tag:blogger.com,1999:blog-34033689215270332072024-03-13T20:21:32.442+01:00Dronteho blogDrontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.comBlogger65125tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-30814615363364351532015-11-14T21:28:00.002+01:002015-11-23T00:14:35.707+01:00How and Why Not To Care About Terrorism<h4>
<span style="font-weight: normal; text-align: justify;">Terrorism is terrible. And that is the exactly its point. To spread terror in people's minds. However, it is not the most important threat. Car drivers and yourselves are bigger threats to your lives than terrorists. </span><span style="font-weight: normal;">I am not saying we should stop mourning victims. But we should not get hysterical and demand drastic measures.</span></h4>
<div>
<span style="font-weight: normal;"><br /></span></div>
<h4>
Putting terrorism into perspective</h4>
<div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Take an example of France. Every year more than 3 000 people die in traffic-related accidents. And that is good news because the numbers are dropping fast (in the early 1970s it was 18 000). Every year about 10 000 people die by suicide in France. It is 28 people every day. So how many people in France died by the hands of terrorists in the last 20 years? When exculding the last night's attacks, it is 46.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/--0_ZpwP13Ec/VkcxA1n5aMI/AAAAAAAABLA/W8Vy7y63DYs/s1600/po%25C4%258Det%2Bob%25C4%259Bt%25C3%25AD%2Bteroristickych%2Butoku%2Bfrancie.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="235" src="http://4.bp.blogspot.com/--0_ZpwP13Ec/VkcxA1n5aMI/AAAAAAAABLA/W8Vy7y63DYs/s400/po%25C4%258Det%2Bob%25C4%259Bt%25C3%25AD%2Bteroristickych%2Butoku%2Bfrancie.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_terrorist_incidents_in_France">source of data</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div style="text-align: justify;">
It means that every two days more people commit suicide than died between 1995 and October 2015 in terrorist attacks in France. And you cannot just say, that those people wanted to die so it does not really count. Sure, we cannot save all of them, but such high numbers are a result of ineffective and underfunded mental health system. Those people needed our help, but we were not able to provide it. This is not true only for France but for all Western countries including Czech Republic and especially Lithuania.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
When you look at the data, you can see that terrorists are not a real threat to the public at large. You may disagree with me, but is it any better to lose a member of your family or a close friend in a car accident than in terrorist attack? No. It is always devastating and I am not able to find any kind of solace in the fact, that the person who killed them did not want to do it. They are just gone and that is what matters.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
We are not so smart</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Actually, we are stupid. We all suffer from <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Availability_heuristic">availability heuristic</a>, the tendency to assume that information which is easy to recall is more important that the one which is not so easy to recall. And it is much more easier to recall that thousands died in 9/11 attacks that the thousands who died on the roads or depressed and alone in their empty apartments. I also suspect that for some reason we consider intentional threats more dangerous than unintentional even though the statistics say otherwise, even when controlling for availability.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Our mental shortcuts make us do bad decisions. We are willing to sacrifice a lot in the name of mitigation of the terrorist threat. Not just our money but also our liberties and privacy. We are not willing to invest so much in the name of road safety and mental health. In a quite narrow sense, our governments would probably do a service to a public safety by sending money from "hard security" resorts (Interior and Defense ministries) to "soft security" resorts (Health and Transportation ministries).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-KdpyRL8OMGo/VkdKClDuxqI/AAAAAAAABLQ/ZKXwZFCVvz8/s1600/SMBC.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://2.bp.blogspot.com/-KdpyRL8OMGo/VkdKClDuxqI/AAAAAAAABLQ/ZKXwZFCVvz8/s320/SMBC.jpg" width="216" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
However there is one big problem with this narrow approach. Terrorism is not just a direct threat to human lives, but to the whole idea of liberal democracy. Terrorist are not the immediate enemies here. Populist domestic politicians can take advantage of these crises and establish illiberal regime hiding their true intentions behind security concerns. Both jihadists and xenophobic populist political leaders benefit from terrorist attacks. In the real world with fearful and irrational voters, maybe we need to sacrifice something in order not to lose it all. Only in a rational world, we could consider terrorist attacks as mere everyday facts of our lives, the same way we consider traffic accidents and suicides of people we do not know.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Defeat the terrorism, not terrorists</h4>
<div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
The strategy and motivations of terrorist attacks is more complicated, than most of you probably think. It is not really about killing people. It is not just about the hate they feel towards civilians. The essence of terrorism is not killing, but the fear itself. They want to intimidate masses. The want to spread distrust between Muslim population and the rest of society. They would welcome repression of Muslim communities by the Western governments and xenophobic thugs, because it brings them more recruits.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Many people call for military defeat of Islamic State as a proper reaction to these attacks. They want to defeat terrorist. Even though that might be a good idea, this is not really the way you can defeat terrorism. This way you can disrupt part of the infrastructure terrorists used for yesterday's attacks, however terrorism was here before IS and it will be here after IS. It could help reduce the risk of another successful attack, but I do not believe that the difference would be huge. We should also keep in mind, that Western boots on the ground in Syria and unavoidable "collateral damage" could actually increase the likelihood of radicalization of domestic Muslim populations and increase the risk of further terrorist attacks.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
The only thing which makes terrorism work is the importance we attribute to it. Without the extraordinary attention we are giving to terrorism now, it would be a useless strategy. Terrorists love the attention because it helps them spread their message, get new supporters and ultimately get more money from wealthy donors. If our societies were able to accept terrorism as a "new normal", it would became obsolete. We should accept that we cannot save all the people like in many other cases. We will never achieve this goal, but caring a little less about terrorism should not be a step in the wrong direction. </div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-VOjf7Gluj8M/VkeRk9ithDI/AAAAAAAABLg/astSnz4tpPU/s1600/12227039_536399929852167_2334108484589863054_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="http://1.bp.blogspot.com/-VOjf7Gluj8M/VkeRk9ithDI/AAAAAAAABLg/astSnz4tpPU/s400/12227039_536399929852167_2334108484589863054_n.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Three_Crosses">Three Crosses</a> in Vilnius today (<a href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=536399929852167&set=pcb.536400113185482&type=3&theater">source</a>, Thank You, Sude)</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-85186768500934173812015-07-05T11:02:00.000+02:002015-07-06T00:19:44.617+02:00Řecké referendum nedává smysl<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">Vzhledem k tomu, že jsem už <a href="http://respekt.ihned.cz/c1-64252400-dve-referenda">publikovaný autor</a> píšící pod hlavičkou <a href="https://www.facebook.com/Evropskehodnoty?fref=ts">Evropských hodnot</a>, je asi na místě zmínit, jak to dělají všichni <a href="http://rationalwiki.org/wiki/Very_Serious_People">velmi vážní lidé</a>, že veškeré názory na tomto blogu, jsou mé vlastní. To platí i pro mé postoje ke gramatice a pravopisu.</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
Dnes v Řecku proběhne referendum, které má rozhodnout o budoucnosti Řecka a eurozóny a EU. Ono referendum je samo o sobě bizarní záležitostí a to hned z několika důvodů. Samotná otázka je špatně položená. V řečtině má přes 70 slov a ptá se občanů, jestli má vláda přijmout dva vysoce technické dokumenty. Tyto dva dokumenty navíc nejsou na stole k jednání nejpozději od úterní půlnoci, kdy vypršel druhý záchranný program pro Řecko. Samotné referendum se má konat osmý den po jeho vyhlášení, což nedává dostatečný prostor pro řádnou veřejnou diskusi o dopadech. I proto generální tajemník Rady Evropy (instituci nezávislé na EU) označil referendum za <a href="http://www.ekathimerini.com/198779/article/ekathimerini/news/council-of-europe-conditions-of-greek-referendum-fall-short-of-international-standards">neodpovídající mezinárodním standardům</a>.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-kRpLu_6fZa4/VZjSN10mrCI/AAAAAAAABJo/tsS4lP8n9jk/s1600/%25C5%2599eck%25C3%25A9%2Breferendum%2Bot%25C3%25A1zka.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="162" src="http://4.bp.blogspot.com/-kRpLu_6fZa4/VZjSN10mrCI/AAAAAAAABJo/tsS4lP8n9jk/s400/%25C5%2599eck%25C3%25A9%2Breferendum%2Bot%25C3%25A1zka.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://www.bbc.com/news/world-europe-33311422">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Jen pro srovnání: České referendum o vstupu do Evropské unie mělo 21 slov, ústavní zákon podle něhož se referendum konalo byl přijat více než půl roku před jeho konáním, a dokument na který odkazuje, je krátká smlouva mající deklaratorní charakter, kde většina prostoru je rezervována pro podpisy státníků. (Nutno však podotknout, že ona krátká smlouva odkazovala na ostatní komplexní právní dokumenty).<br />
<br />
Úplně největší problém však je, že není jasné, jaký dopad jednotlivé výsledky referenda budou mít. V případě našeho referenda to bylo jasné. Buď chceme vstoupit a vstoupíme do EU nebo nechceme a nevstoupíme. V případě toho řeckého? Kdo ví.<br />
<br />
Řecký premiér Tsipras vyzývá k hlasování "NE" (proti dokumentům), se slibem, že mu to dá větší páku při vyjednávání s věřiteli. Existují pochybnosti, jestli si to myslí i věřitelé. První signál, že se Tsipras mýlí je, že od středy <a href="http://www.reuters.com/article/2015/07/01/eurozone-greece-merkel-idUSB4N0VQ01I20150701">přestala ze strany věřitelů vyjednávání</a>, protože se čeká na výsledky referenda. Šéf euroskupiny (uskupení ministrů financí zemí platící eurem) Dijsselbloem varoval, že v případě volby "NE" nejspíše <a href="http://www.irishtimes.com/news/world/europe/greece-s-alexis-tsipras-expects-new-aid-deal-48-hours-after-referendum-1.2270772">nebude pro Řecko nadále místo v eurozóně</a>. A maltský zástupce v Radě guvernérů ECB řekl Reuters, že v závislosti na výsledku referenda by mohlo dojít k <a href="http://www.reuters.com/article/2015/07/02/eurozone-greece-liquidity-idUSR1N0QW02A20150702">omezení přístupu</a> či úplnému odpojení řeckých bank od programu <a href="http://www.ft.com/intl/cms/s/0/3fa39a3e-2006-11e5-aa5a-398b2169cf79.html#axzz3f0LnEAwv">ELA</a>, přezdívanému finanční kapačky. To by mohlo mít destruktivní dopad na řecký bankovní systém, který je na tomto zdroji likvidity nyní zcela závislý. ECB sice nejspíše neudělá krok s takto zásadními politickými dopady hned po ohlášení výsledků referenda a počká na výsledky dalších vyjednávání, nicméně podceňovat moc této technokratické instituce by bylo velkou chybou.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-LDX3atXhWaI/VZjmnvgYecI/AAAAAAAABJ8/5vC0Txp-enA/s1600/draghi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="275" src="http://4.bp.blogspot.com/-LDX3atXhWaI/VZjmnvgYecI/AAAAAAAABJ8/5vC0Txp-enA/s400/draghi.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nepodceňujte moc sucharů z centrálních bank.<br />
Mario Draghi, guvernér ECB (<a href="http://blogs.reuters.com/macroscope/2014/07/31/euro-zone-inflation-to-fall-further/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Pokud Řekové budou hlasovat pro přijetí dnes již irelevantních dokumentů, neznamená to, že dojde k dohodě. Právě naopak. Tsipras oznámil, že v případě výhry tábora "ANO" vláda padne ale nebude implementovat úsporná opatření:</div>
<br />
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
"Pokud chce řecký lid pokračovat do nekonečna s úspornými opatřeními, které nám neumožní se odrazit ode dna [...] budeme to respektovat, ale nebudeme to my, kteří je zavedou."</blockquote>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Pokud Tsipras splní slib a Syriza bude držet jednotnou linii, není šance, že úsporná opatření projdou v dohledné době. Syriza kontroluje bez jednoho hlasu polovinu parlamentu. Koaliční partner Syrizy, ANEL už vyloučil ze své strany jednoho poslance, který veřejně prohlásil, že bude hlasovat v referendu za "NE". Neonacisté ze zlatého Úsvitu, kteří podpořili referendum budou stát společně se Syrizou a ANEL. Středo-pravá Nová demokracie, sociální demokraté z PASOK i To Potami a dokonce i komunistická KKE vyzvaly k volbě "ANO". Tyto strany však mají dohromady jen 121 hlasů a potřebují 30 dalších abych mohly schválit reformy a účast ve vládě, aby je mohly implementovat. Navíc se nabízí otázka s jakou vervou by implementovali reformy opoziční komunisté. Ať hlasování dopadne jakkoliv, naše současné vědomosti poskytují jen málo vodítek pro předpověď budoucího vývoje.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-63013452680799036552015-05-07T07:56:00.002+02:002015-05-07T08:31:06.243+02:00Pravidla hry na Albionu<div style="text-align: justify;">
Přestože se o každých volbách říká, že jsou přelomové, u dnešních britských by to mohla být pravda více než obvykle. Ať bude premiérem konzervativec Cameron nebo labourista Miliband, je pravděpodobné, že to povede k dezintegraci. Vítězství Camerona ohrožuje jednotu Evropské unie. V roce 2013 slíbil občanům na rok 2017 referendum o setrvání Velké Británie v EU. Vítězství labouristů naopak ohrožuje jednotu se Skotskem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-91Z-7qM2Yxk/VUr4baLXfdI/AAAAAAAABIg/mo8D8UrN-o8/s1600/cameron%2Bmiliband%2Bclegg%2Bfarage.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="http://3.bp.blogspot.com/-91Z-7qM2Yxk/VUr4baLXfdI/AAAAAAAABIg/mo8D8UrN-o8/s320/cameron%2Bmiliband%2Bclegg%2Bfarage.jpg" width="264" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Předsedové stran:<br />
Cameron (konzervativci), Miliband (labouristé)<br />
Clegg (liberální demokraté), Farage (UKIP).</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Volební systém</h4>
<div>
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Jakoukoliv debatu o volbách je potřeba začít vysvětlením volebního systému, protože ten ovlivňuje volební výsledky a tedy i stavbu vlád či potenciální koalic. Zvláště pro Čecha, který je zvyklý u volbách do dolní sněmovny parlamentu na poměrný systém, můžou povrchně přijímané zprávy o volebních preferencích jednotlivých stran zastřít skutečný obraz toho, co se za kanálem děje.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Ve Velké Británii se pro volby do dolní sněmovny, používá v jednomandátových okrscích systém relativní většiny. Co to znamená? Celá Velká Británie je rozdělena do 650 okrsků, ze kterého je zvolen vždy jen jeden poslanec. Sněmovny do britské dolní komory tedy nepřipomínají naše volby do poslanecké sněmovny, kde z jednoho "okrsku" (kraje) se stane poslancem hned několik kandidátů většinou napříč stranami. Naopak jsou podobné našim volbám do senátu, ovšem s podstatným rozdílem. Zatímco u nás se volí dvoukolově a zvolen je pouze ten, kdo získá nadpoloviční většinu, v Británii stačí "relativní většina", tedy nejvyšší počet hlasů v prvním a posledním kole. Tento na první pohled logický volební systém ale dokáže produkovat překvapivé až možná absurdní výsledky při rozdělování mandátů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tento volební systém má <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Duvergerovy_z%C3%A1kony">typicky</a> vést k vytváření stabilních jednobarevných koalic. Nevýhodou například je, že rozdělení křesel hrubě zkresluje nálady ve společnosti. Například labouristi Tonyho Blaira v roce 2005 získal 35,2 procent odevzdaných hlasů, ale 55 % křesel. Poražení konzervativci Michaela Howarda s 32,4 % hlasů získali pouze 30,7 % křesel. Ani nemluvě o liberálních demokratech, kteří s 22 % hlasů obsadili jen 9,6 % křesel. Oslabování malých stran ale není jediným důsledkem britského volebního systému. Za určitých okolností dokáže zdánlivě zanedbatelné strany vystřelit k zisku velkého počtu křesel. Nevíte jak? Čtěte dál.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<h4 style="text-align: justify;">
Stranický systém</h4>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Jak jsme již naznačili, britskému stranickému systému dlouhodobě dominují dvě velké strany. První z nich je <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Labour_Party_(UK)">Labouristická strana/Strana práce</a>, která reprezentuje sociálně demokratický směr v britské politice a druhá je <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Conservative_Party_(UK)">Konzervativní strana</a>, která zastupuje liberálně-konzervativní proud. Protože si voliči zpravidla dokážou na pravolevé ose vybrat a mají obavy z propadu hlasu při "volbě srdcem" v praxi si mnozí často vybírají pouze mezi labouristy a konzervativci.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-1n6dO9LaT9I/VUP2p0v9kJI/AAAAAAAABHU/F2BUoYS19Ic/s1600/UK_popular_vote.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="206" src="http://1.bp.blogspot.com/-1n6dO9LaT9I/VUP2p0v9kJI/AAAAAAAABHU/F2BUoYS19Ic/s1600/UK_popular_vote.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Podíl konzervativců (modrá), liberálů (žlutá) a labouristů (červená)<br />
na součtu hlasů odevzdaných pro tyto tři strany. Labouristi ani konzervativci<br />
nemají dominanci navěky jistou, jak dokazuje úpadek liberálů v 1./4 20. století (<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Party_(UK)#/media/File:UK_popular_vote.svg">zdroj</a>).</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Vedle konzervativců a labouristů existuje také několik "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Third_party_(politics)">třetích stran</a>". Během několika posledních dekád tuto roli hráli liberálové, dnes pod názvem <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Democrats">Liberální demokraté</a>, kteří rovněž obvykle získávaly třetí největší počet hlasů. Geneze liberálních demokratů je složitější. Tato strana vznikla roku 1988 sloučením staré <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Liberal_Party_(UK)">Liberální strany</a> odvozující svůj ideologický původ od <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Whigov%C3%A9">whigů</a> a <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Social_Democratic_Party_(UK)">Sociálně demokratické strany</a>, která se na začátku 80. let byla vytvořena jako odštěpenecké pravé křídlo labouristů. Toto rozdělení na klasické liberály a sociální demokraty vytváří uprostřed strany řádné napětí. Nick Clegg, současný lídr strany patří mezi klasické liberály, kteří mají obecně blíže ke středu až pravici, nicméně podstatná část strany a voličů se cítí blíže labouristům. Před Cleggovým nástupem (2007) například předchozí vedení ostřelovala <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Blair_ministry">Blairovy labouristické vlády</a> (1997-2007) zleva (nutno poznamenat, že Blairova "<a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Labour">New Labour</a>" byla více vpravo než nemálo evropských pravicových vlád). Odstoupení Clegga po očekáváném volebním neúspěchu může nasměrovat liberály výrazněji doleva.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-GGWlixz2_VY/VUr8fjRaxRI/AAAAAAAABIs/uxM8vaIk7c0/s1600/key_look-left-look-right.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="182" src="http://3.bp.blogspot.com/-GGWlixz2_VY/VUr8fjRaxRI/AAAAAAAABIs/uxM8vaIk7c0/s320/key_look-left-look-right.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Skvělý plakát liberálů. Vlevo labouristický stínový ministr financí Ed Balls,<br />
vpravo ministr financí George Osborne z Konzervativní strany (<a href="http://www.libdems.org.uk/look-left-look-right-then-cross-with-the-liberal-democrats">zdroj</a>).</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Novou stranou na pravici britského spektra je Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) s velmi známým a charismatickým předsedou Nigelem Faragem. UKIP je především silně euroskeptický, což mu umožnilo získávat solidní počet hlasů i mandátů ve volbách do Evropského parlamentu. Poslední volby z roku 2014 dokonce ve Spojeném království vyhrál. Jinak má strana v ekonomických otázkách libertariánské sklony, ale zcela nelibertariánsky je velmi kritická v imigraci a je ochotna brnkat i na nacionalistické struny.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Poslední z větších stran jsou <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Green_Party_of_England_and_Wales">Zelení</a>, kteří jsou jednoznačně levicová a sociálně liberální strana podporující ekologickou politiku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-66BrhJaQ64k/VUq_-LhEtuI/AAAAAAAABHw/Fen9O3xge54/s1600/UK_opinion_polling_2010-2015.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="192" src="http://1.bp.blogspot.com/-66BrhJaQ64k/VUq_-LhEtuI/AAAAAAAABHw/Fen9O3xge54/s1600/UK_opinion_polling_2010-2015.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Celnárodní hlasování v UK 2010-2015. Poslední výzkumy naznačují těsné<br />
vítězství konzervativců (modrá) před labouristy (červená), UKIPem (fialová),,<br />
liberálními demokraty (žlutá) a zelenými (hádejte jaká). (<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Opinion_polling_for_the_2015_United_Kingdom_general_election#2015">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<h4 style="text-align: justify;">
</h4>
<h4 style="text-align: justify;">
Volební systém ještě jednou</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud vidíte graf nahoře a uvažujete v logice poměrném systému, asi si představujete, že konzervativci a labouristé dostanou výrazně více mandátů než ostatní, na třetím místě se s určitým náskokem před liberálními demokraty a zelenými usídlí UKIP. Jenže většinový systém takto nefunguje. Z těchto stran opravdu budou mít nejvíce konzervativci s labouristy, po nich však budou následovat liberální demokraté a o nízké jednotky křesel bude bojovat UKIP a Zelení. A před liberály se objeví ještě další strana, kterou jsme zatím nezmiňovali. <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Scottish_National_Party">Skotská národní</a> (SNP).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-LNYKpslPVrI/VUrfzi4Wh8I/AAAAAAAABIA/oLTiM2NkMqo/s1600/HTXT.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="http://4.bp.blogspot.com/-LNYKpslPVrI/VUrfzi4Wh8I/AAAAAAAABIA/oLTiM2NkMqo/s1600/HTXT.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rozložení křesel podle posledních projekcí.<br />
326 potřeba pro většinu (<a href="http://may2015.com/category/seat-calculator/">zdroj</a>).</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Jak jsme již vysvětlili dříve, většinový volební typicky zvýhodňuje velké strany na úkor malých. To však nemusí být vždycky pravda. Ve většinových volebních systémech není ani důležitá pouze popularita myšlenek, které strana hlásá, také správná koncentrace voličů. Tento faktor stojí za tím, že liberální demokraté i skotští nacionalisté, každý zvlášť, budou mít mnohonásobně větší váhu ve Westminsteru než UKIP. To by platilo i kdyby liberální demokraté s SNP měli dohromady po celém Spojeném království méně hlasů než Farageova rozptýlená strana.</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Příklady SNP a liberálních demokratů ukazují na odlišné způsoby, jakými způsoby můžou strany tuto výhodnou (nebo alespoň "ne-tolik-penalizující") koncentraci získat. U SNP je to jasné, ta získává body asi na jediném regionálním tématu, které dokáže skutečně zaujmout. Národ. Pokud jsou vztahy napjaté, tahle strategie může u malých okrsků fungovat. SNP není v tomto ohledu unikátní, ve Walesu funguje Plaid Cymru a v Severním Irsku Sinn Féin. Tyto strany však rozhodně takových úspěchů jako SNP nedosáhnou.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
U liberálních demokratů je důležitá tradice a historický vývoj, kdy v určitých regionech došlo k odlišnému štěpení politických stran než v jiných. Liberální strana má například tradičně vysokou podporu na jihozápadním cípu Anglie, v Cornwallu. Tato odlehlá část Anglie nebyla nikdy příliš průmyslově rozvinuta, což mělo za následek, že se zde nevytvořily silné odbory, které by podporovaly labouristy. Navíc kulturní a náboženské odlišnosti oproti zbytku Anglie a Británie zajistily větší oblíbenost tolerantních liberálů. V cornwallské se tedy vedle konzervativců jako druhá strana etablovala nikoliv labouristická, ale právě liberální.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-n-1imsKrXZc/VUr94owQNXI/AAAAAAAABI4/wW9_C_OeEMg/s1600/cornwall.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="242" src="http://4.bp.blogspot.com/-n-1imsKrXZc/VUr94owQNXI/AAAAAAAABI4/wW9_C_OeEMg/s400/cornwall.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kdo najde na Cornwallu odboráře, dostane bludišťáka (<a href="http://www.cornwallblog.com/cornwall-photo-gallery/4571877778">zdroj</a>).</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<h4 style="text-align: justify;">
