti - Mitt Romney a Ron Paul. Výsledky nakonec odpovídaly předpokladům. Poměrně těsně zvítězil Mitt Romney nad Ronem Paulem (tito dva dohromady získali 3/4 hlasů). Z výsledku lze vyčíst, že se také potvrzuje vyhořívání Gingrichovy hvězdy a nástup Santoruma jakožto konzervativnější alternativy Mitta Romneyho (či  Obamy, jak říká Rick sám).

Co se týká prozatímních celkových výsledků: Na delegáty vede podle New York Times Mitt Romney se 105 hlasy, následuje jej Rick Santorum se 71 delegáty, třetí je Newt Gingrich s 29 delegáty a uzavírá Ron Paul se 18 hlasy delegátů. Co do vítězství, dá se říci, že si jsou Romney a Santorum rovni se čtyřmi státy (pokud ovšem započítáme Santorumovi i formálně bezvýznamné vítězství v primárkách v Missouri). Gingrich má své jedno vítězství z Jižní Karolíny, Ron Paul dosud nezaskóroval. Co se týče celkového počtu získaných hlasů, vede s 41,5 procenty Romney, druhý je Gingrich s 31,1 procenty, třetí Rick Santorum s 15,9 procenty a poslední Ron Paul s 11,4 procenty. Zde musíte vzít v úvahu, že klasických primárek se účastní řádově více voličů než je tomu u kaukusů a tato procenta mají nulovou vypovídací hodnotu.

Vítězství podle barev - červená = Mitt Romney, modrá = Rick Santorum, žlutá = Newt Gingrich

Nyní bude až do televizní debaty v Arizoně (22. 2.) a primárek v Arizoně a Michiganu (28. 2.) klid. 

Minnesota, Colorado a Missouri aneb Santorum vrací úder

Americké republikánské primárky připravily obrovské překvapení. Únor, který měl být spanilou jízdou Mitta Romneyho za stranickou nominací se, alespoň pro dnešek, obrátil v one-man show Ricka Santoruma, faktického vítěze prvních voleb v Iowě.

Colorado je červené, Minnesota zelená a Missouri modré

Minnesota

V Minnesotě byl Santorum favorizován, jeho vítězství proto není skutečným překvapením. Co bylo ale nečekané bylo pořadí dalších kandidátům a počty, resp. procenta získaných hlasů. Ty se výrazně lišily od výsledků průzkumu, který se konal pouhý den před samotnými volbami.

Při sečtení 95 % hlasů vede tedy Santorum s 45 % (33 % v průzkumu preferencí), druhé místo drží Paul s 27 % (20 %), třetí Romney s 17 % (24 %) a na posledním místě je Gingrich s 11 % (22 %).

Všimněte si, že Ron Paul nakonec v Minnesotě dostal téměř stejně hlasů jako Romney s Gingrichem dohromady.

Překvapený byl i sám Santorum

Colorado

Colorado mělo být Romneyho bezpečným přístavem pro včerejší volby a průzkumy mu slibovaly poměrně bezpečné vítězství. Nakonec to nebyla pravda. Gingrichovi voliči ve velkém množství přeběhli k Ricku Santorumovi a překvapení bylo na světě. S převahou více než 5 procentních bodů překonal Romneyho.

Missouri

Primárky v Missouri byly "nanečisto" o rozdělení delegátů se bude rozhodovat na pozdějších kaukusech. Přesto je Santorumovo vítězství drtivé. Dokonce získal vítězství ve všech volebních okrscích.

Nevada aneb Pouštní bitva

V Nevadě (Silver State), státu proslulém pouštěmi, kasíny a nepříliš dobře uváženými svatbami, zvítězil v souladu s volebními preference Mitt Romney.

Volebním preferencím zhruba odpovídala i procenta odevzdaných hlasů. Romney velice těsně překonal hranici padesáti procent odevzdaných hlasů, Newt Gingrich paběrkoval s 21 %, Ron Paul získal necelých 19 % a s 10 % paběrkoval Rick Santorum. Ve volbách před čtyřmi lety dosáhl Romney ale přece jen lepšího výsledku. Porazil druhého Paula a třetího McCaina s 51,1 %.