Koaliční matematika</h4>
<div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Sestavování koalic po volbách bude nejspíše velmi obtížné. Žádná strana nejspíše nebude schopna postavit jednobarevnou vládu. Hledání dostatečného počtu hlasů pro partnerství liberálních demokratů s vítězem voleb s vysokou pravděpodobností také nebude stačit. Nabízí se tedy možnost levicové spolupráce (ať už půjde o koalici či menšinovou vládu) mezi labouristy a levicovou SNP. Jenže obavy z toho, že by Milibandova vláda stála na hlasech SNP, která usiluje o oddělení Skotska je pro mnohé nemyslitelné. Pokud bychom se britská politika dostala do tohoto očekávaného patu, dovedu si představit "německé řešení". Přestože ani jeden předseda o tom nechce mluvit, velká koalice mezi dvěma hlavními stranami <a href="http://blogs.spectator.co.uk/coffeehouse/2014/10/a-lab-con-coalition-its-not-as-crazy-as-you-think/">není nemožná</a>. A mohla také zabránit obávané dezintegraci. Zaprvé by mohlo dojít k zaražení chystaného referenda o výstupu z EU, které podle mě <a href="http://www.pravybreh.cz/2013/09/23/jan-zahradil-proc-nigel-farage-nemuze-byt-spojencem-ods/">není</a> v zájmu ČR. Zadruhé by to vedlo k odstavení SNP od moci a zbavení jejího vyděračského potenciálu.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-2746422438385411682015-03-23T03:40:00.002+01:002015-04-19T13:28:04.813+02:00Singapur je mu pomníkem<div style="text-align: justify;">
Tuto noc zemřel jeden z největších státníků 20. století, Harry Lee Kuan Yew. A je docela pravděpodobné, že jste jeho jméno nikdy neslyšeli. Lee Kuan Yew se stal roku 1959 ve věku 35 let premiérem Singapuru a v této pozici vydržel až do roku 1990. Lee je hlavní strůjcem nepravděpodobného singapurského úspěchu a jen málo vůdců v hrálo tak klíčovou, dlouhodobou a (převážně) pozitivní roli v dějinách svého národa. Protože jsem se Singapuru hodně věnoval během svého bakalářského studia (první bakalářka byla o obchodní politice Singapuru) a získal jsem vůči bývalému premiérovi hluboký respekt, rozhodl jsem se napsat tento článek.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-xvgtfP_yD-o/VQ9urR9dr9I/AAAAAAAABF8/t5rhWbieWig/s1600/curtin-singapore-skyline.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-xvgtfP_yD-o/VQ9urR9dr9I/AAAAAAAABF8/t5rhWbieWig/s1600/curtin-singapore-skyline.jpg" height="225" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://education.kilroy.net/universities/singapore/curtin-singapore">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<h4 style="text-align: justify;">
</h4>
<h4 style="text-align: justify;">
Cesta vzhůru</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Lee Kuan Yew se narodil roku 1923 v etnicky čínské anglofonní rodině v tehdejší britské korunní kolonii Úžinové osady, dnešním Singapuru. V dětství se mu dostalo na Singapuru špičkového vzdělání. Dále pokračoval v právech v britském Cambridge, kde obdržel dvojité vyznamenání první třídy.</div>
</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Po návratu na Singapur roku 1949 se začal Lee pomalu angažovat v politice. Roku 1954 spoluzakládal Stranu lidové akce (People's Action Party, PAP). PAP vznikla jako pragmatická aliance "pivo chlastajících buržoustů"ze střední třídy s anglickým vzděláním a prokomunistickými odboráři. Zatímco buržousti potřebovali odbory, aby oslovily čínské masy (etničtí Číňané tvoří většinu singapurské populace), odboráři potřebovali zástěnu, protože komunistické strany byl zakázány. Lee se stal generálním tajemníkem strany a s podporou singapurské vlády zkonsolidoval svou pozici. Když roku 1957 hrozilo PAP, že se dostane pod vliv prokomunistických odborářů, tak singapurská samospráva zatkla čelní představitele levicového křídla a bylo po převratu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Po drtivém vítězství PAP ve volbách 1959 se Lee stal premiérem Singapuru. Cesta ze Spojeného království k nezávislosti byla přerušena krátkou epizodou v letech 1963-1965, kdy se Singapur dostal do unie s Malajsií. Po roce 1965 lze mluvit u Singapuru o nepochybném ekonomickém úspěchu s dosti pochybným záznamem politických a osobních svobod.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-fLsv9a-IeM4/VQ9vpsSqxEI/AAAAAAAABGI/jL9vbFUUY3w/s1600/mlad%C3%BD%2Blee.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-fLsv9a-IeM4/VQ9vpsSqxEI/AAAAAAAABGI/jL9vbFUUY3w/s1600/mlad%C3%BD%2Blee.jpg" height="245" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://mereja.com/forum/viewtopic.php?f=32&t=71198">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Ekonomický zázrak</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Singapur se stal společně s Jižní Koreou, Tchaj-wanem a Hong Kongem jedním z původních <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Four_Asian_Tigers">čtyř asijských tygrů</a>. Ekonomický úspěch Singapuru je fascinující. Na <a href="http://www.bit.ly/1EBByWJ">Gapminderu</a> můžete rozvoj malého ostrovního státu porovnat s Portugalskem, se kterým mělo roku 1960 stejnou startovní pozici, nebo bývalým koloniálním pánem, Velkou Británií. Singapur je v současné době je <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_%28PPP%29_per_capita">podle IMF</a> třetí nejbohatší zemí na světě a nezdá se, že by měl začít stagnovat. Debata o příčinách tohoto zázraku není uzavřená a stále vzbuzuje kontroverze. Proto můžete zcela normálně vidět chválit singapurský model liberály i socialisty.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Liberálové budou upozorňovat, že Singapur je podle <a href="http://www.heritage.org/index/ranking">Index of Economic Freedom</a> druhou nejsvobodnější ekonomikou na světě. V žebřířku <a href="http://www.doingbusiness.org/rankings">Ease of Doing Business</a> je dokonce první. Socialisté budou správně poukazovat, že singapurská vláda kontroluje většinu půdy, většinu bytů a domů a že SOEs (veřejně vlastněné podniky) mají nezvykle vysoký podíl na tvorbě HDP. Nikdo nemůže popírat, že zde alespoň v některých oblastech socialismus skvěle funguje.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-udHijsAzJsE/VQ96tqwCNqI/AAAAAAAABGY/xG2sGtKF9Kg/s1600/20150321_gdc865_4.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-udHijsAzJsE/VQ96tqwCNqI/AAAAAAAABGY/xG2sGtKF9Kg/s1600/20150321_gdc865_4.png" height="400" width="252" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Úspěchy a problémy Singapuru (<a href="http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2015/03/lee-kuan-yews-singapore">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Politické rozpaky</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Lee nemá zodpovědnost pouze za fenomenální rozvoj hospodářství, ale také za hybridní režim, který na Singapuru vznikl. Přestože se na něj nemusíme dívat se sympatiemi, obdiv je na místě. PAP vládne na ostrově padesátým šestým rokem a nejspíše ještě nějakou dobu vládnout bude. Pozice PAP je o to úctyhodnější, že neexistuje žádná jiná bohatá země, která by byla nezávislá na exportu ropy a zároveň nedemokratická. Politické svobody jsou vážně omezené. Opozice bývá zastrašována, voliči bývají politicky vydíráni, gerrymandering je na denním pořádku a média jsou náchylná na tlak elit. Vláda PAP si však udržuje svými hospodářskými výkony vysokou míru legitimity a pravděpodobně by vyhrála se spolehlivým náskokem i v plně svobodných volbách.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nedemokratický charakter nevede ke korupci a klientelismu jako v mnoha jiných případech. Právě naopak, Singapur podle <a href="https://www.transparency.org/cpi2014/results">Corruption Perception Index</a> sedmou nejméně zkorumpovanou zemí na světě. Politický systém umožňuje PAP rekrutovat kádry na základě meritu a vybudovat pravděpodobně nejtechnokratičtější systém správy na světě. A úspěšně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-cfCzQz4uYoA/VQ9sRx_zl2I/AAAAAAAABFo/QlF1t-3W_ug/s1600/eunice%2Bolsen.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-cfCzQz4uYoA/VQ9sRx_zl2I/AAAAAAAABFo/QlF1t-3W_ug/s1600/eunice%2Bolsen.jpg" height="400" width="296" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Do singapurského parlamentu má prezident možnost <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Nominated_Member_of_Parliament">nominovat několik nestranických osobností</a>. Jednou z nich byla i<br />
Miss Singapore Universe 2000 <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Eunice_Olsen">Eunice Olsen</a> (<a href="http://www.fashionmodeldirectory.com/magazines/shape-singapore/covers/november-2013/eunice-olsen-27053/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<h4 style="text-align: justify;">
Konzervativní modla</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dnes zemřelý premiér nejenže ustanovil ekonomický systém, který obdivují liberálové i socialisté, ale také zavedl ve své zemi konzervativní pořádky. Rákosky jsou normálním výchovným nástrojem v trestním právu, školách i domácnostech. V Singapuru se téměř nic nesmí a pokud něco uděláte, dostanete pokutu. To platí třeba i pro žvýkání žvýkaček. Proto také Singapur získal dvojsmyslnou přezdívku "fine city". O konzervatismu singapurské společnosti a elit svěčí i to, že teprve před osmi lety byl de-kriminalizován orální a anální sex mezi heterosexuálními a lesbickými páry. Gayové mají zatím smůlu.<br />
<br />
Leeho konzervatismus a důraz na "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Asian_values">asijské hodnoty</a>" autority (kolektivismus, autorita, loajalita, harmonie,...) je paradoxní. Tento anglicky vzdělaný státník, který se naučil čínsky teprve v dospělosti a mládí strávil hraním tenisu, šachů a kriketu, byl dlouholetým labouristickým ministrem Georgem Brownem označen za "nejlepšího zatraceného Anglána na východ od Suezu." Přes proponování asijských hodnot mu zůstalo označení banán. Tedy žlutý napovrchu, bílý uvnitř. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-LteF5p7AtdI/VQ9mGcGztbI/AAAAAAAABFQ/adeTMaaiAz4/s1600/strictly-prohibited-sign-singapore.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-LteF5p7AtdI/VQ9mGcGztbI/AAAAAAAABFQ/adeTMaaiAz4/s1600/strictly-prohibited-sign-singapore.jpg" height="400" width="302" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://globetrottergirls.com/wp-content/uploads/2012/06/strictly-prohibited-sign-singapore.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<h4>
Multikulti společnost</h4>
<div>
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Zatímco u nás konzervatismus je v příkrém rozporu s multikulturalismem, v Leeově státu to tak není. "Rudá tečka v zeleném moři", jak se někdy Singapuru přezdívá, si zakládá na své náboženské a kulturní toleranci. Dobré vztahy s mnohem většími muslimskými sousedy jsou totiž zcela zásadní pro přežití této čínské exklávy v muslimsko-malajském regionu. Na Singapuru je tedy i možné setkat se s polygamií, toto privilegium (<a href="http://someselfishmemes.blogspot.cz/2011/03/vetsina-muzu-by-mnohozenstvi-nepovolila.html">čí?</a>) má však jen muslimská komunita.<br />
<br />
Sám Lee považoval multikulturalismus za jednu ze dvou hlavní příčin singapurského úspěchu.Jen pro zajímavost, druhým faktorem, který podle dlouholetého premiéra umožnil fenomenální růst Singapuru je klimatizace. Vážně.<br />
<br /></div>
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center" lang="cs">
Lee Kwan Yew on what made Singapore successful. <a href="http://t.co/8L0bwiCR4a">pic.twitter.com/8L0bwiCR4a</a><br />
— Branko Milanovic (@BrankoMilan) <a href="https://twitter.com/BrankoMilan/status/579836492970872832">23. Březen 2015</a></blockquote>
<script async="" charset="utf-8" src="//platform.twitter.com/widgets.js"></script>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Král je mrtev, odkaz žije dál</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Lee Kuan Yew dokázal nepravděpodobné a jeho vliv daleko přesahoval hranice malinkého asijského státu. Například pro pekingským elitám se unikátní model autoritativní vlády, politické stability a hospodářského rozvoje líbí a rádi by jej replikovaly. Ekonomické úspěchy Singapuru a dalších tygrů přivedly i ostatní země k liberálním reformám. A obratná diplomacie umožnila malému ostrovu často hrát větší roli, než jaká by mu zdánlivě patřila.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
S Leem odchází klíčová osobnost moderních asijských dějin a možná nejschopnější politik druhé poloviny 20. století.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-GF0CBxkEqHQ/VQ9qc1zTkrI/AAAAAAAABFc/WZurmaFvBtA/s1600/lee%2Bkuan%2Byew.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-GF0CBxkEqHQ/VQ9qc1zTkrI/AAAAAAAABFc/WZurmaFvBtA/s1600/lee%2Bkuan%2Byew.jpg" height="180" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://www.fivestarsandamoon.com/lee-kuan-yew-the-long-shadow/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-90132545569857311802015-03-16T03:12:00.001+01:002015-03-16T03:25:32.326+01:00Divoká spekulace o Rusku<div style="text-align: justify;">
Ještě dneska včera odpoledne jsem zpochybňoval tezi, že byl Putin svržen. Zejména, že byl svržen <a href="http://echo24.cz/a/iEnUw/putin-byl-svrzen-tvrdi-jeho-byvaly-poradce-illarionov">siloviki</a>, <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/War_hawk">jestřábí</a> politickou strukturou, tvořenou (bývalými) členy bezpečnostních složek a ozbrojených sil. O tomto scénáři <a href="http://echo24.cz/a/iEnUw/putin-byl-svrzen-tvrdi-jeho-byvaly-poradce-illarionov">psal</a> třeba Putinův bývalý ekonomický poradce Illarionov. Teď mi již tato hypotéza připadá relativně přijatelná.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Domníval jsem se, že silovici nemají co nabídnout. Ruská populace válce není tolik nakloněná jak si mnozí myslí. Jasně, připojení Krymu vyvolalo téměř všeobecné nadšení, ale jen proto, že nikdo neumíral. Otázka přímé invaze na Ukrajinu je dost odlišná. V říjnu 2014 se dělal v Rusku průzkum (celá zpráva v <a href="http://wciom.ru/index.php?id=459&uid=114917">ruštině</a>, překlad klíčové tabulky v <a href="http://goo.gl/xvTcC0">angličtině</a>), který ukazoval poměrně malou podporu pro otevřenou vojenskou intervenci. Zároveň se Rusko stále potácí v solidních makroekonomických problémech, ze kterých by Rusko dostalo snad jen raketové vystřelení cen ropy. Silovici se tedy nezdají jako skupina, která by dokázala dát odpověď na nejdůležitější otázky, kterým Rusové čelí. Pokud ovšem nevymyslí důležitější otázku. Jako třeba, co udělat s těma baltskýma trpaslíkama.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Co se skrývá za absencí Putina na veřejnosti nevíme. Nejspíše za tím bude nějaká nemoc nebo něco podobného. Třeba Putin zakopl o koberec a již brzy jej uvidíme s holí podobně jako to bylo u mladého Kima nebo starého jezevce. Ale s každým dalším dnem a po včerejším požáru Novoděvičího klášter jsou alternativní scénáře stále méně přitažené za vlasy.</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-hkODyM8KkCI/VQYpLQ15N7I/AAAAAAAABE4/0qkOCT4Fzio/s1600/kamar%C3%A1di.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-hkODyM8KkCI/VQYpLQ15N7I/AAAAAAAABE4/0qkOCT4Fzio/s1600/kamar%C3%A1di.jpg" height="200" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mezi hrstkou zbývajících Voloďových přátel začaly být hole cool (<a href="http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vlada-dela-reformu-z-blbosti-Senior-Zeman-ohrozoval-Jilkovou-holi-191719">zdroj</a> a <a href="http://www.nbcnews.com/news/world/north-koreas-kim-jong-un-shown-walking-cane-after-absence-n225096">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Představte si následující narativ: Po neúspěšném pokusu o moskevský majdan po vraždě Borisa Němcova, se Američané pokusili zaútočit přímo na milovaného (<a href="http://www.cnn.com/2015/02/26/europe/vladimir-putin-popularity/">86 % podpora</a>) vůdce ruského lidu Vladimíra Vladimiroviče Putina. Další cíl? Pravoslavná církev.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center" lang="cs">
Novodevichy monastery bell tower burns. Dark day for the UNESCO world heritage site <a href="https://twitter.com/MitvolTV">@MitvolTV</a> <a href="https://twitter.com/niktwick">@niktwick</a> <a href="http://t.co/6qOmlIpoK2">pic.twitter.com/6qOmlIpoK2</a><br />
— Alec Luhn (@ASLuhn) <a href="https://twitter.com/ASLuhn/status/577210710050095105">15. Březen 2015</a></blockquote>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Takový příběh by mohl dát (novým silovickým?) elitám příležitost zmobilizovat masy, zrušení zbývajících svobod Rusů, zlikvidovat v politických procesech vnitřní opozici a zajistit podporu pro expanzivní politiku. Jestli Putin bude nadále prezidentem nebo ne na tom nezáleží. Buď bude hrdina nebo bude mučedník, jehož vizi bude jeho následovník (<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Sergei_Ivanov">?</a>) naplňovat. Přestože Putin nedokázal vytvořit ideologii, která je podle politologů nezbytným prvkem totalitárních režimů, možná jsme svědky přípravy sociálního prostředí pro tuto změnu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Samozřejmě, tohle nejspíše nebude pravda. Zapálení věže Novoděvičího kláštera byla s nejvyšší pravděpodobností technická chyba při rekonstrukci a dost možná z toho nebudou Západ ani opozice obviňováni. Putin se možná již brzy objeví na veřejnosti živý a zdravý a nikdy se nedozvíme, proč se ztratil. Do té doby ale pojďme spekulovat.</div>
<script async="" charset="utf-8" src="//platform.twitter.com/widgets.js"></script>
</div>Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-72777522467491725892015-02-28T22:55:00.001+01:002015-04-02T10:36:35.057+02:00Jak mě hejtovali kremloboti<div style="text-align: justify;">
Můj <a href="http://dronteho.blogspot.cz/2015/02/lekce-z-clausewitze-o-ukrajine.html">poslední článek</a> o rusko-ukrajinské válce vyvolal překvapivě velké množství reakcí. Ne, že by se ze mě stala internetová celebrita. I když vlastně tak trochu jo.</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Jsem rozházený po několika sítích. Píšu sem na Blogger, mám účet na <a href="https://plus.google.com/114592608204734716183/posts">G+</a>, na <a href="https://www.facebook.com/Drontak">Facebooku</a>, kde mám i <a href="https://www.facebook.com/DrontehoBlog">stránku</a> k tomuto blogu a dokonce vlastním i účet na <a href="https://twitter.com/Drontik">Twitteru</a>. Mám účty i jinde a mí skalní fanoušci/stalkeři si mě určitě najdou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Twitterovou "celebritou"</h4>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Dneska chci psát o Twitteru. Kdosi kdysi výstižně Twitter popsal následujícími slovy:</div>
</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-XY3SgVc7cBI/VNus3yorEkI/AAAAAAAABCg/7Kfvg7gkPD8/s1600/unless-you-are-a-celebrity-twitter-is-like-talking-to-yourself-in-a-crowded-room-561.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-XY3SgVc7cBI/VNus3yorEkI/AAAAAAAABCg/7Kfvg7gkPD8/s1600/unless-you-are-a-celebrity-twitter-is-like-talking-to-yourself-in-a-crowded-room-561.png" height="277" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://www.toxicards.com/unless-you-are-a-celebrity-twitter-is-like-talking-to-yourself-in-a-crowded-room-k561">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Přesně taková je i má zkušenost s Twitterem. Protože je ale většina mých tweetů pouze automatickými reposty věcí z FB, tak mě to nikdy netrápilo. Vždy když na Twitteru dostanu notifikaci, tak je to malý svátek. Dělá mi totiž velkou radost, že moje názory zajímají tak významné instituce jako například e-shop s prkny <i>Skejtys.cz</i>, cestovka <i>Landea Spa Dovolená</i>, nebo <i>tnsbilety, </i>což je polská stránka, která nejspíše prodává jízdenky.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Proto mě dost překvapilo, když se mi najednou krátce po sdílení článku objevilo na Twitteru notifikací devět. Víte kolikrát se mi to stalo předtím? Přesně tak. Ani jednou. To byla má hvězdná chvilka. Bohužel jsem zjistil, že jediný komu se článek líbil, byl <a href="https://twitter.com/donFrolimo">don Frolimo</a>. Reakce dalších 4 lidí byly čistě negativní. Tyto příspěvky už byly autory smazány, ale <a href="https://twitter.com/Drontik/status/564125997495513089">určité relikty</a> ve formě mých a Frolimových tweetů tam lze stále najít.</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div>
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center" lang="cs">
<div style="text-align: justify;">
Jestli Putin po návštěvě Merkelové a Hollanda nepovolí, Západ musí dodat Ukrajině zbraně. <a href="http://t.co/ZGpWhDrqB3">http://t.co/ZGpWhDrqB3</a></div>
<div style="text-align: justify;">
— David Horák (@Drontik) <a href="https://twitter.com/Drontik/status/564125997495513089">7. Únor 2015</a></div>
</blockquote>
<script async="" charset="utf-8" src="//platform.twitter.com/widgets.js"></script>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak mě zajímalo, co za lidi si mě byli ochotni vyhledat a seznámit mě se svým pohledem na věc. Zahrál jsem si na investigativce. Přišel jsem na zajímavé věci.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Ruská informační válka</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Začněme ze široka. Rusko v souvislosti s Euromajdanem, anexí Krymu a válce v Donbasu rozjelo masivní informační (a zejména) <a href="http://www.defenseone.com/threats/2014/09/how-russia-revolutionizing-information-warfare/93635/">desinformační kampaň</a>. Tu Rusko vede dlouhodobě i v Česku. Viz zpráva BIS za rok 2013:</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
Pro vedení otevřených, poloutajených i utajených vlivových operací potřebují ruští či čínští zpravodajští důstojníci české občany: vybraní jim vědomě či nevědomě pomáhají (přístupové a vlivové sítě) a většina z nich se nechá ovlivňovat. Při budování přístupových a vlivových sítí v ČR jsou pro Rusy i Číňany důležití novináři, členové parlamentních politických stran, státní úředníci, lobbisté, networkingové organizace, organizace zaměstnavatelů či zaměstnanců (resp. jejich vedení) a v neposlední řadě také aktivisté a jejich nevládní organizace.</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
Jak píše zpráva, Rusko postupuje v Česku jak otevřeně, tak skrytě. Její propagandu šíří například Hlas Ruska, který přímo pod kontrolou ruské vlády. Solidní pokrytí, zejména v anglické mutaci, má i ruská veřejnoprávní stanice <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/RT_(TV_network)">RT</a> (Russia Today). O skrytých metodách ruské informační války můžeme spekulovat. To zkusilo např. Echo24 ve svém <a href="http://echo24.cz/a/ibvcm/dokonale-utajeny-server-kdo-vydava-proruske-zpravy-v-cestine">článku o Aeronetu</a>, chronicky konspiračního proputinovského webu. Možná si myslíte, že články na tom webu jsou tak absurdní, že je nikdo s půlkou mozku nemůže brát vážně. V tom případě nemáte zcela upřímně kremlofilní vysokoškolsky vzdělané kamarády.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ruská propaganda jde ale ještě dál a využívá placené trolly. Jediné ruské opoziční investigativní noviny Novaja Gazeta infiltrovaly v září 2013 jednu z těchto trollícg farem a na povrch vypluly dokumenty, které popisují fungování těchto skupin. Buzzfeed ve svém obsáhlém <a href="http://www.buzzfeed.com/maxseddon/documents-show-how-russias-troll-army-hit-america#.aaq8KOdER">článku</a> píše:</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
The documents show instructions provided to the commenters that detail the workload expected of them. On an average working day, the Russians are to post on news articles 50 times. Each blogger is to maintain six Facebook accounts publishing at least three posts a day and discussing the news in groups at least twice a day. By the end of the first month, they are expected to have won 500 subscribers and get at least five posts on each item a day. On Twitter, the bloggers are expected to manage 10 accounts with up to 2,000 followers and tweet 50 times a day.</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
Já jsem přesvědčen, že "obětí" útoku českých trollů placených Kremlem, <i>kremlobotů</i>, jsem se stal.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Mí kremloboti</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Šly po mně čtyři účty. Jana Zatloukalová (<a href="https://twitter.com/SoJanina">@SoJanina</a>), Hergotfix (<a href="https://twitter.com/hergotfix">@Hergotfix</a>), Petra Johnová (<a href="https://twitter.com/PetraJohnova">@PetraJohnová</a>) a v menší míře také Devla miro!, jejíž účet byl již zrušen (<a href="https://twitter.com/olxah">@ohlax</a>). Projděme si první tři hezky popořadě.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Jana Zatloukalová aka <a href="https://twitter.com/SoJanina">@SoJanina</a></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Začněme Janou Zatloukalovou. Jana je podle popisu účtu religionistika, orientalistka a překladatelka, která se zajímá o starověký a současný Blízký východ. Když se podíváte na její účet, tak zjistíte, že celé dny nedělá prakticky nic jiného, než postuje fotky z Blízkého východu. Mešity, destičky s klínovým písmem, sochy a tak. Jen fotky s anglickým a občas arabským popisem. Takže se o Blízký východ asi zajímá. Vzhledem k jejímu obrovskému zaujetí, je zvláštní, že nikde na internetu nic o Janě Zatloukalové s podobnými zájmy nenajdeme. Zvlášť u překladatelky. Má představa o profesionálních překladatelích je taková, že je pro jejich živnost extrémně důležitá vyhledatelnost. Ale co já vím o tomto trhu...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na účtu Jany vedle sdílených obrázků mešit můžeme vypozorovat ještě její účast v diskusích. Přestože Jana pravděpodobně obvykle během několika hodin po proběhnutí názorové výměny své příspěvky maže (jako v mém případě), když se podíváme dostatečně do hloubky v záložce <a href="https://twitter.com/SoJanina/with_replies">Tweety a odpovědi</a> její aktivitu objevíme. Takže jaké názory projevuje na Twitteru? <a href="https://twitter.com/SoJanina/status/561977131421671425">Tady</a> hejtuje Obamu. <a href="https://twitter.com/SoJanina/status/561967979022540802">Tady</a> píše, že výzvy k vyzbrojení Ukrajiny jsou výzvy k válce a měly by být trestné. <a href="https://twitter.com/SoJanina/status/561629058627551235">Tady</a> společně s Hergotfixem přesvědčuje místopředsedu KSČM Dolejše, že anexe Krymu a válka v Donbasu je ok. <a href="https://twitter.com/zek_praha/status/558652074163179521">Tady</a> bojuje proti nové studené válce a <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Transatlantic_Trade_and_Investment_Partnership">TTIP</a>. A nezbytnou poznámku o Pravém sektrou najdete <a href="https://twitter.com/SoJanina/status/558354532921794562">zde</a>. Vzhledem k tomu, že její hlavní zájem spočívá především v islámského světě, je překvapivé, že se mu na Twitteru věnuje podstatně méně než otázce Donbasu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-bDiwgsLM210/VN-IBEZH0wI/AAAAAAAABCw/hP3FHsFwQ3E/s1600/troll%2Bzatlouk.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-bDiwgsLM210/VN-IBEZH0wI/AAAAAAAABCw/hP3FHsFwQ3E/s1600/troll%2Bzatlouk.png" height="321" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Janin profil ožil po dlouhé době 22. ledna 2015.<br />
Zajímavější informace, než se zdá.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Hergotfix aka <a href="https://twitter.com/hergotfix">@Hergotfix</a></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Hergotfix se popisuje jako paleontolog a nohsled účtu <a href="https://twitter.com/sutrolog">@sutrolog</a>. Charakter jeho příspěvků je velmi podobný jako u Jany výše. Skoro žádné názory, ale spousta obrázků. Hergotfix se nedrží jen palentologie, ale brouzdá různě mezi slony, šimpanzi, žraloky, mravenci a občas i zkamenělinami. Musím říct, že Hergotfix spravuje svůj profil zodpovědněji, více se snaží a občas tam propašuje i nějaké zajímavosti. Ale někdy vás prostě tweet ležící mezi fotkou Jericha a trilobita praští do nosu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center" lang="cs">
Mariupol byl připojen k Ukrajinské ssr ve dvacátých letech,90%obyvatel hovoří rusky,30% neumí ukrajinsky <a href="http://t.co/L07KyVEKcv">pic.twitter.com/L07KyVEKcv</a><br />
— Hergotfix (@hergotfix) <a href="https://twitter.com/hergotfix/status/559328496653434880">25. Leden 2015</a></blockquote>
<script async="" charset="utf-8" src="//platform.twitter.com/widgets.js"></script>
<br />
<div>
<div style="text-align: justify;">
Hergotfix je celkově uvěřitelnější a sympatičtější účet. Třeba jeho nápady jak léčit antivaxx hysterii jsou přinejmenším <a href="https://twitter.com/hergotfix/status/562320983017918464">inspirativní</a>. K uvěřitelnosti přidává i <a href="https://twitter.com/hergotfix/status/562308386881282049">tato konverzace</a> s dlouhodobějším účtem.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-c4Wd5xRN1fU/VOnb3bweSWI/AAAAAAAABDU/uLT9ISgitEI/s1600/troll%2Bhergotfix.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-c4Wd5xRN1fU/VOnb3bweSWI/AAAAAAAABDU/uLT9ISgitEI/s1600/troll%2Bhergotfix.png" height="307" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hergotfixův účet ožil – wait-for-it – 22. ledna 2015. </td></tr>
</tbody></table>
<i><br /></i>
<i>Petra Johnová aka <a href="https://twitter.com/PetraJohnova">@PetraJohnova</a></i><br />
<br />
Petra je podle popisu bioložka, ale narozdíl od Jany a Hergotfixe obrázky ve velkém nesdílí. Její účet je obecně docela pasivní ale i z toho mála co natweetovala se zdá, že má názory i na jiné věci než biologii a rusko-ukrajinskou válku.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-T13HZR0ffn4/VO-jgP2YqaI/AAAAAAAABDs/3jDU24qFhc4/s1600/troll%2Bjohn.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-T13HZR0ffn4/VO-jgP2YqaI/AAAAAAAABDs/3jDU24qFhc4/s1600/troll%2Bjohn.png" height="365" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Krom toho její účet ožil, překvapivě, 22. 1.</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Blbí nebo navedení?</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Z toho, co byl schopen z jejich twitterových účtů schopen vydolovat, se nedá tvrdit, že ti lidé jsou skutečně kremloboti. Možná, že to nedělají za peníze, ale jen ve svém volném čase. Ale těch zvláštností je podle mě přece jen moc. Protože opakování je matka moudrosti, připomeňme si, že všechny tři účty byly po různě dlouhé době aktivovány právě 22. ledna 2015. Dva z těchto účtu tweetují poněkud nestandardně (stále samé obrázky). Majitelka jednoho účtu, orientalistika a překladatelka, není překvapivě na internetu k nalezení. To sice platí i pro další dva účty, ale u nich bych jejich dohledatelnost tolik nepředpokládal. A nakonec, hejtující tweety všech tří účtů byly po několika hodinách postupně smazány. Proč? Obrázek níže by to mohl napovědět.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="http://4.bp.blogspot.com/-JJPIzQf_bI4/VO-nkHqm73I/AAAAAAAABD4/6rgL1JC0DcY/s1600/twitter.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-JJPIzQf_bI4/VO-nkHqm73I/AAAAAAAABD4/6rgL1JC0DcY/s1600/twitter.png" height="250" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8000001907349px;">První číslo ukazuje, kolika uživatelům se můj tweet zobrazil,<br />
druhé počet interakcí. Třetí je podíl těchto dvou čísel.<br />
Typický počet zobrazení v pozdějších dnech byl cca 20, interakcí 0.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Zdá se, že si lidé za těmi účty uvědomili, že jediným výsledkem toho, že mě hejtovali, byla propagace onoho příspěvku. Možná to nejsou skuteční kremloboti a opravdu jsem pod rozlišovací úroveň těch placených. Ale stejně se budu opatrně držet <a href="http://www.buzzfeed.com/maxseddon/documents-show-how-russias-troll-army-hit-america#.bkJQpmAnd">Beršidského břitvy</a>:</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
“If it looks like Kremlin shit, smells like Kremlin shit, and tastes like Kremlin shit too — then it’s Kremlin shit.”</blockquote>
<br />
<span style="font-size: x-small; text-align: justify;"><b>Poznámka 2. dubna 2015:</b> Trolující účty postupně přestaly tweetovat. První skončil 12. 2., další 28. 2., poslední 19. 3.</span></div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-72610610894153257182015-02-07T19:08:00.000+01:002015-03-16T03:32:09.058+01:00Lekce z Clausewitze o Ukrajině<div style="text-align: justify;">
Po včerejším jednání francouzského prezidenta Hollanda a německé kancléřky Merkelové v Moskvě o situaci na Ukrajině se francouzský prezident vyjádřil takto:<br />
<blockquote class="tr_bq">
"Myslím, že je to jedna z posledních šancí... Jestliže se nám nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, velmi dobře víme, jaký bude scénář. Má jméno, říká se tomu válka"</blockquote>
</div>
<div style="text-align: justify;">
A já se přirozeně ptám, co tím, sakra, Hollande myslí? Chce říct, že na Ukrajině teď neprobíhá válka? Že je snad příměří? Vždyť se bojuje a fronta se pomalu pohybuje směrem na západ. A intenzita bojů opět roste. Jen se podívejte na mapy níže.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-_ZyyUenhxY8/VNYUeAFgtBI/AAAAAAAABA8/WhKogq-bMHQ/s1600/ukrajina%2Bleden%2B%C3%BAnor.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-_ZyyUenhxY8/VNYUeAFgtBI/AAAAAAAABA8/WhKogq-bMHQ/s1600/ukrajina%2Bleden%2B%C3%BAnor.jpg" height="165" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mapa bojů na východní Ukrajině. Vlevo je situace k <a href="http://mediarnbo.org/wp-content/uploads/2015/01/06-01_eng.jpg">6. lednu</a>, vpravo k <a href="http://mediarnbo.org/wp-content/uploads/2015/02/06-02_eng.jpg">6. únoru</a> 2015.<br />
Pro srovnání doporučuji otevřít proklikem na datum obě mapy v nových záložkách<br />
a poté střídavým výběrem záložek sledovat změny.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Opravdová válka</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ve válce v Donbassu podle OSN zemřelo už přes 5 000 lidí. Mnohem více bylo zraněno a přes milion lidí bylo nuceno opustit své budovy. A ano, mezi obětmi bojů jsou i ruští turisté.</div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<blockquote class="twitter-tweet tw-align-center" lang="cs">
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
Last: "The Russian Dept of Tourism has declared Ukraine its most dangerous destination. Many Russian tourists have disappeared there."</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
— Garry Kasparov (@Kasparov63) <a href="https://twitter.com/Kasparov63/status/561746210961522688">1. Únor 2015</a></div>
</div>
</blockquote>
<script async="" charset="utf-8" src="//platform.twitter.com/widgets.js"></script>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
Pokud by Hollande tvrdil, že na Ukrajině není válka, tak je evidentně mimo realitu. Ale to zřejmě neměl na mysli. To lze odhadnout i z jeho <a href="http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/360832-hollande-se-boji-totalni-valky-s-merkelovou-jede-do-moskvy-a-kyjeva-zachranovat-mir.html">varování</a> před odletem do Moskvy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white; font-family: Georgia, serif; font-size: 15.0561180114746px; line-height: 22px;">„Nyní jsme ve válce, a ta válka by se mohla stát totální válkou.”</span></blockquote>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Takže se zdá, že tím Hollandovým scénářem z první citátu je <i>opravdová </i>či snad<i> totální</i> válka. Co to ale znamená? Chce snad francouzský prezident říct, že je připraven, v případě pozvání z Kyjeva, poslat francouzské vojáky bojovat o Doněck? Blbost.<br />
<br />
<h4 style="-webkit-text-stroke-width: 0px; color: black; font-family: 'Times New Roman'; font-size: medium; font-style: normal; font-variant: normal; letter-spacing: normal; line-height: normal; orphans: auto; text-align: justify; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;">
Páky na Kreml</h4>
<br />
Západ má po ruce další nástroje mimo válku, kterými může eskalovat konflikt, pokud si to bude přát. Sankce můžou být širší. Evropa může použít <a href="http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7020c50c-a30a-11e4-9c06-00144feab7de.html#axzz3QzeQsuX7">jadernou zbraň mezi ekonomickými sankcemi</a>, odříznutí ruských bank od systému <a href="http://www.washingtonpost.com/blogs/monkey-cage/wp/2015/01/28/russia-is-hinting-at-a-new-cold-war-over-swift-so-whats-swift/">SWIFT</a>. Nebo prostě začít vyzbrojovat Ukrajinu smrtícími prostředky, nejen helmami, neprůstřelnými vestami a spacáky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Západ má ještě pěkných pár triků v rukávu. Ale pokud není ochoten je na Moskvu vytáhnout, jakékoliv varování před eskalací do totální války je nevěrohodné a... trapné. O tom, že separatisté na východě mají <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/2014%E2%80%9315_Russian_military_intervention_in_Ukraine#Donbass">přímou a rozsáhlou podporu Ruska</a> není pochyb. Rusko je v tom konfliktu až po uši a rozhodně nejde o vnitřní ukrajinskou záležitost. A Ukrajina prohrává? Proč by tedy neměl Západ podpořit stejným způsobem i Ukrajinu? Alespoň do té míry, aby dokázaly zastavit postupující vojska DLR a LLR.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Západní politici se nejspíše obávají, že vyzbrojení Ukrajiny by donutilo Rusko buď zvýšit ruskou podporu povstalcům, nebo by vedlo k velké a otevřené invazi na Ukrajinu. Pokud si odmyslíme jaderné zbraně a ropu a plyn, Rusko nemá kam jinam eskalovat. Ale má co ztratit. Přes veškeré stereotypy o ruské duši, která údajně trpělivě snáší strádání a represi, myslím, že posledních třicet let nám říká něco jiného. Ekonomický kolaps Sovětského svazu znamenal politický kolaps Sovětského svazu. A ekonomický kolaps Jelcinova Ruska předcházel vzestupu Putinova Ruska. Ruska, které vyrostlo rostoucích cenách ropy, vyšších mzdách a kvalitnějším spotřebním zboží. Nikoliv na masochistickém utrpení. Kreml si toho je snad vědom a nebude riskovalo naprostý rozvrat ekonomiky, jen kvůli tomu, že Západ Kyjevu poskytl výzbroj.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-cVDn9-hdFRk/VNZSeQvoxcI/AAAAAAAABBk/vsg62AW_LSI/s1600/rusko%2Bekonomika%2Beconomist%2Bkal.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-cVDn9-hdFRk/VNZSeQvoxcI/AAAAAAAABBk/vsg62AW_LSI/s1600/rusko%2Bekonomika%2Beconomist%2Bkal.jpg" height="260" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">KALova karikatura pro The Economist z března 2014,<br />
kdy byly ceny ropy ještě nahoře (<a href="http://www.economist.com/news/world-week/21599418-kals-cartoon">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<span id="goog_711710157"></span><span id="goog_711710158"></span><br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Putin chce mír</h4>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Merkelová před pár dny v Budapešti <a href="http://www.cnn.com/2015/02/05/europe/ukraine-conflict/">prohlásila</a>, že "věří, že tento konflikt nemůže být vyřešen vojensky". To je výborný názor, pokud ji zastávají všechny strany konfliktu. Problém s touto pozicí krásně <a href="http://www.france24.com/en/20150206-diplomacy-or-arms-west-divided-over-ukraine-hollande-merkel/">shrnul</a> James Nixey z Chatham House:</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
“If you think that the only solution is a diplomatic solution while Russia is trying to impose a military solution then you’re going to lose.”</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
Jak vidíme na mapách, tak Ukrajina je v defenzívě. A pokud zároveň budou ukrajinská vojska ustupovat a Západ bude mluvit o diplomatických řešeních, dostáváme se do situace, kdy je konečně si připomenout Clausewitze:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
"War serves the purpose of the defense more than that of the aggressor. It is only aggression that calls forth defense, and war along with it. The aggressor is always peace-loving (as Bonaparte always claimed to be); he would prefer to take over our country unopposed. To prevent his doing so one must be willing to make war and be prepared for it. In other words it is the weak, those likely to need defense, who should always be armed in order not to be overwhelmed. Thus decrees the art of war."</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ano, i Putin rozhodně upřednosňuje jednání na Ukrajině. Čím déle, tím lépe. Hlavně, když to bude znamenat, že se Západ nepokusí řešit problém vojensky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-5S_2Kl8UKGk/VNZQtl1NhFI/AAAAAAAABBY/ZdkXBwfrZGI/s1600/quote-a-conqueror-is-always-a-lover-of-peace-carl-von-clausewitz-38273.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-5S_2Kl8UKGk/VNZQtl1NhFI/AAAAAAAABBY/ZdkXBwfrZGI/s1600/quote-a-conqueror-is-always-a-lover-of-peace-carl-von-clausewitz-38273.jpg" height="187" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pokud se vám nechtěl číst celý citát,<br />
tady máte to podstatné v jiném překladu (<a href="http://izquotes.com/quote/38273">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Jak se peče dohoda </h4>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Z hodin, které se věnovaly řešení konfliktu a z dějin mezinárodních vztahů, si pamatuji dvě důležité poučky. První poučka je, že nejdůležitější fází konfliktu, je tzv. mrtvý bod. Tj. situace, kdy si jsou obě strany vědomy, že nedokážou dosáhnout všech svých cílů (získat zpět pod kontrolu Donbass vs. získat /dočasnou/ nezávislost a uznání), a že prodlužování konfliktu není v zájmu ani jedné strany. Právě v této situaci dojde nejspíše ke stabilní dohodě. Pokud by došlo k dohodě, kdy má jedna strana očividně navrch a ona dohoda nerespektuje její potenciál, tato strana dohodu dříve či později poruší. Druhá poučka je, že na konci válka nezáleží na ničem víc, než na tom, kde stojí jací vojáci. Asi nejslavnějším příkladem je srovnání "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Percentages_agreement">procentuální dohody</a>" mezi Stalinem a Churchillem s rozdělením světa po druhé světové válce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-ajqHmJTz3_o/VNZOGJYyzBI/AAAAAAAABBM/_nRjSnnhBNM/s1600/procentu%C3%A1ln%C3%AD%2Bdohoda%2Bchurchill%2Bstalin%2B1944.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-ajqHmJTz3_o/VNZOGJYyzBI/AAAAAAAABBM/_nRjSnnhBNM/s1600/procentu%C3%A1ln%C3%AD%2Bdohoda%2Bchurchill%2Bstalin%2B1944.jpg" height="320" width="247" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Procentuální dohoda: Kus papíru, který má<br />
menší význam než jeden otisk vojenské boty<br />
sovětského vojína (<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Percentages_agreement">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dokud Ukrajině nebudou dodány prostředky pro účinnou obranu, DLR, LLR a Rusko nebudou mít důvod ukončit ofenzivu a začít vážně jednat o ukončení konfliktu. Navíc se s postupem času posiluje jejich vyjednávací pozice. Ani jedno není dobře.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
S čím včera do Moskvy přiletěla Merkelová s Hollandem nikdo neví. Což je asi dobře. Pokud dali Putinovi dobrou nabídku, které obsahovala jak cukr tak bič, tak by mohli mít šanci na úspěch. Dokud nebyla Putinovi veřejně dána žádná ultimáta, může svou podporu rebelům z Donbassu stáhnout a uplatnit svůj vliv na ně, aniž by riskoval velké ztráty na prestiži. Pokud se tak ale nestane a Berlín s Paříží by měli něco udělat. Přijít s novým a bolavým kolem sankcí, vyslovit podporu americkým dodávkám zbraní či se do vyzbrojování přímo zapojit. Jestli se nic podstatného nestane, Západ zvládá tuto krizi špatně.</div>
<blockquote class="twitter-tweet" lang="cs">
</blockquote>
<script async="" charset="utf-8" src="//platform.twitter.com/widgets.js"></script>Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-29272269959878964592014-10-20T21:25:00.001+02:002014-10-24T02:44:39.150+02:00Úvod do Pákistánu pro diváky Homelandu<div style="text-align: justify;">
První tři řady seriálu <a href="http://www.csfd.cz/film/291496-ve-jmenu-vlasti/">Ve jménu vlasti</a> (Homeland) se odehrávaly převážně ve Spojených státech. Čtvrtá řada ale věnuje velký prostor situaci v současném Pákistánu a pokud chcete vědět, co se vlastně v tom seriálu děje, je důležité alespoň trochu porozumět americko-pákistánským vztahům.<span id="goog_1864599204"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-2p6DpUkn8BI/VEVdCfPv9vI/AAAAAAAAA-0/cwVjoB3fbww/s1600/1005814_368053329989516_1654303076_n.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-2p6DpUkn8BI/VEVdCfPv9vI/AAAAAAAAA-0/cwVjoB3fbww/s1600/1005814_368053329989516_1654303076_n.png" height="200" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tento článek jsem napsal pro <a href="http://nextweek.cz/">neXtWeek.cz</a></td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Rozpadlý Pákistán</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Napřed krátce o Pákistánu. Pákistán je země v jižní Asii, která sousedí na západě s Íránem a Afghánistánem a na východě s Indií. Krátkou hranici na severovýchodě sdílí i s Čínou. Pákistán vznikl roku 1947 jako stát, který sjednocoval muslimy, kteří žili v tehdejší britské kolonii Indie. Do roku 1971 patřila pod Pákistán také dnešní Bangladéš, která leží na opačné straně Indie.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pákistán se zdá být nábožensky homogenní zemí. Drtivá většina, 97 % obyvatelstva, vyznává islám. Při pohledu na jednotlivé větve islámu, zjistíme, že poměr sunnitů k šíitům je někde mezi 2:1 a 9:1, což tvoří v Pákistánu <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Sectarianism_in_Pakistan">určité problémy</a>. Kromě větví islámu je Pákistán rozdělen i etnicky a jazykově, což vytváří <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Separatist_movements_of_Pakistan">odstředivé tendence</a> od vlády v Islámábádu. Toto vše a další faktory má za následek, že centrální vláda na nemalé části území není schopna efektivně vykonávat svou moc. Díky tomu se Pákistán řadí na 13. místo světového žebříčku Failed/<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_Fragile_States_Index">Fragile States Index</a> (Index selhávajících/křehkých států). Roztříštěnost Pákistánu se odráží i v názvu státu. Jak <a href="https://www.youtube.com/watch?v=Q4QigmS_bVs">řekl </a>v S04E02 ředitel CIA Lockhart, Pákistán je akronym pro původní provincie: <b>P</b>aňdžáb, Severozápadní pohraniční provincie (<b>A</b>fghánská provincie), <b>K</b>ašmír, <b>S</b>indh a Balúčis<b>tán</b>.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-K68w3Emg5G4/VEBfvuwoAVI/AAAAAAAAA-E/IPnLV1fW8_o/s1600/Major_ethnic_groups_of_Pakistan_in_1980.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-K68w3Emg5G4/VEBfvuwoAVI/AAAAAAAAA-E/IPnLV1fW8_o/s1600/Major_ethnic_groups_of_Pakistan_in_1980.jpg" height="386" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Etnické skupiny v Pákistánu a okolních zemích (<a href="http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Major_ethnic_groups_of_Pakistan_in_1980.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<span id="goog_547328078"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Americké zájmy v Pákistánu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Proč vlastně Američanům záleží na tom, co se děje v Pákistánu? Tak v první řadě je Pákistán jaderná velmoc. Pákistánu se podařil první jaderný test v roce 1998 a jaderné zbraně mu slouží především jako prostředek odstrašení, proti Indii, další jaderné mocnosti. S Indií se Pákistán pře od 40. let o oblast Kašmíru na severovýchodě země. Stabilní a racionální vláda v Pákistánu je důležitým předpokladem pro to, aby nevypukla první jaderné války a aby se nešířily vojenské jaderné technologie.<br />
<br />
Nového významu Pákistán nabyl po útocích z 11. září 2001 a následující americké invazi do Afghánistánu. Pákistán se kvůli své geografické pozici stal důležitou zemí z několika důvodů. Zaprvé kvůli zásobování (a stahování) aliančních sil z Afghánistánu. Přes Pákistán vede tzv. jižní zásobovací trasa. Zadruhé, pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti Afghánistánu a porážku Tálibánu a al-Kajdy je nezbytné zničit infrastrukturu islamistů v obou zemích. Bez toho dojde jen k přesunu základen z jedné země do druhé a následujícímu přeskupení sil. Účinná kontrola afghánsko-pákistánské hranice (známá také jako <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Durandova_linie">Durandova linie</a>) je rovněž důležitá pro přerušení pašeráckých cest mezi oběma zeměmi, po kterých proudí krom jiného také velké množství drog dotující teroristické organizace.<br />
<br />
Ještě jedna poznámka pro všechny chytrolíny. Pákistán, podobně jako Afghánistán, nemá zajímavé zásoby ropy. U zemního plynu je situace trochu jiná. Má <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_natural_gas_proven_reserves">27. největší prokázané zásoby na světě</a>, což jej řadí kousek před Rumunsko.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-ab-3igxrAbE/VEQFZuiIjEI/AAAAAAAAA-U/R9b94I9nEKk/s1600/Afghanistan_supply_lines_US_Transportation_Command%2B(1).jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-ab-3igxrAbE/VEQFZuiIjEI/AAAAAAAAA-U/R9b94I9nEKk/s1600/Afghanistan_supply_lines_US_Transportation_Command%2B(1).jpg" height="307" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zásobovací trasy do Afghánistánu podle US (<a href="http://www.onwar.eu/2012/07/09/logisticka-a-geopoliticka-dilemata-stahovani-z-astanu/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<b>Válka v severozápadním Pákistánu</b><br />
<b><br /></b>
Děj aktuálních epizod Homelandu se odehrává v kontextu <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/War_in_North-West_Pakistan">války v severozápadním Pákistánu</a>. Tato válka samotná je obtížně pochopitelná bez znalostí širších souvislostí, kterým se teď nebudu hlouběji věnovat. ale v zásadě lze říct, že zde bojují Spojené státy společně s Pákistánem proti Pákistánskému Tálibánu (TPP), balúčským separatistům a al-Kajdě a dalším islamistickým uskupením.<br />
<br />
To bylo jednoduché, že? Teď to zkomplikujeme. Pákistánský Tálibán (TPP) a (afghánský) Tálibán, který vládl do roku 2001 většině Afghánistánu, jsou dvě odlišná uskupení. Tato odlišná uskupení mají různé cíle a různé spojence, ale na druhou stranu sdílí paštúnskou identitu a často i zájmy. Postoj k těmto dvěma Tálibánům také působí třenice mezi Pákistánci a Američany. Zatímco Pákistán neoficiálně prostřednictvím tajné služby ISI podporuje afghánský Tálibán, tak TPP je pákistánskou armádou vojensky potlačován. Američané ale otevřeně bojují proti oběma Tálibánům. Když tedy CIA drony likviduje afghánský Tálibán na pákistánské půdě, tak je oheň na střeše.<br />
<br />
Co se týče taktiky, tak přímá účast USA v konfliktu je omezená na dronové útoky a omezené operace elitních jednotek. Během jedné z těchto operací, v květnu 2011, měl tu čest se s americkými Navy SEALs <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Death_of_Osama_bin_Laden">setkat</a> i sám Usáma bin Ládin. Dronová kampaň v Pákistánu není ani zdaleka bez problémů. Zatímco někdy Pákistán útoky bere na vědomí a implicitně schvaluje, když dojde k velkým ztrátám na životech civilistů, tak se čelní představitelé Pákistánu nebojí USA kritizovat za porušování mezinárodního práva. O extrémní nepopularitě programu mezi civilisty snad ani není třeba se zmiňovat.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-JnV2eH-Pk3w/VEVOYV2HGVI/AAAAAAAAA-k/xrggKemA6PI/s1600/Osama%2BLast%2BFB%2Bpost.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-JnV2eH-Pk3w/VEVOYV2HGVI/AAAAAAAAA-k/xrggKemA6PI/s1600/Osama%2BLast%2BFB%2Bpost.jpg" height="106" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<b>Homeland a realita</b><br />