Sebevědomý Romney zostřuje kritiku Obamy na úkor republikánských protikandidátů.

Výsledky zvláštních kaukusů v Maine, které začaly souběžně s těmi nevadskými, se dozvíme až 11. února. Maine je obecně liberální stát, ve kterém by měl mít teoreticky nejsilnější pozici Mitt Romney. Jeho vítězství ale není jisté. Sice nejsou k dispozici předvolební průzkumy z poslední doby, ale vážným konkurentem může Romneymu být Ron Paul, který zde jako jediný vedl kampaň. Zvláštním faktem je, že během výzkumu preferencí na konci října vyšel nejlépe "republikánský Obama" Herman Cain, za kterým stojí konzervativní hnutí Tea Party. Cain z boje o nominaci později odstoupil. Druhý byl Romney, a s nikoliv velkým odstupem byl Gingrich třetí. Navíc současným guvernérem Maine je opravdu konzervativní Paul LePage. Přesto se analytici shodují, že o první místo budou bojovat Paul s Romneym a kandidáti oslovující konzervativnější voliče se neškrtnou.

Kaukusy v Maine z nějakého důvodu  novináře nevzrušují.
Nejspíše to má něco společného s faktem, že trvají týden a nikdo v redakci neví proč.

Další kaukusy, tentokrát v Minnesotě a Coloradu, se budou konat 7. února. Vedle nich se budou konat primárky v Missouri, které ale nemají žádný vliv na konečné rozdělení delegátů. Delegáti budou rozdělení až 17. března.
Nedávné průzkumy z Colorada předpovídají pohodlné vítězství Romneymu (40 %), druhé místo okupuje Rick Santorum (26 %), třetí Newt Gingrich (18 %) a poslední Ron Paul (12 %).

V poměrně liberální Minnesotě nevede v průzkumech ani Romney, ani Gingrich, ani Paul, ale Santorum. Půjde zřejmě o velmi vyrovnané volby (všichni kandidáti, v pořadí SRGP mají mít mezi 29ti a 19ti procentními body). Zde by se možná hodilo i Romneymu prohrát. Udržení Santoruma ve hře by mohlo vést k delšímu dělení hlasů konzervativních voličů mezi něj a Gingriche.

Pět problémů Newta Gingriche aneb Co čekat od Nevady po superúterý

V pátek 20. ledna jsem vyvěsil článek, který se věnoval problémům Mitta Romneyho před volbami v Jižní Karolíně, které nakonec prohrál. Nyní se podívejme, kterým nejvážnějším problémům čelí v současné době jeho hlavní soupeř Newt Gingrich. Jak se asi stává mým špatným zvykem, jednotlivé body se výrazně překrývají.

• O hybnosti jsem se zmínil již v přechozím textu, zde odkážu i na jeden emprický výzkum tohoto faktoru. Jedním ze zjištění toho výzkumu mimochodem je, že vliv hybnosti s postupem času klesal.

Mitt Romney získal po floridských primárkách opět hybnost

• Až do 22. ledna není naplánovaná žádná televizní debata kandidátů. Právě debata, která se konala před volbami. Gingrich je asi nejlepší debatér mezi republikány a právě debata z 19. ledna byla jedním z nejdůležitějších prvků stojících za Newtovým vítězstvím v Jižní Karolíně. Ode 4. do 22. ledna ve Spojených státech probíhají či proběhnou čtvery kaukusy (Nevada, Maine, Colorado, Minnesota, Guam) a jedny primárky (Missouri), podle kterých se ale nebudou rozdělovat delegáti.

Okamžik, kdy se Rick Perry rozhodl ukončit kampaň

• Mitt Romney, Gingrichův hlavní soupeř dokázal vybrat mnohem více peněz (*), Super PAC, který Romneyho podporuje, naopak dokázal nejvíce utratit (*). Je tedy velice pravděpodobně, že Gingrich bude mít v krátké budoucnosti poměrně obtížné dostat do médií vlastní poselství. Jistou kompenzací mu budiž, že si na Romneyho už brousí zuby Obamův Super PAC.