<br />
Zdá se, že Homeland je inspirován realitou. Dronový útok na Haissáma Hakkáního, který jsme viděli v prvním díle, nese určité podobnosti s <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Dande_Darpa_Khel_airstrike">útokem z 18. srpna 2008</a>. Tehdy se USA neúspěšně pokusili střelami z dronu zabít <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEal%C3%A1ludd%C3%ADn_Hakk%C3%A1n%C3%AD">Džaláluddína Hakkáního</a> a jeho syna <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Sirajuddin_Haqqani">Siradžuddína</a>. Tito dva do dnešních dní vedou jedno z nejefektivnějších islamistických teroristických hnutí, "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Haqqani_network">Hakkáního síť</a>", která má blízko k afghánskému Tálibánu. Během zmiňovaného útoku zemřela celá řada civilistů včetně Džaláluddínových dvou žen, sestry, švagrové a osmi vnoučat. Celkový počet obětí tohoto útoku byl 23 osob. Ve stejné vesnici byl rovněž v listopadu 2013 dronem zabit <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Hakimullah_Mehsud">Hakimulláh Mahsúd</a>, tehdejší lídr TPP. Protože se Pákistán v té době připravoval na mírová jednání s Mahsúdem, tento útok podstatně zvýšil napětí v americko-pákistánských vztazích. Hádám, že fiktivní Haissám Hakkání je postaven na předloze těchto tří skutečných osobností.<br />
<br />
Kdo zná pákistánské reálie, tak by neměl být překvapený ani prozrazením identity fiktivního šéfa základny CIA v Pákistánu, Sandyho Bachmana. K této trestající taktice pákistánská ISI přistoupila pravděpodobně již dvakrát. Poprvé v <a href="http://www.theguardian.com/world/2010/dec/17/cia-chief-pakistan-drone-cover">lednu 2010</a>, kdy jeden kmenový vůdce, jmenoval muže, který měl stát za dronovým útokem, který zasáhl jedno rodinu. Podruhé v <a href="http://www.theguardian.com/world/2011/may/09/pakistan-media-name-cia-chief">květnu 2011</a>, pouhý týden po atentátu na Usámu bin Ládina, o kterém Američané předem pákistánskou rozvědku odmítli informovat. Narozdíl od Sandyho se ani jednomu z nich nic nestalo.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-7o2-u7EdfgA/VEVeZB8eWsI/AAAAAAAAA_A/R2PSZj1t25g/s1600/dande%2Bdarpa%2Bkhel%2Bgoogle%2Bmaps.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-7o2-u7EdfgA/VEVeZB8eWsI/AAAAAAAAA_A/R2PSZj1t25g/s1600/dande%2Bdarpa%2Bkhel%2Bgoogle%2Bmaps.png" height="206" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tady žijí drony. Dande Darpa Khel na <a href="https://www.google.com/maps/place/Dande+Darpa+Khel,+P%C3%A1kist%C3%A1n/@32.9883654,70.0538073,1442m/data=!3m1!1e3!4m2!3m1!1s0x38d7e7625319d609:0xb72ca54f5f74b1e1">Google Maps</a>.</td></tr>
</tbody></table>
<b>Shrnutí</b><br />
<br />
Pákistán je hluboce rozdělenou zemí, zejména po etnických liniích a určitou roli sehrává v poslední době také rivalita mezi šíitskou a sunnitskou větví islámu. Američané mají zájem na stabilizaci situaci v zemi jak kvůli Pákistánu samotnému, tak i kvůli sousednímu Pákistánu. Zájmy Američanů v Pákistánu jsou někdy v konfliktu se zájmy Pákistánu, což vytváří tření mezi formálními spojenci. Homeland vychází z reálných situací a proto si můžete na základě seriálu udělat alespoň mlhavou představu o situaci v této zemi.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-55602858003837458232014-08-31T23:55:00.000+02:002014-08-31T23:55:15.821+02:00Neslušná slovíčka v konfliktu na Ukrajině<div style="text-align: justify;">
Je několik slov, kterým by se měl slušný člověk vyhnout, když mluví o konfliktu na Ukrajině. Tato slova ničí jakoukoliv diskusi, protože působí na emoce a špatně vystihují situaci. Nejčastější a nejvíce zavádějící z nich jsou označení <i>terorista</i> pro povstalce, <i>junta</i> pro ukrajinskou vládu a <i>fašista</i> pro kohokoliv kdo podporuje kyjevskou moc. Dneska se podíváme na první dvě z nich.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Terorista</b></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Známé úsloví zní: "Pro někoho terorista, pro jiného bojovník za svobodu". Terorismus má až příliš mnoho definic. Některé jsou příliš široké, některé příliš úzké a některé dokonce oboje zároveň. Podle mě je jednou z dobrých definic terorismu ta, kterou vytvořil brněnský politolog Miroslav Mareš:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
"Terorismus je použití agresivního a excesivního násilí (anebo hrozba použitím takového násilí), které je naplánováno s dominantním účelem vyslat vážné zastrašující poselství zřetelně většímu počtu lidí (cílovému publiku) než pouze těm, kteří jsou primárními násilnými akty nebo hrozbami bezprostředně poškozeni."</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
Když to přeložíme do češtiny, tak můžeme říct, že teroristům nejde o primárně o kontrolu území a ničení bojové síly nepřítele, jako spíše vzbuzování strachu a ničení bojové morálky na straně nepřátel. Toho se snaží teroristé dosáhnout například vybuchujícími auty na rušných ulicích nebo třeba i sestřelováním civilních letadel. Když už mluvíme o letadlech, tak i pokud se prokáže, že let MH17 byl opravdu sestřelen protiletadlovým systémem BUK, tak to nedělá z lidí s prstem na tlačítku teroristy. Teroristé mají nějaké požadavky, očekávají od druhé strany nějaké ústupky, apod. Lidé možná získali po pádu malajsijského letadla strach z létání, ale žádné konkrétní "zastrašující poselství" nebylo v případě MH17 vysláno.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Kyjevská vláda slovo terorista evidentně nadužívá. Separatisté neužívají teroristických taktik a nesledují teroristickou strategii. Název "protiteroristická operace", který pro válku na východě země Kyjev užívá je zavádějící a jejím cílem je vzbudit (další) negativní emoce vůči povstalcům.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nutno poznamenat, že ne všechny způsoby porušení válečného práva jsou nutně terorismem a tedy, když odmítám slovo terorista po povstalce, neznamená to, že schvaluji způsob jakým bojují.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-MLrsS1pJWV0/VAOYOtc2SfI/AAAAAAAAA9U/EgdV61fiDkw/s1600/remembering-9-11-attacks.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-MLrsS1pJWV0/VAOYOtc2SfI/AAAAAAAAA9U/EgdV61fiDkw/s1600/remembering-9-11-attacks.jpg" height="200" width="136" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Takhle válka na Ukrajině nevypadá (<a href="http://www.nydailynews.com/news/remembering-9-11-terrorist-attacks-gallery-1.10495">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Junta</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Prorusky orientovaný internet a <a href="http://rt.com/news/154560-putin-junta-ukraine-attack/">Vladimír Putin</a> často referují o kyjevské vládě jako o juntě. Když se řekne junta, tak každému asi naskočí spojení "vojenská junta", tedy politický systém, kdy stát řídí skupina vojenských důstojníků. Jedním z nejznámějších příkladů junty byla Pinochetova v Chile nebo nedávno rozpuštěná junta v Myanmaru/Barmě. Poslední junta vznikla nedávno, v květnu letošního roku, když po dlouhé politické krizi v Thajsku vojáci provedli puč a sestavili "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/National_Council_for_Peace_and_Order">Národní radu pro mír a pořádek</a>".<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-55HRo561M_8/VAOY-JogX4I/AAAAAAAAA9c/qTS9JIie-Yo/s1600/Members-of-Burmas-militar-006.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-55HRo561M_8/VAOY-JogX4I/AAAAAAAAA9c/qTS9JIie-Yo/s1600/Members-of-Burmas-militar-006.jpg" height="192" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Takhle vypadá junta (<a href="http://www.theguardian.com/news/datablog/2010/oct/26/corruption-index-2010-transparency-international">zdroj</a>)<br /></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Pro Jaceňukův kabinet se prostě termín <i>junta </i>nehodí. Pokud byl v porevoluční ukrajinské vládě nějaký voják, tak to byl vždy maximálně ministr obrany. I pokud se podíváte například na fotky členů Yaceňukova únorového kabinetu, najdete tam pod číslem 8 první a poslední vojenskou uniformu. Podobně jak u "terorismu" separatistů platí i u "junty", že kdo používá tento název, tak je buď blbej nebo navedenej.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-4kNBjffaLrk/VAOWkyK587I/AAAAAAAAA9E/ALZcVqS_Ev4/s1600/yat1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-4kNBjffaLrk/VAOWkyK587I/AAAAAAAAA9E/ALZcVqS_Ev4/s1600/yat1.jpg" height="193" width="320" /></a></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-mT0keS2Dv9o/VAOWkzXqayI/AAAAAAAAA9I/Tkeqx9GPxjU/s1600/yat2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-mT0keS2Dv9o/VAOWkzXqayI/AAAAAAAAA9I/Tkeqx9GPxjU/s1600/yat2.jpg" height="289" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Takhle vypadá civilní vláda (<a href="http://poltavabloggen.blogspot.cz/2014/02/the-ukrainian-parliament-on-thursday.html">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
O <b>fašistech</b> zase příště...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-70993430053405007782014-04-15T19:40:00.001+02:002014-04-19T14:27:51.597+02:00Jak moc dopředu Putin myslí?<div style="text-align: justify;">
Dějiny jsou posety pomníky generálů a politických vůdců, kteří dosáhli skvělých taktických úspěchů, ale selhali ve strategii. Hannibalovy taktické úspěchy v Itálii během druhé punské války neodvrátily další porážku Kartága. Napoleonovi bylo dobytí Moskvy málo platné. Britsko-francouzsko-izraelské získání průplavu v době suezské krize nezabránilo jeho eventuálnímu a nevratnému znárodnění Egypťany. Nemám pochyby, že v době získání taktických vítězství byli vítězové vnímání rovněž jako chytří či dokonce geniální stratégové. Ale jejich strategická krátkozrakost se nakonec projevila. V souvislosti s krymskou, a v současné době východoukrajinskou krizí, není problém na oslavu či alespoň uznání Putinova génia narazit.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Putin si užívá a krátce bude užívat podpory, která se vůdci dostává v dobách mezinárodních krizí. Krym pro Rusko získal a dokud bude Putin prezidentem není pravděpodobně síla, která by jej vrátila Ukrajině (a po Putinovi dost možná taky ne). Nyní se ale zdá, že vládce Kremlu nasedl na tygra ruského nacionalismu a expanzionismu. Putin může dobýt kusy Gruzie a Ukrajiny a možná sebrat i sever Kazachstánu a pokusit se o Estonskou a Lotyšsko. Může ale Putinovo Rusko vyhrát v dlouhém období?</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Závislost na exportu ropy a plynu</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ruské <a href="http://rt.com/politics/russia-asset-freeze-sanctions-897/">vyhrožování</a> znárodněním zahraničního kapitálu v zemi (jako odpověď na případné sankce) a opět projevená ochota použít dodávek plynu jako politickou zbraň (tentokrát jen proti Ukrajině) může mít v dlouhém a možná i středním období vážné negativní dopady na ruskou ekonomiku. A to i bez ohledu na případné evropské sankce. Ruský státní rozpočet je asi z poloviny závislý na příjmech z prodeje ropy a zemního plynu, což znamená, že je vládce Kremlu velmi citlivý na změny cen energetických surovin. Ruské vyhrožování přináší tlak na větší diverzifikaci energetických zdrojů pro Evropu. To znamená, že Putinovo chování urychlí budování terminálů na zkapalněný zemní plyn pro východní Evropu, a urychlí se jednání o prodeji amerického plynu do Evropy a zrychlí investice do energetické infrastruktury. Evropa také může využít svých vlastních zásob břidlicového plynu, přičemž nadějně to vypadá zejména v Polsku, kde (mimochodem prý legitimní) obavy z dopadů na životní prostředí hrají tváří v tvář ruské hrozbě až druhotnou roli. Ruskem vyprovokované krize se tedy obrátí proti němu samotnému v podobě nižších cen energetických surovin.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud mezinárodní ekonomii zprimitivníme na jednoduché heslo, můžeme říct, že abychom si mohli dovolit importy, musíme exportovat. V současné době asi 2/3 ruských exportů tvoří energetické suroviny. V důsledku snížení cen energetických surovi klesne hodnota exportu, dojde k oslabení rublu, což bude mít dva následky: 1) zvýšení cenové konkurenceschopnosti ostatních exportů na světových trzích a 2) zdražení veškerého zahraničního zboží (což povede při hledání alternativ i ke zdražení domácího zboží).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-WLX6hGv5qmg/U01jgfraSTI/AAAAAAAAAzc/_CyV8rd5a4M/s1600/rusko+exporty+struktura+2012.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-WLX6hGv5qmg/U01jgfraSTI/AAAAAAAAAzc/_CyV8rd5a4M/s1600/rusko+exporty+struktura+2012.png" height="286" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Struktura celkových ruských exportů. Z kategorie "Mineral fuels" tvoří 77 % exporty ropy<br />
a 19 % exporty plynu. Zbytek (4 %) tvoří uhlí, koks, brikety a elektřina (<a href="http://unctadstat.unctad.org/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Posilující se hrozby</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Za normálních okolností je možné považovat snížení závislosti na exportech energetických surovin za chvályhodnou změnu. Na exportech nerostů postavené bohatství je z několika důvodů nezdravé, ale o tom snad někdy jindy. Pokud k tomu ale dojde za současných podmínek, Rusku hrozí vážné potíže. Za normálních okolností by k postupné restrukturalizaci ekonomiky došlo za pomoci zahraničního kapitálu, který by identifikoval komparativní výhody ruské ekonomiky a vhodné investiční sektory. Bohužel, v době, kdy vyhrožujete znárodněním zahraničních investic, vám tyto zdroje kapitálu chybí. Investovat bude jen někdo, kdo očekává rychlou návratnost investic, čehož dosáhnete tak možná drahými investičními pobídkami, nebo někdo kdo věří, že má zvláštní vztahy s elitou. Pokud se Rusko bude muset spoléhat na kapitál vlastní, transformace bude velmi pomalá a bolestivá. Politická nestabilita, která klidně může být průvodním jevem restrukturalizace ekonomiky může ještě posílit nedůvěru v ruskou vládu ze strany investorů. Proto se hrozby, jimž se Rusko vystavilo vzájemně posilují.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Putinův mix výhružek zpochybňuje bezpečnost dodávek i zahraničních investic, což se může stát pro ruskou ekonomiku smrtící. Ruští občané možná můžou být na chvíli na svého prezidenta-dobyvatele hrdí, ale v dlouhém období je více než anexe Krymu a případně východu Ukrajiny bude zajímat jestli mají dobře placenou práci, dostupné léky a také trochu toho západního luxusu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-MP-hK9FGOSw/U01t6Rde2JI/AAAAAAAAAzs/73yIZOrb6SU/s1600/9.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-MP-hK9FGOSw/U01t6Rde2JI/AAAAAAAAAzs/73yIZOrb6SU/s1600/9.jpg" height="243" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jestli se má Rusko stát exportérem zboží, musí vyřešit své problémy s<br />
infrastrukturou. Značka na kraji silnice ale naznačuje, že už se na tom pracuje (<a href="http://englishrussia.com/2006/09/21/russian-roads-4/">zdroj</a>). </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Nebo je to jinak?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Nabízí se ještě druhé vysvětlení. Možná se Putin chová rozumně, protože očekává, že k oslabení závislosti Evropy na Rusku dojde bez ohledu na jeho chování. Pokud má měnit status quo, musí to udělat dříve než přijde o trumfy, které v rukách drží. Rusko buduje produktovody do Číny, kde poptávka po "krvi průmyslu" rychle roste. Putin tedy bude mít brzy pro své surovinové exporty alternativní a rostoucí trh. Potřeba zahraničního kapitálu nebude akutní a po několika letech se na celou epizodu s dobýváním východní Evropy zapomene a pojede se "business as usual".</div>
</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-22903602459139144022014-03-16T17:01:00.002+01:002014-03-28T17:43:06.254+01:00Příliš mnoho červených linií<div style="text-align: justify;">
Dne 25. října 1854 se v rámci krymské války odehrála bitva u přístavního města Balaklavy, dnešního dne součásti města Sevastopole. Slabá vojenská jednotka čítající 4,5 tisíce mužů z Británie a Osmanské říše čelila více než pětinásobné přesile Rusů. Přístup do přístavu chránil 93. horalský pěší pluk o síle 500 mužů a hloubce pouhé dvě řady. Velitel jednotky před střetem s ruskou kavalérií údajně řekl svým mužům: "Odsud není kam ustoupit. Musíte zemřít tam, kde stojíte." Pětistovka Skotů v sukních přitakala, že pokud to bude třeba, tak tam zemřou. Část ruské kavalerie se proti skotským červenokabátníkům skutečně vydala, ale po dvou neúspěšných nájezdech to vzdala. Zpravodaj The Times popsal formaci britské pěchoty jako "úzký červený pruh završený linií oceli", tedy puškami s bajonety. To bylo nakonec shrnuto do idiomu "(tenká) červená linie", která je dodnes součástí anglosaského strategického slovníku. Červenou linií je od té doby označována fyzická nebo abstraktní hranice, jež musí být za každou cenu uhájena.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-oYU-e7nWeLw/UyRG9dbqHPI/AAAAAAAAAyg/jfh_HO7GY5I/s1600/Robert_Gibb_-_The_Thin_Red_Line.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-oYU-e7nWeLw/UyRG9dbqHPI/AAAAAAAAAyg/jfh_HO7GY5I/s1600/Robert_Gibb_-_The_Thin_Red_Line.jpg" height="197" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obraz Tenká červená linie od Roberta Gibba z roku 1881 (<a href="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0b/Robert_Gibb_-_The_Thin_Red_Line.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Obamovy červené linie</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nejznámější červená linie Obamovy administrativy byla narýsována v Sýrii. Americký prezident několikrát řekl, že překročením červené linie by bylo použití chemických zbraní a takové chování by vedlo k "enormním následkům", či že by to byl "game changer". USA po chemických útocích v Sýrii dělaly víceméně pořád to samé a došlo k jakémusi chemickému odzbrojení Asadova režimu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
To však nebylo jediná situace, kdy ostrá slova vedla k ničemu či téměř ničemu. Rusku Spojené státy vyhrožovaly, že nevydání Snowdena bude mít bezpochyby negativní dopad na vzájemné vztahy a Rusko bude muset nést následky. A nic se nestalo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V Afghánistánu Obama varoval prezidenta Karzáího, že nepodepsání bilaterální bezpečnostní dohody bude mít za následek stažení amerických vojsk z Afghánistánu. A Karzáí nepodepsal. Výsledek? Prodloužení deadlineu pro podepsání dohody. A podobné případy bychom našli třeba i v Ugandě a nebo Egyptě.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-9dRMK9DmWmg/UyXERAtJQTI/AAAAAAAAAyw/GImvfJNxJ8M/s1600/hc-obama-red-line-syria-chemical-warfare-20130-001.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-9dRMK9DmWmg/UyXERAtJQTI/AAAAAAAAAyw/GImvfJNxJ8M/s1600/hc-obama-red-line-syria-chemical-warfare-20130-001.jpg" height="283" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://articles.courant.com/2013-04-26/news/hc-obama-red-line-syria-chemical-warfare-20130426_1_red-line-chemical-weapons-syria">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Západní reakce na Krym</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Bez osmi měsíců 150 let po bitvě u Balaklavy začala krymská krize. Americký prezident opět začal chřestit čelistí a 28. února oznámil, že "Spojené státy budou stát s mezinárodním společenstvím v tvrzení, že za jakoukoliv vojenskou intervenci na Ukrajině bude nutné zaplatit." A jak prezident slíbil, tak i splnil. Stojí společně s mezinárodním společenstvím v tvrzení. Nic víc, nepočítáme-li odřeknutí účasti na summitu G8 v Soči a omezení vydávání víz pro osoby, které "ohrožují svrchovanost Ukrajiny".</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Putin reagoval na americké varování tak, že požádala parlament o svolení užít ozbrojené síly Ruské federace na území Ukrajiny, dokud se v této zemi neznormalizuje společensko-politická situace". A poté na Krym začala proudit další ruská vojska.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Americký ministr zahraničí Kerry řekl, že se Putinovi může stát, že se dostane do situace, kdy budou zmrazena aktiva ruských podniků či amerických podniků stahujících kapitál z Ruska. Za jakých okolností by se to mělo stát však nikdo neví.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ale nejde jen o Američany. Podobně aktivní pant a pasivní paže měli i evropští představitelé. A měla by to být právě EU a evropské státy, které povedou hlavní vyjednávací linii. Tento nepořádek se přece děje před našimi, ne americkými vraty.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Evropská "ministryně zahraničí" Ashtonová 1. března označila chování Ruska za nepřijatelné a dva dny později vyzvala Rusko ke stažení vojenských sil. Více než na výzvy a kritiku se EU zatím nezmohla. Nakonec nejtvrdší slova zazněla z úst Merkelové, která slíbila Putinovi "vážné škody, ekonomické i politické", pokud se Rusko bude držet svého kurzu vůči Ukrajině. Dodala, že teritoriální integrita Ukrajiny není téma k diskusi. Evropská unie však kromě zrušení jednání o preferenčním vízovém jednání s Ruskem dosud nic neudělala a čeká se, co bude výsledkem pondělního jednání.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-Di4vGQUUNyc/UyXKWg9LHeI/AAAAAAAAAzI/YuPzQnAdwsI/s1600/4323b2d2-3cde-433e-bbe9-1289a6f3a7be.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-Di4vGQUUNyc/UyXKWg9LHeI/AAAAAAAAAzI/YuPzQnAdwsI/s1600/4323b2d2-3cde-433e-bbe9-1289a6f3a7be.jpg" height="290" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://live.aljazeera.com/Event/Ukraine_liveblog">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Chybná strategie</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dávat ultimáta a nakonec se neodhodlat k trestným krokům je chyba. A Spojené státy tuto chybu udělali pod Obamou hned několikrát. Ona to není jen obyčejná hloupost, je tom navíc nebezpečná hloupost. Pokud se takto chováte, vaší oponenti nikdy netuší, kdy jste ochotni ustupovat a kdy už vaši červenou linii myslíte vážně. Pokud Putin získal pocit, že eskalací konfliktu může dosáhnout čehokoliv si zamane, není to chyba jen jeho zahraničně-politické agresivity ale rovněž slabosti USA a EU.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Z těchto problémů se může vytáhnout Západ dvěma způsoby. Buď může začít dodržovat své sliby, nebo své sliby a garance omezí a umožní vytvoření sfér vlivu. Ani jedna možnost není zadarmo, ale současným chováním dodává Západ celému světu pocit, že není o moc víc než jen papírový tygr. Stejně jako Rusko sledovalo, jak se USA zachovalo v Sýrii, tak nyní Čína sleduje chování Spojených států na Krymu. A cena za špatnou reakci může být vysoká.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-47834174935491868952014-03-04T04:00:00.003+01:002014-03-28T17:43:32.298+01:00"Vojenské přesuny" na Krymu<div style="text-align: justify;">
Zahraniční korespondent Guardianu Jonathan Steele napsal <a href="http://www.theguardian.com/commentisfree/2014/mar/02/not-too-late-for-ukraine-nato-should-back-off">článek</a> v němž kritizuje "hysterickou reakci" Západu na "ruské vojenské přesuny na Krymu". Já dokážu být na svém blogu jízlivý a ironický, ale nemyslím, že bych vynikal vulgaritami. O Steeleově článku je ale jednoznačně možné říct, že to je sračka. Sračka, sračka, sračka.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
"Vojenské přesuny" jako označení pro to, co Rusko provádí na Krymu je naprosto neadekvátní. Diplomaté můžou užívat eufemismy, pokud usoudí, že je pro to vhodná doba. Taková je politika a jako takovou ji také musíme brát. Novináři, dle mého názoru, stojí v úplně jiné pozici a jejich prací by mělo být informovat objektivně, co to jenom jde. A klidně si otevřít hubu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Co Rusové dělají na Krymu nejsou jen vojenské přesuny. To, co se děje, je prostá a sprostá okupace části území Ukrajiny. Ruská federace dosud ani neuznala nezávislost Krymu, proto nelze mluvit o mezinárodní výpomoci na žádost nezávislé vlády. Okupace byla dosud převážně v rukou neoznačených milic. <a href="http://imgur.com/a/3DzA0/layout/blog">Výzbroj</a>, výstroj, <a href="http://censor.net.ua/photo_news/273784/novye_dokazatelstva_prebyvaniya_rossiyiskih_voennyh_v_krymu_foto">proviant</a>, profesionální chování a i ruský (rusko-ruský, ne ukrajinsko-ruský) akcent silně naznačují, že milice bez insignií jsou z podstatné části tvořeny ruskými vojáky a bývalými členy Berkutu.* Samotní ozbrojenci odmítají sdělit odkud pochází, což má asi za cíl vytvořit atmosféru, kdy je kyjevské vládě naprosto jasné, že jsou okupováni Rusy, zatímco užitečným idiotům v Guardianu a ruským diplomatům na půdě OSN to dá prostor pro hodnověrné popření toho, co všichni ví.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-y5JXB6ueQ4Y/UxVBCEx9cxI/AAAAAAAAAyM/Q4vK8zzG3B8/s1600/140228065446-01-ukraine-0228-horizontal-gallery.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-y5JXB6ueQ4Y/UxVBCEx9cxI/AAAAAAAAAyM/Q4vK8zzG3B8/s1600/140228065446-01-ukraine-0228-horizontal-gallery.jpg" height="225" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kluci jsou oblečení v maskovacím vzoru Flora Digital<br />
ruských ozbrojených sil. Sice můžete koupit v<br />