Detailně o Super PACs snad někdy příště

• Státy, které budou pořádat volby od 4. do 22. se obecně řadí mezi umírněné až liberální. Zde by měl mít centrista Romney větší šance než Gingrich. Dva ze tří aktuálních průzkumů v Nevadě ukazují, že Romney bude atakovat hranici 50 % hlasů, kdežto Gingrich může očekávat asi polovinu. Až do volebního superúterý (6. března) se přitom Gingrichovi šance nijak dramaticky nezvyšují. V tomto hubeném období bude Gingrich jen obtížně získávat peníze na další kampaň. Riziko měsíce bez vítězství v primárkách je navíc dostatečné samo o sobě.

Pokud v únoru Newt nic nevyhraje, bude velice smutný

• Nevypadá to, že by Rick Santorum hodlal přenechat Gingrichovi místo konzervativní alternativy Mitta Romneyho. Protože oslovují zhruba stejnou část elektorátu, dokud nezůstane jen jeden z nich, bude velice obtížné porazit Romneyho.

Rick Santorum ukazuje, že Gingrich je ve skutečnosti nalevo od něj

Florida aneb Návrat krále

Primárky na Floridě (Sunshine state) pro změnu ovládl Mitt Romney. Proč, o kolik a co to znamená pro další vývoj volby, částečně nastíníme níže a v dalším textu.

Cesta bývalého guvernéra Massachusetts za floridským vítězstvím nebyla tak přímočará a jednoznačná, jak by se mohlo z výsledků zdát. Vývoj kolem primárek v Jižní Karolíně dočasně pomohl Newtu Gingrichovi k vedení ve volebních průzkumech. Romney na to zareagoval extenzivní a drahou (na Floridě utratil asi pětinásobek toho co Gingrich) negativní kampaní (podívejte se například na videa z poslední doby na Romneyho účtu na Youtube) a dobrým výkonem v debatách. Po tomto ošklivém boji dokonce Gingrich ani nepogratuloval soupeři k vítězství.

Přestože se to říkalo i o předchozích volbách, Florida je také velmi důležitá. Tato prohra může Gingrichovi zlomit vaz. Že hybnost (anglicky momentum) je reálný prvek amerických primárek se potvrdilo při Newtově vítězství v Jižní Karolíně a v jeho dopadech na preference na Floridě. Vítězství v jednom státě kandidáta citelně posílí i do další volby. Gingrich ale nemá prostředky, jak Romneymu hybnost ubrat. Příští kandidátská debata bude až za 3 týdny, mezitím jej čeká ještě patero voleb či kaukusů, během nichž si bude získávat čas v médiích poměrně obtížně. Z tohoto problému se Gingrich těžko vykecá. Ale o tom až příště...

Abychom nezapomněli na dva muže v druhé polovině tabulky: Rick Santorum se nechal slyšet, že Gingrich měl svou šanci, nedokázal ji pořádně využít a nyní by měl uvolnit místo jemu, jakožto správné konzervativní alternativě Romneyho (Newt se na to moc netvářil), Ron Paul kampaň v lidnaté a tedy příliš drahé Floridě přeskočil a dívá se na Nevadu.
Co se týče celkového počtů získaných delegátů, po rovné padesátce udělené na Floridě systémem vítěz bere vše vede podle přepočtu New York Times Mitt Romney s 71 hlasy, za ním následuje Newt s 23, Rick s 13 a Ron se 3 hlasy. Nicméně Newt Gingrich podal stížnost, proti pravidlům Floridy k rozdělení hlasů, protože podle něj porušují pravidlo 15 b-2 Pravidel Republikánské strany, které přikazuje proporční způsob rozdělení kandidátů primárek konaných do prvního dubnového dne. V případě uznání stížnost Republikánskou národní komisí, je možné, že dojde k přepočtu hlasů, což přinese Newtovi asi 16 delegátů na úkor současného lídra.