každém armyshopu, ale... (<a href="http://i2.cdn.turner.com/cnn/dam/assets/140228065446-01-ukraine-0228-horizontal-gallery.jpg">zdroj</a>) </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ale ani oficiální ruské síly nezůstávají pozadu. Na Krym jich dojelo několik tisíc a nechrání pouze svou základnu. Podle zpráv mají obsazovat vojenská zařízení, blokovat cesty, blokovat ukrajinské loďstvo v přístavu a snad i vyzývat ukrajinské vojáky ke složení zbraní nebo dokonce vyhrožovat útokem. Rusko dnes už ani nepopírá, že jejich ozbrojené síly jsou rozmístěny po celém poloostrově a už se ani netváří, že jde o ochranu vlastních základen. Nyní má jít o ochranu lidských práv, jako kdyby Rusům na Krymu hrozily nějaké masakry.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když Duma Putinovi povolila použít ozbrojené síly na Ukrajině (nejen na Krymu!), bylo to do doby, než dojde k "normalizaci společensko-politické situace". To, že se v Dumě chystá nový anektovacího zákon, který má usnadnit začlenění dalšího území do federace snad nechává na pochybách o plánech Putina jen toho nejzabedněnějšího vola. Flagrantnější porušení nezávislosti Ukrajiny bez střelby si lze jen těžko představit.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Machiavelli tvrdil: "Slib daný byl nezbytností minulosti, slib porušený je nezbytností současnosti." Přesně takový je přístup putinovského Ruska k minulým závazkům. V Budapešti (1994) Rusko společně s USA a Velkou Británií slíbilo, že pokud se Ukrajina vzdá svého jaderného arzenálu, ani jedna velmoc nebude ohrožovat její územní celistvost a politickou nezávislost (viz příloha níže). Že spoléhat na východní přísliby se nevyplácí, se ukazuje dnes. Těžko si představit, že by Rusové dělali takové psí kusy na dvorku jaderné mocnosti. A to by nebylo Putinovo, kdyby neporušilo svůj slib hned dvakrát. Ještě širší závazky dalo Rusko Ukrajině o tři roky později ve smlouvě o přátelství. Ono to vypadá, že Rusko přišlo na to, na co přišlo už hodně lidí při brouzdání po Facebooku. Totiž, že nemá některé své přátele ani rádo.<br />
<br />
*Na iDNES vyšel den po publikování tohoto blogpostu <a href="http://zpravy.idnes.cz/ruske-jednotky-na-krymu-0w1-/zahranicni.aspx?c=A140305_162328_zahranicni_jw">článek</a> o původu milicí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: start;"><span style="font-size: x-small;">Níže předkládám části Budapešťského memoranda, ukrajinsko-ruské smlouvy o přátelství a články Charty OSN o tom, jak se mají řešit mezinárodní krize.</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: start;">_____________</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><a href="http://en.wikisource.org/wiki/Ukraine._Memorandum_on_Security_Assurances">Budapešťské memorandum (1994)</a></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Článek 2</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
"The United States of America, the Russian Federation, and the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, reaffirm their obligation to refrain from the threat or use of force against the territorial integrity or political independence of Ukraine, and that none of their weapons will ever be used against Ukraine except in self-defense or otherwise in accordance with the Charter of the United Nations."</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
_____________</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><a href="http://cis-legislation.com/document.fwx?rgn=4181">Smlouva o přátelství, spolupráci a partnerstvím mezi Ruskou federací a Ukrajinou (1997)</a></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Článek 3</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
"High contracting parties build the relations with each other on the basis of principles of mutual respect, sovereign equality, territorial integrity, inviolability of borders, peaceful settlement of disputes, the nonuse of force or threat by force, including economic and different ways of pressure, the rights of the people freely to dispose of the destiny, non-interference to internal affairs, observance of human rights and fundamental freedoms, cooperation between the states, fair accomplishment of the taken international obligations, and also other universally recognized norms of international law."</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
_____________</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><a href="https://treaties.un.org/doc/publication/ctc/uncharter.pdf">Charta OSN (1945)</a></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Článek 4, paragraf 2</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
"All Members shall refrain in their international relations from the threat or use of force against the territorial integrity or political independence of any state, or in any other manner inconsistent with the Purposes of the United Nations."</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Článek 33</div>
<blockquote class="tr_bq">
<div style="text-align: justify;">
"The parties to any dispute, the continuance of which is likely to endanger the maintenance of international peace and security, shall, first of all, seek a solution by negotiation, enquiry, mediation, conciliation, arbitration, judicial settlement, resort to regional agencies or arrangements, or other peaceful means of their own choice.</div>
<div style="text-align: justify;">
The Security Council shall, when it deems necessary, call upon the parties to settle their dispute by such means."</div>
</blockquote>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Článek 39</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
"The Security Council shall determine the existence of any threat to the peace, breach of the peace, or act of aggression and shall make recommendations, or decide what measures shall be taken in accordance with Articles 41 and 42, to maintain or restore international peace and security."</blockquote>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-50387353400318306562014-02-07T18:34:00.001+01:002014-03-28T17:44:43.349+01:00Olympiády a politikaPolitika a sport (a olympiáda především) se prý nemají míchat. Realita byla ale vždy jiná. V dobré i ve zlém.<br />
<b><br /></b>
<b>Starověké olympiády</b><br />
<br />
Starověké olympiády se dávají za vzor. Během konání her se totiž vyhlásila <i>ekecheiria</i>, klid zbraní. Nakolik to bylo skutečně celořecké příměří a do jaké míry se vztahovalo jen na sportovce a návštěvníky her, je však předmětem sporu historiků. <span style="font-size: x-small;">(Obecně mám za to, že verze dějin, která více připomíná dnešek a méně motýlky a štěbetající ptáčky, je zpravidla pravděpodobnější). </span>Samotná svatyně Dia, která byla centrem olympijských her, se stala mnohokrát předmětem bojů mezi městskými státy Élis a Písou. Roku 364 se samotné hry dokonce staly centrem útoku ze strany Élidy. Původní olympiády však nebyly jen příležitostí jak napadnout překvapené nepřátele, ale také příležitostí k setkání se vrcholných politiků, jednání, domlouvání a vyhlašování nových vojenských aliancí.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-KMdnZk-iYu0/UvUjDScKQHI/AAAAAAAAAxM/g-OEepV70Qc/s1600/zeus2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-KMdnZk-iYu0/UvUjDScKQHI/AAAAAAAAAxM/g-OEepV70Qc/s1600/zeus2.jpg" height="281" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">V Olympii se nacházela i Diova socha od Feida,<br />
jeden ze sedmi divů světa (<a href="http://www.sfakia-crete.com/sfakia-crete/olympic-games-2004.html">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div>
<div>
<div>
<div>
Se hrami je rovněž spojena prestiž a s prestiží přichází politika. Takže například máme doložen příběh Sótada z Kréty, který, když vyhrál závod v dolichu (běh na cca 5 km), začal o sobě tvrdit, že je rodilý Efezan. Proč? Efezané mu zaplatili. Za odměnu byl z Kréty poslán do vyhnanství.</div>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Epizoda Sótada je ovšem nic proti účinkování císaře Nerona. Ten měl během olympiády roku 67 vyhrát všechny soutěže, jichž se zúčastnil. To mělo platit i pro závod koňských čtyřspřežení (Nero ovládal desetispřežení), během něhož vypadl z vozu. <span style="font-size: x-small;">(Zprávy ze života Nerona jsou chronicky nespolehlivé, tak tento konkrétní případ neberte příliš vážně.) </span>Na některé talenty jsou i pravidla krátká.</div>
<div>
<br /></div>
</div>
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-HY_7nBAr6aA/UvMmfKLUaVI/AAAAAAAAAwU/UnJ_9oNFvhA/s1600/tumblr_mky9txgfae1s92xmno1_1280.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-HY_7nBAr6aA/UvMmfKLUaVI/AAAAAAAAAwU/UnJ_9oNFvhA/s1600/tumblr_mky9txgfae1s92xmno1_1280.jpg" height="320" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sportovci soupeřili nazí a natření olivovým olejem.<br />
Jen tak mimochodem. (<a href="http://thecontributor.com/sites/default/files/resize/breaking-news/2013/08/gay-russia-3-400x401.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<b>Moderní letní olympiády</b><br />
<b><br /></b>
(většina informací pochází z <a href="http://www.cfr.org/culture-and-foreign-policy/politics-olympics/p16366">odsud</a>)<br />
<br />
Již během prvních moderních olympiád se dostávala politika na sportoviště. Irský skokan do dálky Peter O'Connor nechtěl být na olympiádě 1906 při udělování medaile viděn jako Angličan, takže vyšplhal do půlky stožáru s britskou vlajkou a mával vlajkou irskou.<br />
<br />
O dva roky později se od individuální protestů pokračovalo na národní úroveň. Rusové protestovali proti samostatné finské výpravě, protože Finské velkoknížectví bylo pouhým autonomním státem v rámci Ruského impéria. Spor skončil kompromisem. Finská výprava nakonec šla samostatně, ale bez vlajky.<br />
<br />
Po zrušených hrách v roce 1916, přišly hry 1920. Původně se měly odehrávat v Budapešti, ale nakonec byly přesunuty do Antverp. Byly pozvány všechny země s pěti výjimkami – Německem, Rakouskem, Maďarskem, Bulharskem a Tureckem. Prohrávat světové války se nevyplácí. Nepozvání Německa se opakovalo ještě roku 1924.<br />
<br />
Asi vůbec nejkontroverznějšími hrami byly ty, které se konaly roku 1936. Hry byly uděleny Berlínu ještě před nástupem nacistů, ale to Hitlerovi nebránilo si udělat z olympiády oslavu nacismu a jeho osoby. Z německé reprezentace byli s jedinou výjimkou vyřazeni Židé. Árijce na hrách však překvapil Afroameričan Jesse Owens, který vyhrál čtyři zlaté medaile.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-EYJQWd0QAD0/UvUUa9V9inI/AAAAAAAAAwk/p1Tx91YIMsQ/s1600/American-Jesse-Owens-salu-008.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-EYJQWd0QAD0/UvUUa9V9inI/AAAAAAAAAwk/p1Tx91YIMsQ/s1600/American-Jesse-Owens-salu-008.jpg" height="240" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Největší troll olympijských her v Berlíne Jesse Owens (<a href="http://www.theguardian.com/uk/2012/may/16/british-olympic-record-digital-archive">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
Olympiády 1940 a 1944 byly kvůli válce zrušeny.<br />
<br />
Olympiáda roku 1948 v Londýně byla dobrovolně bez účasti Sovětů a Japonci s Němci nedostali pozvánku. Československá gymnastka Marie Provazníková se stala první sportovkyní, která využila her k útěku z východního bloku.<br />
<br />
Roku 1956 odmítli přijet na olympiádu komunistická Čína na protest proti účasti reprezentace samostatného Tchaj-wanu. Španělsko, Švýcarsko a Nizozemsko se nezúčastnilo her na podporu Maďarska, které se stalo obětí vpádu sovětských vojsk poté, co oznámilo výstup z Varšavské smlouvy. Toho roku 45 Maďarů sběhlo z výpravy. V semifinále vodního póla se mezi maďarským a sovětským týmem vyostřila situace natolik, že začala téct krev a zápas musel být předčasně ukončen. Egypt, Irák a Libanon bojkotovali hry na protest proti Sinajské válce zahájené Izraelem. Na druhou stranu hry měly i jeden pozitivní politický aspekt. Východní i západní Německo bylo reprezentováno jednou výpravou.<br />
<br />
Na římské olympiádě 1960 byl Tchaj-wan nucen nastoupit pod jménem Čínská Tchaj-pej. Místo toho raději šli bez jména a transparentem "Protestujeme".<br />
<br />
Roku 1964 bylo kvůli segregaci ve sportu zrušeno pozvání jihoafrické výpravy.<br />
<br />
Olympiádě v Mexiku 1968 předcházely protivládní protesty, jež byly místy i řádně krvavě potlačeny. Tommie Smith a John Carlos, afroameričtí sprinteři při hraní americké hymny zvedli zatnuté pěsti, znak hnutí "Černé síly". Oba běžci byli ihned poslání zpět do Států.<br />
<br />
Hry roku 1972 se odehrávaly v Mnichově jsou v paměti především kvůli teroristickému útoku Černého září na izraelskou výpravu. Při pokusu o zajetí Izraelců byli dva ihned zastřeleni a zbylých devět členů izraelského olympijského týmu bylo zabito při neúspěšném pokusu o jejich osvobození.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-sLnmN6vid5A/UvUUvsEZrmI/AAAAAAAAAws/Ud_4gojTn-Q/s1600/120905010240-munich-olympics-terrorism-1-horizontal-gallery.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-sLnmN6vid5A/UvUUvsEZrmI/AAAAAAAAAws/Ud_4gojTn-Q/s1600/120905010240-munich-olympics-terrorism-1-horizontal-gallery.jpg" height="225" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeden z mnichovských útočníků (<a href="http://edition.cnn.com/2012/07/27/sport/olympics-2012-munich-shaul-ladany-survivor/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
Roku 1976 přes dvacet afrických států bojkovalo hry, protože byla povolena účast novozélandské výpravě. Afričané měli na Nový Zéland spadeno, protože jejich národní rugbyový tým (přičemž rugby nebyl olympijský sport) podnikl turné po Jižní Africe. Tchaj-wan se nezúčastnil, protože mu nebylo dovoleno vystoupit pod oficiálním názvem Čínská republika.<br />
<br />
Moskevské hry 1980 byly bojkotovány Spojenými státy a více než 60 dalších zemí se k nim přidalo na protest proti sovětskému útoku na Afghánistán. To nebyl protestům konec. Patnáct států nešlo na zahajovací ceremonii pod svou státní vlajkou, ale pod vlajkou olympijskou.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-U7WLr54e2Qk/UvUVbT_h_-I/AAAAAAAAAw0/EqR0wjvXng0/s1600/amateur-moscow-opening_392.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-U7WLr54e2Qk/UvUVbT_h_-I/AAAAAAAAAw0/EqR0wjvXng0/s1600/amateur-moscow-opening_392.jpg" height="233" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Moskevské hry se skoro obešly bez politické propagandy (<a href="http://ferrebeekeeper.wordpress.com/tag/olympics/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Zrcadlovým obrazem moskevských her byly následující hry v Los Angeles, kde se ze zemí Varšavské smlouvy objevilo pouze Rumunsko.<br />
<br />
Hry v Soulu 1988 se obešly bez účasti Severní Koreje, Kuby a Nikaraguy. Hry v Soulu však pravděpodobně podpořily a urychlily demokratický proces v Jižní Koreji. Ještě rok před odstartováním her byl jihokorejský režim Spojenými státy podporovanou diktaturou. Masové demonstrace, které propukly roku 1987 nebyly násilím potlačeny, ale vedly k uvolnění režimu a demokratickým volbám půl roku před zahájením her. Jedním z důvodů jistě byly obavy o ztrátu možnosti pořádat hry.<br />
<br />
Na barcelonských hrách 1992 měla Jugoslávie vzhledem k válce zakázáno vystupovat jako jednotná výprava a její zástupci ale mohli soutěžit jen "nezávisle".<br />
<br />
Na hrách v Atlantě 1996 vybuchla bomba, která mě za oběť dva lidské životy a 111 zraněných. Útočník vysvětlil, že bombu odpálil na protest proti legalizaci potratů v Alabamě a Georgii a perverznímu sexuálnímu chování.<br />
<br />
V Sydney 2000 australská běžkyně Cathy Freemanová, Aboriginka, zapalovala olympijskou pochodeň. Mělo jít o symbolický projev lítosti za chování bílé většiny vůči původním obyvatelům Austrálie.<br />
<br />
Hry v Pekingu byly centrem kritiky mnoha neziskovek, protože měly legitimizovat čínský režim a porušování lidských práv. I Tibeťané využili pozornosti, která byla věnována Číně ke zvýšení zájmu o jejich secesionistické snahy.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-XUZlUmLr_eY/UvUWCscgW3I/AAAAAAAAAw8/K1L_Fy4Ymck/s1600/Olympic-protests-62_788214i.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-XUZlUmLr_eY/UvUWCscgW3I/AAAAAAAAAw8/K1L_Fy4Ymck/s1600/Olympic-protests-62_788214i.jpg" height="257" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://www.telegraph.co.uk/news/picturegalleries/worldnews/2526716/Olympic-protests-around-the-world.html?image=3">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<b>Soči nebude jiné</b><br />
<b><br /></b>
Letní olympiády jsou prestižnější než zimní, ale Rusko a Soči je natolik kontroverzní, že se to bez nějaké té propagandy neobejde. Soči je situováno v poblíž Kavkazu, zdrojové oblasti ruských teroristů, kteří již pozornosti, která je hrám věnována využili. Mám na mysli samozřejmě bombové útoky ve Volgogradu z prosince loňského roku. Nejde jen o etno-nábožensko-teritoriální spory. Jako příležitost bojovat proti ruským zákonům, které diskriminují sexuální menšiny využili hry Google skrze svůj <a href="http://timenewsfeed.files.wordpress.com/2014/02/screen-shot-2014-02-06-at-9-07-03-pm.png%3Fw%3D753">Doodle</a> či <a href="http://i.lidovky.cz/14/013/lngal/APE50be30_NA_mci.jpg">německá reprezentace</a>. Ke své vlastní prezentaci však her chce využít i ruský vládnoucí režim. Jestli přes všechny dosavadní <a href="https://twitter.com/search?q=%23sochiproblems&src=typd">problémy</a> budou hry úspěchem, režim to pravděpodobně ještě posílí. Ale hry jsou teprve na začátku. A určitě ještě budou zábava.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-66425600175980998892013-12-21T18:16:00.003+01:002013-12-21T18:19:02.904+01:00Nejepičtější roznožky<div style="text-align: justify;">
Všechno to začalo postradatelným Jean-Claude Van Dammem. Za zvuku new age hitovky <a href="http://www.youtube.com/watch?v=7wfYIMyS_dI">Only Time</a> let nultých od Enyi pronášel moudra o svém životě a mezi rozjíždějícími náklaďáky od Volva předvedl nejepičtější ze svých roznožek. Kromě více než <a href="http://www.youtube.com/watch?v=M7FIvfx5J10">šedesáti milionu shlédnutí</a> si také vysloužil celou řadu parodií. Mimo jiné i ve světě politiky.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/M7FIvfx5J10?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Roznožku udělali i Putin mezi stíhačkami a Obama mezi letadlovými loděmi. Ukrajinský prezident Janukovyč se snažil udělat ještě epičtější roznožku mezi Evropskou unií a Ruskem, ale jak to dopadlo můžete vidět v novinách (h/t Saša). Tento obrázek jste mohli vidět už na <a href="https://www.facebook.com/pages/Dronteho-blog/433740360045739?ref=hl">facebookové stránce</a> mého blogu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-yMElIvR0Y3E/UrXIC3-iGRI/AAAAAAAAAuY/xVaWajMETMc/s1600/1462943_728914303802708_1395364725_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://3.bp.blogspot.com/-yMElIvR0Y3E/UrXIC3-iGRI/AAAAAAAAAuY/xVaWajMETMc/s400/1462943_728914303802708_1395364725_n.jpg" width="315" /></a></div>
<br />
V USA se roznožil i majitel dopravní firmy a republikánský kandidát do Sněmovny reprezentantů z 10. okrsku v Georgii Mike Collins (ok, takhle není moc epická).<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<object class="BLOGGER-youtube-video" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0" data-thumbnail-src="http://img.youtube.com/vi/_rzKp6gYpSU/0.jpg" height="266" width="320"><param name="movie" value="http://youtube.googleapis.com/v/_rzKp6gYpSU&source=uds" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><embed width="320" height="266" src="http://youtube.googleapis.com/v/_rzKp6gYpSU&source=uds" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true"></embed></object></div>
<br />
Roznožky nedělali jen vrcholní politici, ale také obyčejní lidé. Jako například tito nemytí palestinští hoši z Gazy. Pokud neovládáte arabštinu, pusťte si k tomu anglické titulky.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/a5LuoVzNCXM?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
Nakonec se roznožovalo i v Česku. První na řadu přišel náš ctihodný prezident.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/3HiVYIAXMwY?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
A během koaličních vyjednávání se rozkročil na koláži od aTea i Bohuslav Sobotka. <a href="https://www.facebook.com/miroslav.hyls.1">Miroslav Hylš</a> si všiml, že v pozadí čeká na Sobotku úsvit. </div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-k6mymBYVKmo/UrXKScric4I/AAAAAAAAAuk/_ncBue5ljeI/s1600/KaskaderSocbotka.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="206" src="http://4.bp.blogspot.com/-k6mymBYVKmo/UrXKScric4I/AAAAAAAAAuk/_ncBue5ljeI/s320/KaskaderSocbotka.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Nakonec roznožil i Chuck Norris. <b>Veselé Vánoce.</b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/iFJeaAq5Mv4?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-40129440343019357512013-11-26T01:55:00.000+01:002013-12-01T02:15:17.440+01:00Česká republika v indexech (III.)<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;"><span style="background-color: white; line-height: 18px; text-align: justify;">V <a href="http://dronteho.blogspot.cz/2012/12/ceska-republika-v-indexech-i.html" target="_blank">prvním díle</a> </span><span style="background-color: white; line-height: 18px; text-align: justify;">této série jsem zaměřil srovnání České republiky se světem v některých ekonomických ukazatelích. </span><span style="background-color: white; line-height: 18px; text-align: justify;">Ve </span><a href="http://dronteho.blogspot.cz/2013/05/ceska-republika-v-indexech-ii.html" style="line-height: 18px; text-align: justify;">druhém díle</a><span style="background-color: white; line-height: 18px; text-align: justify;"> jsme srovnali se světem stav naší demokracii a stabilitu státu. Nyní si posvítíme na korupci.</span></span><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;"><span style="background-color: white; line-height: 18px; text-align: justify;"><br /></span>
</span><br />
<span style="background-color: white; font-family: Georgia, Times New Roman, serif; line-height: 18px; text-align: justify;"><b>Corruption Perceptions Index</b> (Index vnímání korupce)</span><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif; line-height: 18px;"><a href="http://cpi.transparency.org/cpi2012/results/#myAnchor1">CPI</a> je žebříček zemí, který měří korupci a je nejcitovanějším a nejrespektovanějším indikátorem v této oblasti. Od roku 1995 jej každoročně vydává Transparency International. Korupce je definována jako zneužití politické moci v soukromý prospěch. Jak již z názvu vypovídá, Index ani tak neměří skutečnou korupci, jako přesvědčení o tom, že korupce existuje, což značně limituje jeho vypovídací schopnost. Jeho metodika je však sofistikovanější než pouhé dotazníky na ulici a proto si alespoň určitou pozornost zaslouží. Do roku 2012 výsledky vycházely z relativního umístění v dílčích částech, což mělo za následek, že CPI nevypovídal mezi lety ani tak zlepšení či zhoršení situace v konkrétní zemi, ale spíše o relativní zlepšení či zhoršení situace vůči ostatním zemím. Větší vypovídací hodnotu má tedy srovnání mezi zeměmi v jednom roce než jedné země v rozdílných letech.</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif; line-height: 18px;">Zatímco v předchozích výsledcích vycházela Česká republika lépe než ostatní země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), nyní je tomu jinak. Polsko i Maďarsko v roce 2012 skórovaly lépe než Česko a zaostává za námi jen Slovensko. Ve srovnání mezi zeměmi Evropské unie se s Lotyšskem dělíme o 20. a 21. místo z 27. Přitom v HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme na lepším 16. místě. V kontextu celého světa jsme na 44.-47. místě ze 176 zemí. To naznačuje, že korupce je v Česku skutečný problém.</span><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif; line-height: 18px;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-fGEw5vvnVLU/UpPo7CvWqgI/AAAAAAAAAt0/Z9sFzhSqswI/s1600/GCP.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="168" src="http://1.bp.blogspot.com/-fGEw5vvnVLU/UpPo7CvWqgI/AAAAAAAAAt0/Z9sFzhSqswI/s320/GCP.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ano, Česko je na tom hůře než Botswana (<a href="http://cpi.transparency.org/cpi2012/results/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif; line-height: 18px;"><br /></span>
<b>Global Corruption Barometr </b>(Globální barometr korupce),<br />
<br />
Výsledky GCP jsou získávány klasickou dotazníkovou metodou a vypovídají o přesvědčení veřejnosti o zkorumpovanosti jednotlivých institucí. Co z <a href="http://www.transparency.org/gcb2013/country/?country=czech_republic">dat pro Českou republiku</a> vyčteme? Češi považují za nejvíce zkorumpované politické strany (73 % věří, že jsou zkorumpované či velmi zkorumpované), hned v závěsu za nimi jsou úředníci a veřejní představitelé (71 %). Naopak nejmenší nedůvěru mají ateističtí a apatičtí Češi v církve (17 %) a neziskovkám (20 %). Uplácení v posledních 12 měsících přiznalo 15 % Čechů v případě zdravotnictví a 13 % v případě jednání s úředníky vydávající povolení a registrace <span style="font-size: x-small;">(<i>Registry & Permit services</i> – přeložte si to jak chcete). </span><br />
<span style="font-size: x-small;"><br /></span>
U bratrů <a href="http://www.transparency.org/gcb2013/country/?country=slovakia">Slováků</a> je situace jiná. Za nejzkorumpovanější sektor považují soudnictví, kterému nevěří 69 % lidí (u nás 52 %). Dále je u východních sousedů považována za velmi problematická situace u veřejných představitelů a úředníků (66 %) u politických stran (64 %). Slováci mají nejméně špatný vztah k neziskovkám (26 %) a armádě (30 %). Uplácení lékařů přiznalo 28 % lidí a podobně si pomohlo opět u povolení a registrací 19 %. Slováci i ve všech dalších 6 sledovaných kategoriích přiznávali uplácení častěji než Češi.<br />
<br />
Největší rozdíly v procentních bodech byly u armády. Kdy Slováci jsou podezřívaví ve 30 %, zatímco Češi v 47 %. Obrácená situace je ve zdravotnictví. To považuje za zkorumpované 63 % Slováků a jen 43 % Čechů.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-M2NVxX7f-PQ/UpPnZSL23GI/AAAAAAAAAtk/vx9V_UJ8HqQ/s1600/GCP.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="181" src="http://1.bp.blogspot.com/-M2NVxX7f-PQ/UpPnZSL23GI/AAAAAAAAAtk/vx9V_UJ8HqQ/s320/GCP.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Česká republika se ve své nedůvěře v politické strany<br />
může hrdě zařadit mezi většinu vyspělých zemí (<a href="http://www.transparency.org/gcb2013/results">zdroj</a>) </td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-Ru8GNhjbbbY/UpPoLwj1pJI/AAAAAAAAAts/vfU2xVdWbyQ/s1600/GCP.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="181" src="http://4.bp.blogspot.com/-Ru8GNhjbbbY/UpPoLwj1pJI/AAAAAAAAAts/vfU2xVdWbyQ/s320/GCP.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zato Slováci jsou stále mentálně hluboko na Východě</td></tr>
</tbody></table>
<b>Závěr</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud vám někdo řekne, že má Česko vážný problém s korupcí, nelze nad tím jen jednoduše mávnout rukou. Na druhou stranu, pokud bychom se podívali na statistiky přiznaných úplatků a domněnek o zkorumpovanosti ostatních získáme trošku lepší obrázek. Na Slovinsko či Estonsko, se kterými bychom se měli měřit, nemáme. Ale třeba Lotyšsko a Litva, které s námi okupují podobné pozice v Indexu vnímání korupce podávají viditelně horší výkony.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-87932518383966328132013-10-28T02:05:00.000+01:002013-10-28T12:49:32.469+01:00Tři měsíce české politiky s pandami<div style="text-align: justify;">
Co se dělo v české politice během posledních tří měsíců? Výběr nejdůležitějšího vám přinášejí pandy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Kampaň</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
Nečasova vláda podala demisi 10. července a ihned začala předvolební kampaň. Strany se začaly předhánět v tom, kdo víc slíbí a či obličej bude vidět po republice nejčastěji.</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-SqbFxusAEBw/Um2KZq0C0zI/AAAAAAAAAnc/4PDb06_xPNU/s1600/panda+z%C3%A1vod.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="179" src="http://2.bp.blogspot.com/-SqbFxusAEBw/Um2KZq0C0zI/AAAAAAAAAnc/4PDb06_xPNU/s320/panda+z%C3%A1vod.gif" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Silné obavy měla ČSSD, a zejména Sobotkovo křídlo, ze SPOZ. Tato strana má sice pouhou devítinu celkového počtu členů ČSSD, ale na druhou stranu disponovala hlasitou podporou prezidenta Zemana.</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-NWC5OJLfJCk/Um2P8ZJZXHI/AAAAAAAAAn8/nGjOg8Vzp0A/s1600/panda+leknut%C3%AD.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-NWC5OJLfJCk/Um2P8ZJZXHI/AAAAAAAAAn8/nGjOg8Vzp0A/s1600/panda+leknut%C3%AD.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Zatímco se ČSSD se přes prázdniny soustředila na boj s bývalou vládní koalicí, za zády jí rostl nový soupeř. V <a href="http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7037/f3/pv130621.pdf">červnu</a> mělo ANO určitě méně něž 3,5% podporu a mimo jiné ho přeskočila i Suverenita a Věci veřejné. V <a href="http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7064/f3/pv130924.pdf">zářijovém</a> průzkumu CVVM se ovšem najednou Babišovo hnutí objevilo na třetím místě a pustilo se do vážného boje o křesla.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-Z77jEhDIen4/Um2Sbdly2rI/AAAAAAAAAoI/9DH_rRAD3XU/s1600/panda+souboj.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="157" src="http://3.bp.blogspot.com/-Z77jEhDIen4/Um2Sbdly2rI/AAAAAAAAAoI/9DH_rRAD3XU/s320/panda+souboj.gif" width="320" /></a></div>
<div>
<br />
Počet lidí ochotných hlasovat pro ČSSD neustále klesal. Od dubna 2013 do voleb se <a href="http://data.blog.ihned.cz/c1-60692460-kdo-ma-sanci-projit-do-snemovny-pet-let-predvolebnich-vyzkumu-v-jednom-grafu">podle dat CVVM</a> podpora sociálních demokratů sklouzla z 41 % na polovinu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-w3RNd0cEHoc/Um2IMfZIi3I/AAAAAAAAAnI/xo2NuJ9xeX8/s1600/panda+skluzavka.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="232" src="http://3.bp.blogspot.com/-w3RNd0cEHoc/Um2IMfZIi3I/AAAAAAAAAnI/xo2NuJ9xeX8/s320/panda+skluzavka.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Jednou z možných chyb bylo, že Sobotka dlouho dopředu avizoval záměr vytvořit oranžovo-rudou legislativní koalici a menšinovou vládu s podporou komunistů.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-uFOclLm6B2U/Um2hpdzVZwI/AAAAAAAAApM/PS7hZalPMZc/s1600/panda+ohen.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-uFOclLm6B2U/Um2hpdzVZwI/AAAAAAAAApM/PS7hZalPMZc/s1600/panda+ohen.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<b>Výsledky</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Po kampani musely zákonitě (<a href="http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html">Ústava ČR</a>, čl. 63, odstavec 1f) přijít volby. Voliči ukázali, že jsou se současnými politickými stranami zcela nespokojeni.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-MpVWnj-uwC8/Um2nUAaiFrI/AAAAAAAAApk/_CIVvIc8xK0/s1600/panda+nespokojena.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-MpVWnj-uwC8/Um2nUAaiFrI/AAAAAAAAApk/_CIVvIc8xK0/s1600/panda+nespokojena.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Nečekaně špatný výsledek potkal i vítězné pro sociální demokraty. ČSSD i její předseda byli z výsledků voleb <a href="http://zpravy.idnes.cz/volby-rozhovor-sobotka-0se-/domaci.aspx?c=A131026_215454_domaci_ton">nešťastní</a>.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-p5okjCt2uuU/Um2NH4zgGhI/AAAAAAAAAnw/N52oySLeVH0/s1600/panda+k%C5%99eslo.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-p5okjCt2uuU/Um2NH4zgGhI/AAAAAAAAAnw/N52oySLeVH0/s1600/panda+k%C5%99eslo.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Naproti tomu politicky amorfní uskupení kolem Babiše a Okamury slavila.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-ZzQWxOVE3xk/Um2b8UKv3-I/AAAAAAAAAo0/JBeuoZFvJtM/s1600/panda+tanec.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="212" src="http://2.bp.blogspot.com/-ZzQWxOVE3xk/Um2b8UKv3-I/AAAAAAAAAo0/JBeuoZFvJtM/s320/panda+tanec.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Komunisté, navzdory tomu, co jim bylo slíbeno, zůstanou i nadále odříznuti od národních penězovodů.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-BGcdNoW4J8U/Um2345OdbGI/AAAAAAAAAq0/g6dl8whcj9s/s1600/panda+smutn%C3%A1.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-BGcdNoW4J8U/Um2345OdbGI/AAAAAAAAAq0/g6dl8whcj9s/s1600/panda+smutn%C3%A1.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
TOP 09 si bude muset zvykat na pozici lídra pravice, přestože ztratila třetinu voličů.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-mdBVzRlYDUk/Um2sARWBfXI/AAAAAAAAAqM/wfuvB4C7O-w/s1600/panda+top.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-mdBVzRlYDUk/Um2sARWBfXI/AAAAAAAAAqM/wfuvB4C7O-w/s1600/panda+top.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
ODS si podrazila nohy sama a moc nechybělo a do poslanecké sněmovny nedoběhla.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-ZyJRUUL5XC4/Um2vq5zx7PI/AAAAAAAAAqk/SVE1tTl-HJM/s1600/panda+fail.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-ZyJRUUL5XC4/Um2vq5zx7PI/AAAAAAAAAqk/SVE1tTl-HJM/s1600/panda+fail.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Lidovci se stali první stranou, která se dokázala vrátit do sněmovny.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-v95Tuw2e-9s/Um2lYpP4L0I/AAAAAAAAApY/1FKq8oJxwCI/s1600/panda+lidovci.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="185" src="http://1.bp.blogspot.com/-v95Tuw2e-9s/Um2lYpP4L0I/AAAAAAAAApY/1FKq8oJxwCI/s320/panda+lidovci.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Zato Zelení si musí o vstupu do sněmovny zatím jen nechat zdát.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-jQVoM8GV11w/Um2p3taaHPI/AAAAAAAAAp8/WmnpS79M3DI/s1600/panda+ospal%25C3%25A1.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="173" src="http://3.bp.blogspot.com/-jQVoM8GV11w/Um2p3taaHPI/AAAAAAAAAp8/WmnpS79M3DI/s320/panda+ospal%25C3%25A1.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Svobodní útočili především na 3% hranici, která by jim zaručila větší příspěvky od státu. Vinu za neúspěch dávali také médiím.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-pwyTvWYd0oQ/Um2oDV4i73I/AAAAAAAAAps/4Q7tsFki34Q/s1600/panda+zelen%C3%AD.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-pwyTvWYd0oQ/Um2oDV4i73I/AAAAAAAAAps/4Q7tsFki34Q/s1600/panda+zelen%C3%AD.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Piráti, kteří mělo o něco více hlasů než Svobodní, jsou na nefér jednání médií již zvyklí.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-cFHHCGXIFp4/Um5PAJL7ZNI/AAAAAAAAArM/1ksllC4o71w/s1600/panda+%C5%BEv%C3%BDk%C3%A1.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://2.bp.blogspot.com/-cFHHCGXIFp4/Um5PAJL7ZNI/AAAAAAAAArM/1ksllC4o71w/s320/panda+%C5%BEv%C3%BDk%C3%A1.gif" width="228" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Zemanovce tam neprotlačil ani Lukoil s prezidentem.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-EAzB4J7SUtc/Um2qpfe_gfI/AAAAAAAAAqA/lb1O_uCyoSg/s1600/panda+zemanovci.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-EAzB4J7SUtc/Um2qpfe_gfI/AAAAAAAAAqA/lb1O_uCyoSg/s1600/panda+zemanovci.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<b>Následky</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Kvůli mizernému volebnímu výsledku podnikl 1. místopředseda ČSSD Hašek první kroky ke svržení předsedy Sobotky. Vyzval ho k <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/247917-hasek-na-sobotkove-miste-bych-odstoupil/">odstoupení</a> z čela strany.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-DXfGgFJBaYE/Um2Jm55eYcI/AAAAAAAAAnU/xhKMypEAfmA/s1600/panda+st%C3%A1hnut%C3%AD.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="156" src="http://3.bp.blogspot.com/-DXfGgFJBaYE/Um2Jm55eYcI/AAAAAAAAAnU/xhKMypEAfmA/s320/panda+st%C3%A1hnut%C3%AD.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Sobotka se podle všeho bude snažit si svou funkci <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/247928-sobotka-zustava-sefem-cssd-vyzvu-k-rezignaci-neprijal/">udržet</a>. Stejně tak naději, že bude ještě letos premiérem.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-ET6agVu12TI/Um2MMVjqDSI/AAAAAAAAAno/ZYw-R8ovYcA/s1600/panda+m%C3%AD%C4%8D.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-ET6agVu12TI/Um2MMVjqDSI/AAAAAAAAAno/ZYw-R8ovYcA/s1600/panda+m%C3%AD%C4%8D.gif" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Babiš, řekl, že krize v ČSSD je důkazem, že tradičním stranám jde jen o peníze a o moc. <a href="http://dronteho.blogspot.com/2013/10/crony-capitalism-po-cesku.html">Zajímavé</a>.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-ePMmez_Mwqw/Um2bLuE4xfI/AAAAAAAAAos/P92q-1q3N80/s1600/panda+%C5%BEere.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="211" src="http://4.bp.blogspot.com/-ePMmez_Mwqw/Um2bLuE4xfI/AAAAAAAAAos/P92q-1q3N80/s320/panda+%C5%BEere.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Podporu jakékoliv vládě slibuje za podmínky schválení zákonu o obecném referendu i Okamurův Úsvit. Nezdá se však, že by se s ním chtěl někdo relevantní bavit.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-KeGiiOIB68o/Um2eoes_DRI/AAAAAAAAApA/VFitpmyWFd4/s1600/panda+talk+to+paw.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="191" src="http://3.bp.blogspot.com/-KeGiiOIB68o/Um2eoes_DRI/AAAAAAAAApA/VFitpmyWFd4/s320/panda+talk+to+paw.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
A jako nejpravděpodobnější koalice se přesto přese všechno jeví ČSSD a KDU-ČSL s nějakou formou podpory ze strany ANO 2011.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-uZIscJw_vwQ/Um2ucYIuESI/AAAAAAAAAqY/z1pD5qPDacY/s1600/panda+koalice.gif" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="180" src="http://2.bp.blogspot.com/-uZIscJw_vwQ/Um2ucYIuESI/AAAAAAAAAqY/z1pD5qPDacY/s320/panda+koalice.gif" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-15023592684804262892013-10-25T05:26:00.002+02:002013-10-25T05:28:24.793+02:00Crony capitalism po česku<div style="text-align: justify;">
Tuším, že poprvé u Miltona Friedmana jsem se setkal s tvrzením, že největšími nepřáteli kapitalismu jsou samotní kapitalisté. Ono to dává smysl. Vlastně každý kapitalista den co den bojuje proti trhu, když se snaží nabízet vyšší kvalitu a nižší ceny než jeho konkurenti. Při zavádění inovací a výzkumu podstupuje rizika, která spolu přináší stres, dlouhou pracovní dobu a třeba i odcizení s rodinou. Být kapitalista holt není žádný med. Pokud se ovšem nedomluvíte s politikem, že vy mu přispějete na kampaň a on vám nazpět protlačí zákony, které potřebujete. Tak se může stát, že zrovna vaše produkty či vaši dodavatelé mají nižší daně, vaši potenciální konkurenti si musí sehnat celou řadu razítek a platit různé zálohy, aby s vámi vůbec mohli začít soupeřit, či se vaše vláda rozhodne že se uchýlí ke starému dobrému protekcionismu. Tento systém přestává být jednoduše <i>kapitalismem</i> a stává se <i>klientelistickým kapitalismem</i> (<i>crony capitalism</i>).<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-CBZDhKdnBoo/Ummn45SrF_I/AAAAAAAAAms/0O2Jpjhaj7Y/s1600/farm-bill-crony-capitalism.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="225" src="http://4.bp.blogspot.com/-CBZDhKdnBoo/Ummn45SrF_I/AAAAAAAAAms/0O2Jpjhaj7Y/s320/farm-bill-crony-capitalism.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://spatialorientationblog.files.wordpress.com/2012/09/farm-bill-crony-capitalism.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tyto výměny službiček mezi politiky a podnikateli se odehrávaly vždycky a všude. Ale většinou to bylo v malých místnostech se zataženými záclonami, sklenkou koňaku a drahými doutníky. Panoval dojem, že takové propojení velkého byznysu s politikou (a nedejbože i s médii) není dobré pro vztahy s veřejností. Andrej Babiš je ale klientelistických kapitalista nové generace. Dokazuje, že všechno je jinak. Tedy alespoň v České republice roku 2013.<br />
<br />
<div style="text-align: left;">
<div style="text-align: justify;">
Babiš si po čtvrtníčkovsku řekl "NE!" a z klientelismu si udělal politický program. Správně odhadl, že lidi stejně programy nečtou a k solidnímu výsledku mu bude stačit záplava billboardů s Williamem Petersenem z pražského Anděla.</div>
</div>
<div style="text-align: left;">
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-n0xUbSQRBiE/Ummmim2418I/AAAAAAAAAmk/AengD79CVR4/s1600/1895309.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://3.bp.blogspot.com/-n0xUbSQRBiE/Ummmim2418I/AAAAAAAAAmk/AengD79CVR4/s320/1895309.jpg" width="211" /></a></div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pro Babiše je z evidentních důvodů nejzajímavější opomínané ministerstvo zemědělství (kolik dokážete vyjmenovat ministrů?). Pro lepší představu toho, jak by mělo za vlády Agrofertu naše zemědělství vypadat by bylo asi nejlepší si poslechnout co na různých místech říká Jaroslav Faltýnek. Faltýnek je člen představenstva Agrofertu, jeho manažer pro externí vztahy (aka lobbyista), pravděpodobný kandidáta na ministra zemědělství a lídr kandidátky ANO 2011 v Olomouckém kraji. Tady máte jedno z jeho videí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<object class="BLOGGER-youtube-video" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0" data-thumbnail-src="http://img.youtube.com/vi/BYb_uM2N_W8/0.jpg" height="266" width="320"><param name="movie" value="http://youtube.googleapis.com/v/BYb_uM2N_W8&source=uds" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><embed width="320" height="266" src="http://youtube.googleapis.com/v/BYb_uM2N_W8&source=uds" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true"></embed></object></div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Faltýnek se zdá býti skvělým příkladem toho, proč jsou manažeři mizerní národohospodáři.* Těžko říct, jestli před studenty MENDELU jede svou typickou lobbistickou řeč, za kterou je placen, nebo těm nesmyslům opravdu věří. Ale na tom určitě nakonec vůbec nesejde. Důležité je, že jít na ruku Agrofertu je nijak nekrytý politický program ANO 2011 a jakmile se dostanou do Sněmovny a případně i do vlády, mají i morální povinnost jej prosazovat. Nižší daně pro produkty Agrofertu (10 %), protekcionismus (netarifní opatření), podpora zemědělského exportu, potravinová bezpečnost (Bože, co když nám nikdo na světě nebude chtít prodat vepřové?!), omezení moci řetězců (a posílení moci Agrofertu),...</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A já si jen kladu otázku, jestli je to pořád klientelismus, když <i>klient</i> i <i>patron</i> je ta samá osoba.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-Lf30gRUpKug/Umni7brhb9I/AAAAAAAAAm4/tiwx8MSxdQo/s1600/vol%C3%AD+babi%C5%A1e.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="http://4.bp.blogspot.com/-Lf30gRUpKug/Umni7brhb9I/AAAAAAAAAm4/tiwx8MSxdQo/s320/vol%C3%AD+babi%C5%A1e.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
*Mám rozepsaný blogpost s nejzásadnějšími chybami, kterých se dopustil. Vycházím v něm z eseje Paula Krugmana <i><a href="http://www.ucl.ac.uk/~uctpvhg/ECON1005/Readings/Krug%20comp.pdf">Competititveness: A Dangerous Obsession</a> (Konkurenceschopnost: Nebezpečná posedlost)</i>. Vřele doporučuji nečekat a přečíst si to hned. Krugman umí skvěle psát.</div>
</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-26829774745684079312013-09-13T17:55:00.003+02:002015-02-08T15:39:37.503+01:00Ig Nobelovy ceny<span style="text-align: justify;">Včera byly rozdány oblíbené Ig Nobelovy ceny, tedy něco jako parodie na Nobelovky. Proč <i>něco jako parodie</i>? Oceněné výzkumy se můžou zdát jako zbytečné či nesmyslné. Ale podle vlastních slov časopisu, který je rozdává (Annals of Improbable Research), je úkolem těchto cen aby se lidé napřed pobavili a poté zamysleli. Samotný název je již slovní hříčkou, protože slovo "ignoble" (podobné "Ig Nobel") znamená něco jako "podlý", "nečestný" či "hanebný".</span><br />
<span style="text-align: justify;"><br /></span>
<span style="text-align: justify;">Mezi letos oceněnými výzkumy najdeme objev šestice japonských akademiků, že s krájením cibule a slzením je to složitější než se myslelo. Další informace najdete v </span><a href="http://www.novinky.cz/koktejl/313238-v-usa-se-udelovaly-zertovne-nobelovy-ceny.html" style="text-align: justify;">článku</a><span style="text-align: justify;"> na Novinkách.</span><br />
<span style="text-align: justify;"><br /></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-KtvpBdV8kN4/UjNG_9W6uNI/AAAAAAAAAmU/PXErBGX0YrY/s1600/Crying-Onion.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-KtvpBdV8kN4/UjNG_9W6uNI/AAAAAAAAAmU/PXErBGX0YrY/s200/Crying-Onion.jpg" height="200" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://oinkpress.com/wp-content/uploads/2013/01/Crying-Onion.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<span style="text-align: justify;">Já se s vámi ale chci podělit o, dle mého velmi subjektivního názoru, nejzajímavější vítěze z minulých ročníků.</span><br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Roku 1996 byla oceněn v kategorii "literatura" časopis Social Text za svou nechvalně proslulou účast v tzv. <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokalova_af%C3%A9ra">Sokalově aféře</a>. Tento postmoderní/poststrukturalistický časopis věnující se kulturním studiím otiskl článek "<a href="http://www.physics.nyu.edu/sokal/transgress_v2/transgress_v2_singlefile.html">Transgressing the Boundaries: Towards a Transformative Hermeneutics of Quantum Gravity</a>", který byl plný nesmyslů doplněných názory, které souzněly s očekávanými politickým předsudkům redakce. Poté co byl článek otisknut, Sokal <a href="http://www.physics.nyu.edu/sokal/afterword_v1a/afterword_v1a_singlefile.html">odhalil</a>, že publikovaný esej byl jen "směskou pravd, polo-pravd, čtvrt-pravd, lží, nelogičností a syntakticky správných vět, které ale nemají žádný smysl".</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Další zajímavými vítězi byli Andre Geim a Michael Berry za svůj pokus s levitující žábou v magnetickém poli. Tito dva muži byli rovněž oceněni 2000 cenou za fyziku. Andre Geim o deset let později byl oceněn i skutečnu Nobelovou cenou za fyziku za převratné experimenty s grafenem, nejpevnějším známým materiálem na světě.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/2VlWonYfN3A?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Mezi oceněnými vědci jsou například i David Dunning a Justin Kruger za článek "<i><a href="http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10626367">Unskilled and Unaware of It: How Difficulties in Recognizing One's Own Incompetence Lead to Inflated Self-Assessments</a></i>". Díky tomuto článku máme po jménech těchto dvou pánu pojmenovaný, mezi kognitivními psychology velmi populární, <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Dunning-Kruger%C5%AFv_efekt">Dunníng-Krugerův efekt</a>. Toto kognitivní zkreslení má za následek, že málo schopní (v celé řadě oblastí) hodně přeceňují své schopnosti, zatímco vysoce schopní je mírně podceňují. To má být dáno tím, že neschopní jedinci bývají tak neschopní, že si ani nejsou schopni uvědomit svou neschopnost. Ti vysoce schopní mají mít naopak zkreslenou představu o schopnostech ostatních, protože se porovnávají s jinými schopnými. Toto byla Ig Nobelova cena za ekonomii z roku 2000.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Rok 2004 přinesl další zajímavý výzkum z kognitivní psychologie. Totiž jak strašně neschopní jsou lidé při počítání přihrávek míčem. Tuto cenu dostali Daniel Simons a Christopher Chabris. Onen experiment najdete ve videu dole. Jen upozorňuji, asi polovina lidí selže.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/vJG698U2Mvo?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
O dva roky později byl oceněn výzkum Barta Knolse a Ruurda de Jonga za odhalení, že komáři přenášející malárii jsou stejně přitahováni pachem lidských nohou jako limburským sýrem. Tento výzkum měl být následně využit pro boj s epidemií malárie.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Svou cenu dostal roku 2008 i Dan Ariely (který má přeloženo několik videí na <a href="http://www.videacesky.cz/?s=ariely">VideaČesky.cz</a>) poté, co spolu s Rebeccou Waber odhalil, že dražší placebo má lepší účinky než placebo levné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Loni získal Frans de Waal a Jennifer Pokorny cenu za objev schopnosti šimpanzů poznat jiné šimpanze jen podle fotek jejich anogenitálních oblastí (jejich zadků). Mimochodem, doporučuji shlédnout de Waalův TED Talk o morálním chování zvířat.<br />
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="http://embed.ted.com/talks/lang/cs/frans_de_waal_do_animals_have_morals.html" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zřejmě nejzábavnější jsou ovšem Ig Nobelovy ceny za mír (zde jim i opravdové Nobelovky šlapou na paty). Kompletní seznam všech minulých držitelů Ig Nobelových cen můžete najít na <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Ig_Nobel_Prize_winners">Wikipedii</a>.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-77310999898594835102013-08-08T12:18:00.000+02:002015-02-08T15:40:30.780+01:00Co studovat online a zadarmo?<div style="text-align: justify;">
Když mi před pár měsíci bratr ukázal kouzlo MOOC, moc jsem ho nedocenil. Zaregistroval jsem si kurz o spravedlnosti vedený z Harvardu a zapomněl na něj. Teď jsem jej objevil znovu a snad mi to vydrží déle.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-MbHWkZyNgHw/UgOxu7ydY1I/AAAAAAAAAmE/dJpvmiOAxp4/s1600/MOOC-Wordle.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-MbHWkZyNgHw/UgOxu7ydY1I/AAAAAAAAAmE/dJpvmiOAxp4/s320/MOOC-Wordle.png" height="177" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://ii.library.jhu.edu/tag/mooc/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Co to vlastně MOOCs jsou? Doslova jsou to hromadné otevřené online kurzy (massive open online courses). V praxi jde o formu bezplatného vzdělání, která imituje vysokou školu. Tedy týdenní cyklus, termíny, přednášky, četba a cvičení. Na rozdíl od vysoké školy jsou většinou kurzy kratší (často kolem šesti týdnů), méně náročné (často nepotřebujete žádné základy v probíraném oboru) a v angličtině. Je to skvělá příležitost jak se seznámit se základy nějakého oboru, u kterého tušíte, že by vás mohl zajímat. Také zde můžete okusit, jak vypadá přednáška hvězdy v oboru jako je například Dan Ariely v behaviorální ekonomii či Michael Sandel v politické filosofii. Pokud si chcete prohlédnout skvělé Sandelovy přednášky s titulkami, běžte na <a href="http://www.videacesky.cz/?s=michael+sandel" target="_blank">VideaČesky.cz</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tento blog a <a href="https://www.facebook.com/pages/Dronteho-blog/433740360045739" target="_blank">jeho stránka</a> na Facebooku se věnuje především ekonomii a mezinárodní politice. Vedle toho občas i trošičku zabrousí do psychologie. I v těchto oblastech je nabízena celá řada kurzů.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Mezinárodní vztahy a bezpečnost</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>9/11 and Its Aftermath - Part I </i><i>(7. září, <a href="https://www.coursera.org/course/911aftermath" target="_blank">Coursera</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
David Schanzer z Duke University se bude věnovat dopadům útoků z 11. září 2011 na Spojené státy a svět a také teroristické síti al-Káida.</div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/byBsORuNxnc?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<b><br /></b>
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Terrorism and Counterterrorism: Comparing Theory and Practice (30. září, <a href="https://www.coursera.org/course/terrorism" target="_blank">Coursera</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
O teorii a praxi terorismu a boje proti němu povede kurz Edwin Bakker z Univerzity v Leidenu. Kurz by měl pokrýt ideové zdroje teroristů, taktiku a strategii, současné teorie a možnosti boje proti tomuto fenoménu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/hQFzxDSpvNM?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Conditions of War and Peace (15. října, <a href="https://www.coursera.org/course/warandpeace" target="_blank">Coursera</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Kiiči Fudžiwara z Tokijské univerzity bude vést předmět, který se bude zabývat potřebnými podmínkami pro vypuknutí války a ustanovení míru. Bude se vyjadřovat například k teorii demokratického míru, která tvrdí, že demokracie spolu neválčí a destabilizaci zemí a podobně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/ndR0GVgpsu4?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: start;">
<i>21st Century American Foreign Policy</i><i style="text-align: start;"> (20. října, <a href="https://www.coursera.org/course/afp21stcentury" target="_blank">Coursera</a>)</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: start;">
<i style="text-align: start;"><br /></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: start;">
Bruce W. Jentleson z Duke University se bude ve svém kurzu věnovat soudobé americké zahraniční politice. Kurz je rozdělen do šesti týdnů v nichž se budou postupně probírat teoretický úvod, Asie, Blízký východ, Evropa, Amerika a Afrika.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/0Dha-ZzseZ0?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Constitutional Struggles in the Muslim World (2. prosince, <a href="https://www.coursera.org/course/muslimworld">Coursera</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><br /></i></div>
<div style="text-align: justify;">
Byť se toto téma odlišuje od ostatních v této kategorii, vývoj ústavnosti v muslimském světě by měl být zajímavý pro lidi, kteří se zajímají o mezinárodní vztahy. Ebrahim Asfah z Kodaňské univerzity toto téma pokryje v oblasti od Maroka po Indonésii.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/g98W4LfC024?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<b>Ekonomie</b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Development economics (<a href="http://mruniversity.com/courses/development-economics-0" target="_blank">Marginal Revolution University</a>)</i></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-style: italic;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
Alex Tabarrok a Tyler Cowen, oba respektovaní ekonomové z George Mason University, udělali, mimojiné, na svých stránkách kurz o rozvojové ekonomii. V kurzu se řeší spousta věcí od vlivu geografie a institucí na hospodářský rozvoj, přes účinnost hospodářské pomoci až po problematiku privatizace vodních zdrojů. Tento kurz nemá žádný pevný start, konec ani žádné deadliny.</div>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/J3dfDUAr67w?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>The Power of Micro/Macroeconomics: Economic Principles in the Real World (16. září 2013, <a href="https://www.coursera.org/courses?orderby=upcoming&search=real%20world" target="_blank">Coursera</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dvojice předmětů, která má vysvětlovat základy mikroekonomie a makroekonomie na příkladech ze skutečného světa. Oba kurzy vede Peter Navarro z University of California, Irvine.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<object class="BLOGGER-youtube-video" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0" data-thumbnail-src="http://img.youtube.com/vi/BYly1aDd_ks/0.jpg" height="266" width="320"><param name="movie" value="http://youtube.googleapis.com/v/BYly1aDd_ks&source=uds" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><embed width="320" height="266" src="http://youtube.googleapis.com/v/BYly1aDd_ks&source=uds" type="application/x-shockwave-flash" allowfullscreen="true"></embed></object></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Behavioural Economics in Action (14. října 2013, <a href="https://www.edx.org/course/university-toronto/be101x/behavioural-economics-action/1009" target="_blank">edX</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Behaviorální ekonomie je v současnosti asi nejvíce sexy subdisciplína v ekonomie. Tento předmět by se měl zabývat především možností malých a nenásilných "šťouchů" ze strany veřejných institucí zlepšit ekonomické rozhodování občanů.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/zWfn8oKz2sM?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Psychologie</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>Understanding the Origins of Crime (5. srpna 2013, <a href="https://www.open2study.com/subjects/understanding-the-origins-of-crime">Open2Study</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Aaron Sell z Griffith University, bude vysvětlovat původ kriminálního chování z úhlu pohledu evolučního psychologa. Úvodní video slibuje pořádnou zábavu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/tjDHM6XEwCc?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<b><br /></b>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Social Psychology (12. srpna 2013, <a href="https://www.coursera.org/course/socialpsychology" target="_blank">Coursera</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-style: italic;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
Problematiku sociální psychologie přiblíží Scott Plous z Wesleyan University. Přestože tento kurz oficiálně ještě nezačal, již uvolnil materiály k prvnímu týdnu. Obrovským plusem toho kurzu je, že přímo na vás bude demonstrovat některé sociálně psychologické triky. Takže tvrzení, že vy jste vůči nim imunní, budou ihned vyvrácena. Například hned v první přednášce se dozvíte něco o "hindsight bias".</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/XxLVwBd4bHQ?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>Think Again: How to Reason and Argue (26. srpna 2013, <a href="https://www.coursera.org/course/thinkagain" target="_blank">Coursera</a>)</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Walter Sinnott-Armstrong a Ram Neta z Duke University přinášejí kurz o argumentaci a uvažování. Předpokládám vysokou účast už jen kvůli podivně vtipnému úvodnímu videu. Mám podezření, že se tam nachází aspoň tucet logických klamů, který nejsem schopný odhalit.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/RttFUoptn9o?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-44595962282847576542013-07-01T23:28:00.001+02:002013-07-22T17:43:49.591+02:00Bastiat: Co je vidět a co není vidět<div style="text-align: justify;">
Možná jste si někdy položili následující otázku: "Byli Francouzi vždycky národem dotovaných stávkujících farmářů?" Eseje Frédérica Bastiata napovídají, že minimálně v první polovině 19. století podobné stereotypy mohly platit.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Frédéric Bastiat, který by dnes oslavil 212 narozeniny, byl významným stoupencem klasického liberalismu ve Francii a kritik tehdejších ekonomických a politických poměrů. Jeho vůbec nejznámější dílo je esej <i>Co je vidět a není vidět (</i><a href="http://www.libinst.cz/Files/KqLFy4r2/profile/2621/bastiat_co_je_videt.pdf">PDF, str. 99–147</a>), vřele doporučuji k přečtení (případně shlédněte <a href="http://www.youtube.com/watch?v=ZFxy6BmMJd8">toto</a> krátké video). Mimochodem, zde již na první stránce navrhuje užitečnou definici dobrého a špatného ekonoma. Podle něj <i>"špatný se přidržuje viditelného účinku, zatímco dobrý bere v úvahu jak účinek viditelný, tak i ty účinky, které je nutné předvídat." </i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-qYeUIgHi5uE/UdHv-upCohI/AAAAAAAAAlw/W7t-e4gjpHg/s500/Fr%C3%A9d%C3%A9ric-Bastiat.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="140" src="http://3.bp.blogspot.com/-qYeUIgHi5uE/UdHv-upCohI/AAAAAAAAAlw/W7t-e4gjpHg/s320/Fr%C3%A9d%C3%A9ric-Bastiat.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://jakealford.com/jea/tag/bastiat/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
V celém eseji se autor věnuje nákladům obětovaných příležitostí (odsud pochází mezi ekonomy známý <a href="http://www.youtube.com/watch?v=erJEaFpS9ls">klam rozbitého okna</a>) a přitom se umně strefuje do všech, kteří oponují volnému trhu, ať už jde o socialisty, protekcionisty, militaristy, <a href="http://dronteho.blogspot.cz/2012/05/zavod-ke-dnu-napraveni-nekterych-lzi.html">luddity</a> či milovníky subvencí "vysokého" umění. Správně jim vyčítá, že nedokáží pochopit problémy, které vyvstanou z jejich "řešení". Pro lepší čtivost Bastiatův text není prosycen jen ironickými poznámkami a povzdechy nad hloupostí jeho myšlenkových protivníků, ale také příklady, jak negativně dopadají zásahy do politiky na obyčejného Francouze Dobroděje Sedláčka (v překladu Jána Pavlíka).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Přestože má ekonomie po Bastiatovi asi 150 let výzkumu, jeho mnohé jeho teze neztrácejí na platnosti. Nakolik se dnešní ne-liberálové dokázali poučit z jeho lekce nechám na vašem posouzení. Ale určitě je záhodno si na něj vzpomenout, až vám někdo bude vysvětlovat, proč jsou důležité stravenky, nebo jak blahodárné bylo Hitlerovo zbrojení.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na závěr si jen vypůjčím pár jeho citátů. </div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<blockquote class="tr_bq">
<i>"Stát je velká fikce, jejímž prostřednictvím se každý pokouší žít na útraty všech ostatních."</i></blockquote>
<blockquote class="tr_bq">
<i>"Existují lidé, kteří si myslí, že loupež ztrácí veškerou svou amorálnost, jakmile se jí dostane legální formy. Co se mne týče, nemohu si představit okolnost více přitěžující."</i></blockquote>
<blockquote class="tr_bq">
<i>„Když se rabování stane způsobem života pro skupinu lidí ve společnosti, časem si pro sebe vytvoří právní systém, který to autorizuje, a morální kód, který to glorifikuje.“</i></blockquote>
<blockquote class="tr_bq">
<i>„Neupírám socialistům jejich právo na vymýšlení sociálních konstrukcí, na jejich propagaci, obhajobu a na jejich zkoušení na sobě samých na své vlastní riziko. Upírám jim ale jejich právo na vnucování těchto projektů prostřednictvím zákona – mocí – a na to, aby nás nutili platit jim na ně prostřednictvím daní.“ </i></blockquote>
<br />Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-85668762475084643282013-06-14T01:03:00.002+02:002013-06-14T01:12:51.208+02:00Dronteho blog presents Fun with Maps<div style="text-align: justify;">
Sheldon Cooper z Teorie velkého třesku má rád vlajky. Pokud patříte k té trestuhodné menšině, která nezná Sheldonův video podcast <i>Fun wit Flags, </i>či si jej chce jen připomenout, můžete se na něj podívat v díle s <a href="http://www.youtube.com/watch?v=GXnBy3Iz1u4">Amy</a>, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=-57ssftIO8Q">Wilem Wheatonem</a>, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=UFTodyES7Gs">Penny</a> a <a href="http://www.youtube.com/watch?v=VW3GOOc3Ytc">LeVarem Burtonem</a>. Jakkoliv mám taky rád vlajky, tak ještě raději mám mapy. Mapy jsou cool. Dokonce ještě víc než <a href="http://www.youtube.com/watch?v=vPGTizdGwSc">motýlci</a>. Na mapách můžete vidět <a href="http://tweetping.net/#">globální aktivitu na twitteru</a> v reálném čase, globální vizualizaci <a href="https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn1/163413_479288597199_8388607_n.jpg">přátelských sítí</a> na Facebooku, či <a href="http://alphadesigner.com/mapping-stereotypes/">stereotypy</a> ztvárněné bulharským grafikem Jankem Cvetkovem. Nejlepší jsou ovšem mapy, se kterými si člověk může hrát. Pokud zaženu vzpomínky na učení se geomorfologických celků České republiky, interaktivita byla vždycky plus.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-ADahbMyvBwg/Uboffx-zZeI/AAAAAAAAAlE/s-yiWARmMjk/s1600/fun_with_flags.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="222" src="http://3.bp.blogspot.com/-ADahbMyvBwg/Uboffx-zZeI/AAAAAAAAAlE/s-yiWARmMjk/s400/fun_with_flags.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Geo Challenge</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V době kdy Facebook zažíval v České republice pravděpodobně největší boom (asi okolo roku 2009), jsem spoustu času strávil u hry Geo Challenge. Tu už si dneska bohužel nezahraji, na stránce hry potkáme jen pozvánku ke hře <i>Plants vs. Zombies</i>. V Geo Challenge se hráč potýkal se čtyřmi disciplínami: 1) poznávání vlajek, 2) poznávání států podle tvaru území, 3) umisťování měst na mapě světa, 4) umisťování kulturních a technických památek na mapě světa. Jak tahle skvělá hra vypadala, když to někdo <u>opravdu</u> uměl, se můžete podívat na následujícím videu.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/szYrIXQ-2II?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Přestože Geo Challenge již odzvonilo, dokázal jsem na internetu najít hru s názvem <i><a href="http://games.sify.com/casual-games/puzzle-36-71/geography-challenge-1547-71/play.html">Geography Challenge</a></i>, která do značné míry podobná třetímu kolu hry z Facebooku. Vedle toho lze řadu obdobných her o různé kvalitě najít na stránce <a href="http://www.geography-map-games.com/">Geography Map Games</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><a href="http://www.staremapy.cz/">Starémapy.cz</a></b></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Na konci března letošního roku se 9 českých institucí (5 knihoven, 3 univerzity, a 1 muzeum) rozhodlo dát digitalizované mapy dohromady a vytvořit webové rozhraní, které by umožnilo staré mapy spojovat s reálným světem pomocí Google Maps. Poté co zadáte alespoň pět shodných bodů mezi historickou mapou a Google Maps a ořežete mapu o legendu a okraje, vytvoří se vám projekce historické mapy na mapu současnou. Je to úžasně jednoduché a pro lidi, kteří mají rádi mapy je to alespoň prvních pár desítek hodin úžasná zábava. Můžete si svým způsobem vybrat i obtížnost. Nemusíte zpracovávat mapu, kterou vám web navrhl jako první, a klidně si nechte poslat další. Mapy Německa z 18. století jsou jednoduché. Pokud hledáte větší oříšek, najděte si starší mapy z německé oblasti, kde již sídla, řeky a jezera podstatně měnila název. Mezi nejtěžší patří kousky <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_vojensk%C3%A9_mapov%C3%A1n%C3%AD#V.C3.BDsledn.C3.A9_mapy">josefínské vojenské mapování</a>, kdy jsem narazil jen na příhraniční oblasti Českých zemí. Hledat informace o českých názvech zaniklých obcí v pohraničí nemusí být jednoduché. Hledat je v němčině je už skutečně obtížné a bez Googlu a turistické mapy na Mapy.cz to nezvládnete. Můj osobní největší výkon bylo umisťování plánu bitvy u Groß-Jägersdorfu, o které píšu níže.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na staremapy.cz nemusíte jen umisťovat body na mapy nové, ale můžete si například vyhledat i mapu, která zobrazuje vaše bydliště či rodiště a upravovat a zpřesňovat práci vašich předchůdců. Zejména velmi staré mapy mají velký problém s přesností, takže čím více bodu přidáte, tím výrazněji přesnější budou. Mimochodem, pokud opravdu máte staré mapy rádi, podívejte se na stránku partnerského projektu <a href="http://www.oldmapsonline.org/">Old Maps Online</a>, která vám ukáže všechny mapy v databázi, když si vyberete období a území.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/lweVYLD5BmY?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-size: x-small;">Má bitva u Groß-Jägersdorfu</span></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-size: x-small;"><br /></span></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: x-small;">Názvy obcí na mapě byly v němčině, protože se nacházely v tehdejším Východním Prusku. V té části Východního Pruska, které je dnes součástí Kaliningradské oblasti, ruské exklávy sevřené mezi Baltským mořem, Polskem a Litvou. Aby to nebylo tak jednoduché, některé obce, včetně samotného Groß-Jägersdorfu, již byly srovnány se zemí, což jsem ale zjistil až poté, co jsem porovnával německé a ruské názvy obcí, které jsem si předtím musel vyhledat na <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/German_exonyms_(Kaliningrad_Oblast)">wiki</a>. I samotné srovnání německých a ruských názvů pro mě představovalo překážku, protože Google ukazuje názvy menších měst jen v azbuce, kterou neovládám, zatímco já jsem měl k dispozici překlad do ruštiny v latince. A samozřejmě i němčina prošla určitým vývojem, takže jména na mapě dokonale neodpovídala ani názvům na Wikipedii. S pomocí Google Translator (, který <i>čte</i> i azbuku) a i troškou nepříliš přesných popisků, kde měl Groß-Jägersdorf ležet, jsem nakonec i nezbytný pátý bod umístil.</span></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="http://geoguessr.com/"><b>Geoguessr</b></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Geoguessr je fantastická návyková hra, která využívá Google Street View. Milují ji <a href="http://blog.foreignpolicy.com/posts/2013/05/21/where_in_the_googleable_world_are_you">Joshua Keating</a> z Foreign Policy Magazine, <a href="http://xkcd.com/1214/">xkcd</a> a stovky tisíc dalších lidí. V čem spočívá? Když vstoupíte na stránku, jste vyhozeni na náhodný konec světa a vy se máte uhádnout, kde jste. To se může zdát jako nemožný úkol, ale důsledným uvažováním a s určitými znalostmi geografie můžete dosáhnout překvapivě vysoké přesnosti. <a href="http://www.huffingtonpost.co.uk/2013/05/17/geogussr-tips-cheats-tricks_n_3291944.html">HuffPost</a> dává pět chytrých tipů, jak se správně zorientovat a tipnout správně vaši polohu. Vedle nich se mi ještě osvědčilo sledovat kvalitu silnic (poznáte Německo od Polska a Austrálii od Botswany) a architekturu (ošklivá paneláková sídliště ukazují spíše na postkomunistické země). Pokud vás zajímá, jak uvažuje kartograf z National Geographic, který se s hrou setkává poprvé, přečtěte si tento článek na <a href="http://www.slate.com/articles/technology/future_tense/2013/05/google_maps_guessing_game_geoguessr_tips_and_cheats_to_beat_the_game.html">Slate</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-VQy1uoaPnkU/UbpPV7fvCpI/AAAAAAAAAlU/uReGOD-8-_A/s1600/geoguessr.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="146" src="http://3.bp.blogspot.com/-VQy1uoaPnkU/UbpPV7fvCpI/AAAAAAAAAlU/uReGOD-8-_A/s320/geoguessr.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kontinent jsem trefil, skutečná lokace<br />
ovšem byla 1629,531 km východně.</td></tr>
</tbody></table>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-26909960321154106572013-05-17T04:41:00.000+02:002013-05-17T13:31:45.254+02:00Čeští prezidenti dělají díru do světa<div style="text-align: justify;">
Zatímco české premiéry, v jejichž rukou by se měla koncentrovat největší politická moc, postupně upadají do zapomnění (otestujte si studenty ESF MU), prezidenty si zpravidla pamatujeme. To má jistě mnoho společného i s faktem, že prezidentů naše země, v porovnání s premiéry, zažila poměrně málo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Čeští prezidenti, na rozdíl od premiérů, navíc udělali i díru do světa. Václav Havel se stal symbolem boje proti komunismu a od roku 1989 se bez jeho citace neobejde žádná americká kniha zabývající se demokracií. Na jeho řeč v únoru 1990 se sešly obě komory amerického Kongresu a ocenili ji téměř <a href="http://www.c-spanvideo.org/program/10917-1">tříminutovým potleskem</a>. Havel se za svého života umisťoval v žebříčcích <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/FP_Top_100_Global_Thinkers">nejvlivnějších světových myslitelů</a> a po své smrti se stal letištěm.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-pDOnoPvTLgM/UZWbsGkUbpI/AAAAAAAAAkg/mK8EZk2Ea00/s1600/havel+americk%C3%BD+kongres.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="211" src="http://1.bp.blogspot.com/-pDOnoPvTLgM/UZWbsGkUbpI/AAAAAAAAAkg/mK8EZk2Ea00/s320/havel+americk%C3%BD+kongres.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Za Havlem stojí předsedové obou komor Kongresu,<br />
před ním asi 500 amerických stojících a tleskajících zákonodárců (<a href="http://www.ojurik.com/2010/05/president-havel-in-u-s-congress-in-1990-video/">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Klaus, otec českého kapitalismu, se sice stal populární postavičkou, která při ratifikaci Lisabonské smlouvy držela v šachu celou Evropskou unii, ale globální význam Klausovi dodala až chilská aféra s protokolárním perem. Té si všimla <a href="http://www.youtube.com/watch?v=dMoaJCd6qMk">ABC</a>, <a href="http://www.youtube.com/watch?v=oaEXiXCjlEM">CNN</a> i <a href="http://www.youtube.com/watch?v=d3b0z7egqzw">Jay Leno</a>. Nejpopulárnější <a href="http://www.youtube.com/watch?v=zpe4T0lXZcE">verze</a> videa s Klausovým manévrem má nyní necelých 3,5 milionu shlédnutí.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/--Zcv_ALWwL4/UZWdeHRqi7I/AAAAAAAAAkw/DhIQQC3i3h8/s1600/klaus+pero.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="129" src="http://2.bp.blogspot.com/--Zcv_ALWwL4/UZWdeHRqi7I/AAAAAAAAAkw/DhIQQC3i3h8/s320/klaus+pero.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://graphics8.nytimes.com/images/2011/04/13/world/europe/13lede_cesky/13lede_cesky-blog480.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
O svůj okamžik slávy očividně usiluje již dlouho i prezident Zeman. Na počátku se mu ale nedařilo. Když jsme Američanům <a href="http://www.mzv.cz/washington/en/czech_u_s_relations/news/statement_of_the_ambassador_of_the_czech.html">vysvětlovali</a>, že nás nemají kvůli útokům v Bostonu bombardovat, pozornost na sebe strhl velvyslanec Gandalovič a Zemanův dopis Obamovi zapadl. Když v Rakousku tvrdil, že sudetští Němci mohou být rádi, že jsme je nepopravili, <a href="http://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2013/05/czech-politics">všiml</a> si toho jen The Economist. Rozhodl se změnit strategii a místo lokálních témat cílit na témata globální. Okamžik světové slávy si vysloužil až virózou, kterou chytl na ruské ambasádě při oslavě Dne vítězství předchozí den (a pravděpodobně noc; a možná i ráno). Darebáci vidí za zhoršenými motorickými schopnostmi a ospalostí Zemanův <a href="http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-volba-prezidenta/189638/zeman-v-blesku-psali-jste-kolik-toho-vypiju-ale-ja-6-sklenek-hladce-snesu.html">alkoholismus</a>. My však víme, že náš prezident by se nikdy neukázal poblíž korunovačních klenotů opilý. Tento fakt ovšem nezabránil jednomu ruskému komikovi, aby o Zemanovi napsal a zarecitoval <a href="http://tvrain.ru/articles/amoral_cheh_i_greh-343240/">báseň</a>. Vedle článků ve světových médiích (<a href="http://www.huffingtonpost.com/2013/05/14/czech-president-drunk-milos-zeman_n_3274540.html">HuffPost</a>, <a href="http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2013/05/13/video-of-czech-president-staggering-through-ceremony-has-many-wondering-if-he-was-drunk/">Washington Post</a>, <a href="http://p.washingtontimes.com/news/2013/may/14/czech-president-milos-zeman-mocked-he-says-he-was-/">Washington Times</a>, <a href="http://gazette.com/online-gags-galore-after-czech-presidents-mishap/article/feed/4412">The Gazette</a>, <a href="http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/czechrepublic/10057395/Czech-President-accused-of-being-drunk-at-official-engagement.html">The Telegraph</a>, <a href="http://www.mirror.co.uk/news/world-news/milos-zema-watch-drunk-czech-1890389">Daily Mirror</a>, <a href="http://www.thesun.co.uk/sol/homepage/video/news/4928432/Was-Czech-President-drunk-at-official-do.html">The Sun</a>, <a href="http://www.welt.de/print/welt_kompakt/print_politik/article116232873/Sack-Reis.html">Die Welt</a>, <a href="http://www.bild.de/politik/ausland/tschechien/betrunkener-auftritt-30400898.bild.html">Bild</a>, <a href="http://www.abc.es/internacional/20130513/abci-presidente-checo-borracho-201305131124.html">ABC</a>,...) si prezident vysloužil i tchajwanské video s mandarínským voice-overem a anglickými titulky. <a href="http://www.youtube.com/watch?v=UEHkoHZg50M">Nejsledovanější</a> Zemanovo video má sice stále jen přes 700 000 shlédnutí, ale Zeman má stále ještě minimálně necelých 5 let na poražení Klause. Držme mu palce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/PBZ4yVrnzUs?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-71123839511992917682013-05-05T23:19:00.001+02:002013-05-07T13:52:34.060+02:00Česká republika v indexech (II.)<i style="background-color: white; font-family: Georgia, Utopia, 'Palatino Linotype', Palatino, serif; line-height: 18px; text-align: justify;"><span style="font-size: x-small;">Založil jsem <a href="https://www.facebook.com/pages/Dronteho-blog/433740360045739" style="border: 0px; color: grey; text-decoration: none;">facebookovou stránku</a> tohoto blogu.</span></i><br />
<i style="background-color: white; font-family: Georgia, Utopia, 'Palatino Linotype', Palatino, serif; font-size: 13px; line-height: 18px; text-align: justify;"><br /></i>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">V <a href="http://dronteho.blogspot.cz/2012/12/ceska-republika-v-indexech-i.html">prvním díle</a> této série jsem zaměřil srovnání České republiky se světem v ekonomických ukazatelích. Pro tentokrát se zaměřím na ukazatele, které se soustředí spíše na českou politiku v mezinárodním srovnání.</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><b>Democracy index </b>(Index demokracie)</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">Pravděpodobně nejznámějším ukazatelem demokracie je Democracy index vydávaný každoročně Economist Intelligence Unit. Celkové hodnocení Democracy indexu se skládá z pěti dílčích ukazatelů: volební proces a pluralismus, fungování vlády, politická participace, politická kultura a občanské svobody. Lze tedy vidět, že index nám hodnotí nejen samotný průběh volby a politickou soutěž, ale také svobodu či efektivitu vládnutí, které nemusí mít s demokracií v užším smyslu <a href="http://dronteho.blogspot.cz/2013/03/zakaria-budoucnost-svobody.html">vůbec nic společného</a>. </span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">Česká republika se umístila vedla velmi dobře. Podle posledních veřejně dostupných dat <a href="http://graphics.eiu.com/PDF/Democracy_Index_2010_web.pdf">z roku 2010</a>, je naše demokracie na 16. místě ze 167 zemí. To nás řadí bezpečně do 26-členné skupiny "plných demokracií", Z evropské sedmadvacítky jsme se umístili na 10. místě a nechali jsme za námi všechny státy Visegrádské čtyřky (ČR, SR, POL, HUN) nebo také například Francii. ČR velmi dobře skórovala v kategoriích volebního procesu a pluralismus a občanských svobod. Poněkud slabšího hodnocení jsme se dočkali u politické kultury. Dolů nás především táhla malá efektivita vládnutí a nízká míra politické participace.</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif; font-size: x-small;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-5anGITz18UA/UYHKs7-xAmI/AAAAAAAAAjg/yeYMG5NHCTw/s1600/Democracy_Index_2010_with_legend.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="175" src="http://1.bp.blogspot.com/-5anGITz18UA/UYHKs7-xAmI/AAAAAAAAAjg/yeYMG5NHCTw/s400/Democracy_Index_2010_with_legend.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Democracy Index v roce 2010 (<a href="http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Democracy_Index_2010_with_legend.png">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><b>Freedom in the World </b>(Svoboda ve světě)</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><b><br /></b></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">Dalším hodnocení svobody vydává <a href="http://freedomhouse.org/">Freedom House</a> pod názvem <a href="http://www.freedomhouse.org/sites/default/files/FIW%202013%20Booklet%20-%20for%20Web_1.pdf">Freedom in the World</a>. Ten hodnotí zvlášť politická práva a občanské svobody. Politická práva se skládají z hodnocení volebního procesu, politického pluralismu a participace a fungování vlády. U občanských svobod je sledována svoboda projevu a vyznání, práva na sdružování, vláda práva a osobní práva. Hodnocení se pohybuje na ose od 1 (nejlepší) do 7 (nejhorší). Hodnocení bývají užívány buď celé nebo půlová čísla.</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">Česká republika má od roku 2005 dokonalá hodnocení jak u politických práv tak i u občanských svobod. Ani jedno není v Evropské unii úplnou samozřejmostí. Itálie a Irsko a Řecko získaly v posledních letech v některém ohledu dvojkové hodnocení a u zemí, které vstoupily do EU od roku 2004 vidíme dvojky poměrně často.</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif; font-size: x-small;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/--opkf40HYgk/UYG66vw7lbI/AAAAAAAAAjQ/Mcf6TRKz5_U/s1600/freedom+in+the+world.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="176" src="http://4.bp.blogspot.com/--opkf40HYgk/UYG66vw7lbI/AAAAAAAAAjQ/Mcf6TRKz5_U/s400/freedom+in+the+world.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stav v roce 2013. Zelené země jsou hodnoceny jako svobodné,<br />
žluté jako částečně svobodné a fialové jako nesvobodné. (<a href="http://www.freedomhouse.org/sites/default/files/FIW%202013%20Booklet%20-%20for%20Web_1.pdf">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><b><br /></b></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><b>Failed States Index </b>(Index selhávajících států)</span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">Tento ukazatel vydávaný think tankem Fund for Peace a časopisem Foreign Policy hodnotí do jaké míry stát selhává. Tento index také slouží k odhadu, které země jsou nejvíce náchylné k občanské válce. Index se skládá ze 12 dílčích ukazatelů pokrývající společenskou, ekonomickou i vojensko-politickou oblast. Jsou to tyto: demografické tlaky, uprchlictví, existence pomstychtivých skupin či paranoia, chronický odliv "mozků", nerovnoměrný rozvoj jednotlivých skupin, strmý hospodářský pokles, kriminalizace a delegitimizace státu, postupné zhoršování veřejných služeb, zrušení vlády práva a široké porušování lidských práv, nekontrolovatelné bezpečnostní složky, vzestup skupinových elit, intervence vnějších aktérů.</span></span><br />
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span>
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">Ze 177 hodnocených zemí je Česká republika na 23. místě. Opět máme lepší celkový výsledek než ostatní země Visegrádské skupiny a porazili jsme třeba i Japonsko nebo Itálii, na druhou stranu stojíme například za Portugalskem. V perspektivě Evropské unie jsme přesně uprostřed, na 14. místě. Podle dat <a href="http://ffp.statesindex.org/rankings-2012-sortable">z roku 2012</a> je největším problémem ČR "strmý hospodářský pokles", byť v našem případě by bylo přesnější mluvit o stagnaci. Česká republika loni dosáhla vůbec nejlepšího výsledku od roku 2006, kdy byla do žebříčku zahrnuta.</span></span><br />
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span>
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif;"><span style="line-height: 18px;">FSI slovně rozlišuje státy do pěti skupin: velmi bezpečné, bezpečné, hraniční, ohrožené a kritické. ČR byla zařazena. Naše skóre nás řadí k "bezpečným" zemím.</span></span><br />
<span style="font-family: Georgia, Utopia, Palatino Linotype, Palatino, serif; font-size: x-small;"><span style="line-height: 18px;"><br /></span></span>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-PYJxQIeBbYs/UYbNh2RLmjI/AAAAAAAAAj0/_sxMfdEYcPo/s1600/failed+states+index+2012.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="175" src="http://2.bp.blogspot.com/-PYJxQIeBbYs/UYbNh2RLmjI/AAAAAAAAAj0/_sxMfdEYcPo/s400/failed+states+index+2012.png" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mapa světa s hodnocením selhání státu (<a href="http://www.foreignpolicy.com/failed_states_index_2012_interactive">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<b>Závěr</b><br />
<b><br /></b>
Democracy Index řadí Českou republiku k nadstandardním demokraciím v Evropské unii, studie Freedom in the World nás hodnotí jako jednu z velmi demokratických a svobodných společností a Failed States Index nás řadí mezi průměrně stabilní evropské země. Pokud bychom očekávali od naší země výsledky odpovídající její hospodářské úrovni, měli bychom být překvapení, že ČR se nenachází na 16. místě v EU a 36. místě na světě. V žebříčcích Democracy Index a Failed States Index, které umožňují srovnání, si vedeme mnohem lépe.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-75274304112903917312013-04-19T19:45:00.002+02:002013-04-21T23:40:17.938+02:00O zákazu kouření v restauracích II.: Kouření a lidská práva<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-size: x-small;">První část tohoto článku najdete <a href="http://dronteho.blogspot.cz/2013/01/o-zakazu-koureni-v-restauracich-i.html">zde</a>.</span></i><br />
<i><span style="font-size: x-small;"><br /></span></i>
<i style="background-color: white; font-family: Georgia, Utopia, 'Palatino Linotype', Palatino, serif; line-height: 18px;"><span style="font-size: x-small;">Založil jsem <a href="https://www.facebook.com/pages/Dronteho-blog/433740360045739">facebookovou stránku</a> tohoto blogu.</span></i><br />
<br />
Charly v druhé polovině své článku <a href="http://hic-est-charly.blogspot.cz/2011/12/private-property.html">Private property?</a> napadl kouření v restauracích jako porušování lidských práv. To demonstroval na příkladech nekuřáka, který vstoupil do nekuřácké restaurace a zaměstnance kuřácké restaurace.<br />
<br /></div>
<h3 style="text-align: justify;">
Kouření v restauracích v lidskoprávních dokumentech</h3>
<div>
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Listina základních práv a svobod</h4>
<div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pro Českou republiku je nejdůležitějším lidskoprávním dokumentem <a href="http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html">Listina základních práva a svobod</a>,. která má právní sílu ústavního zákona. Článek 11 (3) stanovuje:</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
<i>"Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem."</i></blockquote>
<div style="text-align: justify;">
Tento článek dává zákonodárci volnou ruku ve stanovování míry poškozování zdraví. Že kouření v restauracích je porušováním lidských práv z něj nevyplývá.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Článek 26 (3):</div>
<blockquote class="tr_bq">
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-tk4udYFFaT0/UQ7zEXnO6KI/AAAAAAAAAfM/TYOte7wBt5A/s1600/%C3%BAstavn%C3%AD+soud+%C4%8Dr.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="111" src="http://2.bp.blogspot.com/-tk4udYFFaT0/UQ7zEXnO6KI/AAAAAAAAAfM/TYOte7wBt5A/s200/%C3%BAstavn%C3%AD+soud+%C4%8Dr.JPG" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budova ÚS ČR (<a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sn%C4%9Bmovna_-_Zemsk%C3%BD_d%C5%AFm_(dnes_%C3%9Astavn%C3%AD_soud_%C4%8CR);_Brno.JPG">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<i>"Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. (...)"</i></blockquote>
<div style="text-align: justify;">
Tento článek bývá samozřejmě vykládán pružně, protože by odporoval jakékoliv regulaci pracovního trhu. Např. zákaz kuřáckých restaurací by omezoval právo číšníků a servírek získávat si zde prostředky pro své životní potřeby. Ustanovení minimální mzdy zase zakazuje málo kvalifikovaným pracovníkům přijmout nižší než stanovenou mzdu. <span style="font-size: x-small;">Btw: O potenciálně škodlivých dopadech takových regulací mluví například <a href="http://www.youtube.com/watch?v=ca8Z__o52sk">Milton Friedman</a>. Realita je trochu složitější, ale o tom snad někdy příště.</span><br />
<span style="font-size: x-small;"><br /></span></div>
<h4 style="text-align: justify;">
Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech</h4>
<div>
<br /></div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
Článek 6 (1) <a href="http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/mezinarodni-pakt-o-hospodarskych-socialnich-a-kulturnich-pravech.pdf">Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech</a> předkládá právo na svobodný výběr povolání.</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
<i>"Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svojí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušné kroky k ochraně tohoto práva."</i></blockquote>
</div>
<div style="text-align: justify;">
S předchozím článkem je v kolizi hned následující článek 7.</div>
<blockquote class="tr_bq" style="text-align: justify;">
<i>"Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého člověka na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, které zajišťují zejména: (...) b) bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky; (...)"</i></blockquote>
V podstatě jde o stejný problém jako u LZPS.<br />
<h4>
</h4>
<h4>
<br /></h4>
<h4>
Všeobecná deklarace lidských práv</h4>
<div>
<br /></div>
<a href="http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf" style="text-align: justify;">Všeobecná deklarace lidských práv</a>, která však není pro Českou republiku, na rozdíl od ostatních zmiňovaných dokumentů, závazná, v článku 23 (1) obsahuje toto vágní ustanovení:<br />
<blockquote class="tr_bq">
<i>Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.</i></blockquote>
<h4 style="text-align: justify;">
</h4>
<h4 style="text-align: justify;">
Evropská úmluva o lidských právech</h4>
<div>
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-k345a7VrylA/UQ7yXMSTrWI/AAAAAAAAAfE/yNmf9V88MUY/s1600/evropsk%C3%BD+soud+pro+lidsk%C3%A1+pr%C3%A1va+wiki.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="112" src="http://4.bp.blogspot.com/-k345a7VrylA/UQ7yXMSTrWI/AAAAAAAAAfE/yNmf9V88MUY/s200/evropsk%C3%BD+soud+pro+lidsk%C3%A1+pr%C3%A1va+wiki.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budova ESLP (<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/European_Court_of_Human_Rights">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<span style="text-align: justify;">Dalším zajímavým dokumentem mezinárodního práva je </span><a href="http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CzechTch%C3%A8que.pdf" style="text-align: justify;">Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod</a><span style="text-align: justify;"> (Evropská úmluva o lidských právech). Tato úmluva je chráněna Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Dva odstavce článku 1 Dodatkového protokolu EÚLP obsahuje garantuje právo pokojně využívat svého majetku, ale připouštějí v nezbytných případech jeho využívání upravit.</span><br />
<blockquote class="tr_bq">
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: justify;"><i></i></span><br /></div>
<blockquote class="tr_bq">
<span style="text-align: justify;"><i>1. Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.</i></span></blockquote>
<span style="text-align: justify;"><i>
</i></span>
<br />
<blockquote class="tr_bq">
<span style="text-align: justify;"><i>2. Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut.</i></span></blockquote>
<span style="text-align: justify;"><i>
</i></span></blockquote>
<div style="text-align: justify;">
V článku 1 Protokolu se nepíše, že kouření by bylo proti lidských právům, ale jen to, že zákaz kouření proti lidským právům není.<br />
<br /></div>
<h4 style="text-align: justify;">
</h4>
<h4>
Evropská sociální charta</h4>
<div>
<br /></div>
Posledním a zcela nejpřímějším dokumentem, který dává kouření v pracovním prostředí do souvislosti s lidskými právy je <a href="http://www.euroskop.cz/gallery/5/1684-b9639fb5_72e4_4560_9489_dc6ddba5a898.pdf">Evropská sociální charta</a>. Charta přiznává pracujícím práva na <i>"bezpečné a zdravé pracovní podmínky</i>", přičemž na stát uvaluje povinnost <i>"odstraňovat rizika, která jsou spojená s nebezpečnými nebo nezdravými povoláními, a tam, kde nebylo dosud možné odstranit nebo dostatečně snížit tato rizika, poskytovat buď zkrácení pracovní doby nebo dodatkovou placenou dovolenou pracovníkům v takových povoláních,</i>" a přijímat opatření zaměřená zejména na: <i>"1. v co nejvyšší možné míře odstranění příčin nemocí, 2. poskytování poradenských a vzdělávacích služeb na podporu zdraví a zvýšení odpovědnosti jednotlivce v záležitostech zdraví, 3. co největší prevenci epidemických, endemických a jiných nemocí a úrazů."</i><br />
<h3>
</h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
Kolize</h3>
<div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jakožto ne-právník si nejsem zcela jist výše zmíněné kolize rozřešit. Na základě kurzů základů práva se domnívám, že se uplatňuje pravidlo <i>lex specialis derogat generali</i> (zvláštní úprava má přednost před normou obecnější) v prospěch práv na bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky (a v neprospěch práva na svobodnou volbu povolání). <i>Lex posterior derogat priori</i> (úprava pozdější má přednost před úpravou dřívější) by se možná dal aplikovat mezi články jednoho dokumentu, protože úpravy, které by se daly interpretovat v podporu zakázání kouření se nachází až pod články hájící soukromé vlastnictví a svobodnou volbu povolání.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Každopádně v Charlyho prospěch mluví (pouze v případě zaměstnance, nikoliv návštěvníka kuřácké restaurace) maximálně MPHSKP a ESCh. Proč si myslím, že by nás to přesto nemělo trápit, napíšu v dalším příspěvku.<br />
<h3>
<b><br /></b></h3>
<h3>
<b>Kontrolní mechanismy</b></h3>
<div>
<b><br /></b></div>
Je však zajímavé, že přestože tyto dokumenty často mají kontrolní mechanismy - LZPS má Ústavní soud, EÚLP má Mezinárodní soud pro lidská práva a ESCh má <a href="http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/socialcharter/ecsr/ecsrdefault_EN.asp">Evropskou komisi pro sociální práva</a> - a přesto, alespoň co se mi podařilo najít, Česká republika nečelila ze strany těchto institucí kritice, že díky absencí zákazu kouření v restauracích porušuje lidská práva. <span style="font-size: x-small;">(To může být nedostatečnou rešerší a jsem velmi ochotný ustoupit v případě, že se mi někdo doloží opak.) </span>Nejsem si jist jestli je tím, že čeští protikuřáčtí aktivisté jsou neuvěřitelně pasivní, či tím, že k těmto stížnostem nejsou žádné oprávněné důvody.</div>
<h3>
</h3>
<h3>
<br /></h3>
<h3>
Co jsou lidská práva?</h3>
<div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Možná ale čtenáři tohoto textu mají vlastní pojetí lidských či přirozených práv a lidská práva považují za něco víc, než jsou jen články sepsané, podepsané a ratifikované v dokumentech výše. Pokud tomu tak je, napadá mě jen jedno další pojetí lidských práv. Totiž chápání lidských práv jako nějaké "skutečné" přirozené objektivní transcendentní skutečnosti. <span style="font-size: x-small;">(Z tohoto základu vychází také výše vypsané dokumenty. Stačí si přečíst preambule LZPS nebo VDLP.)</span> Nemyslím si, že pro ateisty (většina čtenářů), kteří by měli být k jakékoliv transcendenci skeptičtí, by mělo být takové pojetí lidských práv přijatelné. Je zcela na místě říct, že lidská práva jsou asi tak skutečná jako božstva. Přesto chápu jak nesmírně lákavé pro většinu lidí toto chápání lidských práv je. Dává munici odpůrcům nacistů, kuřáků v restauracích a komunistů. <span style="font-size: x-small;">Přičemž ke 2/3 z nich mám velmi silný osobní odpor.</span> Ti všichni se protiví nějakému nadřazenému principu a proto jsou špatní. Je to sice hezké, ale postrádá to jakýkoliv argument. Pokud však stále věříte v lidská práva, nesmutněte. Podle SMBC takto vypadá <a href="http://www.smbc-comics.com/?id=2673">99 % filosofických debat</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<br />
Pokud jsem skutečně těmi dvěma pojetími lidských práv (1. právně závazné normy; 2. přirozené principy) vyčerpal veškeré možnosti, debata o nich a kouření se může vydat třemi směry:<br />
<ol>
<li>Pokud jsou lidská práva pouze právní normy, jde o právnickou debatu, ke které si necítím být dostatečně erudovaný. Nechci se do ní pouštět, a i kdyby mi bylo nespornými právními argumenty dokázáno, že neexistence zákazů kouření v restauracích vede k porušování lidských práv, můj jediný závěr by byl, že máme v našem právním řádu více špíny, než jsem si myslel.</li>
<li>Pokud existují nějaká přirozená lidská práva, potřeboval bych předložit argumenty, které by mě donutily tomu uvěřit. A nejen to. Potřeboval bych vysvětlit, proč vedle práva na život a práva nežít v otroctví (které by mezi lidská předpokládám patřily) jsou také práva vztažená k problému kouření v restauracích.</li>
<li>Otázka lidských práv nemá v debatě o kouření v restauracích co dělat. Nepřímé přirovnání kuřáků a některých hospodských k Pol Potovi či Karadžićovi prostě není košér.</li>
</ol>
<br />
<h3 style="text-align: start;">
</h3>
<h3 style="text-align: start;">
Závěr</h3>
<div>
<br /></div>
<br />
Domnívám se tedy, že pokud odmítneme nadpřirozenost lidských práv <span style="font-size: x-small;">(ano, včetně práva na soukromé vlastnictví, které tu hájím)</span>, tak bychom měli také přestat operovat s termínem <i>lidská práva. </i>Technicky vzato je ta debata legitimní, ale ta dvě slova jsou zatížena takovým emocionálním nábojem, že působí spíše jako apel na city, než seriózní argument. Kromě toho, že to ukazuje do jaké absurdní šíře se debata o lidských právech dostala. Ve své argumentaci v dalších částech se budu soustředit na otázku, zdali je či není zákaz nebo absence zákazu kouření v restaurací v souladu se zásadou <i>"svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého"</i>, ke které se <a href="http://hic-est-charly.blogspot.cz/2011/03/smrdet-ci-nesmrdet-o-to-tu-bezi.html">hlásí</a> i Charly.</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3403368921527033207.post-60146680600476677822013-03-23T17:01:00.001+01:002013-05-05T23:37:42.610+02:00Zakaria: Budoucnost svobody<div style="text-align: justify;">
<i>Založil jsem <a href="https://www.facebook.com/pages/Dronteho-blog/433740360045739">facebookovou stránku</a> tohoto blogu.</i><br />
<br />
Se svým spolubydlícím jsem udělal výborný obchod. Za půjčku Fukuyamova Konce dějin a Huntingtonova Střetu civilizací jsem dostal nepoměrně tenčí knihu Budoucnost svobody od jednoho z nejvlivnějších současných politologů Fareeda Zakarii. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zakariova kniha upozorňuje na vztah demokracie či demokratizace a svobody. Na rozdíl od mnohých aktivistů a politiků odmítá být nekritickým fanouškem demokratického zřízení a varuje, že demokracie nezřídka přináší trpčí plody než režimy nedemokratické. Zároveň upozorňuje na to, co dělá některé nedemokratické režimy "lepšími" než režimy demokratické.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-uHTPjl2vqsw/UUooKsp6Z5I/AAAAAAAAAic/ux8dRGtNgfQ/s1600/fzakaria-1.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="http://4.bp.blogspot.com/-uHTPjl2vqsw/UUooKsp6Z5I/AAAAAAAAAic/ux8dRGtNgfQ/s200/fzakaria-1.jpeg" width="156" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fareed Zakaria (<a href="http://crooksandliars.com/karoli/would-someone-tell-fareed-zakaria-weve-know">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<h4>
</h4>
<h4>
</h4>
<h4>
Demokracie a/vs. svoboda</h4>
<div>
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Co vlastně máme rádi na demokracii? Jde o samotný fakt, že 51 % populace můžeme vnutit svou vůli celé společnosti? Nebo že o našem životě rozhoduje jiná většina? To totiž společně s minimální svobodou slova, svobodou shromažďování a existencí oficiální opozice, jsou postačující předpoklady pro označení zřízení za demokratické.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Domnívám se, že co většina z nás má skutečně ráda na demokracii je to, co Zakaria nazývá <i>ústavní liberalismus</i>. Mezi nejdůležitější prvky ústavního liberalismu podle Zakarii patří vláda zákona, právo na soukromé vlastnictví, oddělení jednotlivých složek moci (zákonodárná, výkonná, soudní), a svoboda projevu a shromažďování. Údajné největší ctnosti demokracie nemají ve skutečnosti s demokracií nic společného a do značné míry jsou vůči ní v opozici.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jaké tedy existuje napětí mezi ústavním liberalismem a demokracií? Zatímco smyslem demokracie je koncentraci a užití moci, jádrem ústavního liberalismu je o omezení moci. Nadšení zastánci demokracie můžou požadovat hlasování všech o všem. Jedno náboženství pro všechny (popř. jeho úplný zákaz), výčet povolených sexuálních praktik, pravidelné hony na etnické nebo náboženské menšiny, znárodňování a kolektivizace či likvidace třídních nepřátel, to vše může být čistě výsledkem demokratické volby. A právě naopak, osobní a ekonomické svobody mohou být chráněny liberálními autokraty.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V době prvního vydání Zakariovy knihy (2003) nebylo pro běžného čtenáře žijícího na Západě napětí mezi demokracií a ústavním liberalismem zcela zřejmé. Ve všech zemích byly tyto charakteristické prvky "západního stylu vlády" pevně spojeny. Termín <i>liberální demokracie</i>, s jehož realizací v jejich národní politice měli všichni zkušenost působil jako <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Pleonasmus">pleonasmus</a>. A přestože reálný svět měl zkušenost s <i>neliberálními demokraciemi </i>(např. Venezuela) i (relativně)<i> liberálními autokraciemi </i>(např. Hongkong), tato slovní spojení mohla znít jako nesmysly.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Dva roky od začátku Arabského jara a s růstem protiislámských sentimentů si širší veřejnost víc než kdy předtím uvědomuje, že vztah mezi svobodou a demokracií není jednoduchý. A že volba pro demokracii nemusí být volba pro svobodu.<br />
<br />
<br />
<br />
<div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-dzPKZmmdAYg/UUop0QCzwVI/AAAAAAAAAik/ebb9Nb8Ug1o/s1600/Hugo_Chavez_dead.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="118" src="http://1.bp.blogspot.com/-dzPKZmmdAYg/UUop0QCzwVI/AAAAAAAAAik/ebb9Nb8Ug1o/s200/Hugo_Chavez_dead.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hugo Chávez nebyl jen další latinskoamerický diktátor.<br />
Volby a hlasování vyhrával i regulérně. (<a href="http://www.asiantribune.com/node/61873">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
___________________________________________________________________<br />
<h4>
<span style="font-size: x-small;">
Causa Sýrie</span></h4>
</div>
<div>
<br />
<span style="font-size: x-small;">S podporou demokracie v zahraničí bychom tedy měli zacházet opatrně. O jak nepříjemnou volbu mezi svobodou a demokracií může jít si můžeme doložit na dnešní Sýrii. Pokud tedy máme skutečný zájem o zlepšení života lidí v této zemi, musíme si stanovit priority. Chceme-li podpořit demokratizaci Sýrie, pravděpodobně je správnou volbou podpora rebelů. Pokud nám jde o svobodu všech syrských občanů, měli bychom vážně věnovat otázce, jestli není náhodou současný prezident Bašár Asad náš člověk. Skutečnost, že jej podporují například menšinoví křesťané (10 % populace), by tomu mohla nasvědčovat.</span><br />
<br />
<span style="font-size: xx-small;">Situace je samozřejmě v mnohem složitější. S rostoucí délkou konfliktu se snižuje pravděpodobnost, že se v příštích dekádách znesvářené skupiny usmíří. Zároveň je ve hře bezpečnost Izraele (Asad podporuje libanonský Hizballáh, na druhou stranu nová islamistická vláda může být ještě horší), vliv Íránu na Blízký východ, stabilita Libanonu,...</span></div>
<div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td><a href="http://3.bp.blogspot.com/-fVlKF8MEXFM/UUor45_TzWI/AAAAAAAAAis/3bGiyp6JcmY/s1600/4f046347a1682_Freedom_Syria_AP_no_flash.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="88" src="http://3.bp.blogspot.com/-fVlKF8MEXFM/UUor45_TzWI/AAAAAAAAAis/3bGiyp6JcmY/s200/4f046347a1682_Freedom_Syria_AP_no_flash.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 13px;">Demokracie? Možná. Svoboda? Sotva. (<a href="http://en.qantara.de/Damascus-by-Night/18259c496/index.html">zdroj</a>)<br />
<div>
<br /></div>
</td></tr>
</tbody></table>
___________________________________________________________________</div>
<br />
<h4>
Přímo, průhledně a bez politických stran</h4>
<div>
<br /></div>
<div>
Zakaria ovšem nekončí kritikou u demokracie tím, že varuje před demokraticky zvolenými tyrany. Podle autora americká zkušenost dokazuje, že otevírání a demokratizace vlády vedla k dramatickému poklesu důvěry v celý systém.</div>
<div>
<br />
Ačkoliv se dává za vzor země s přímou demokracií prakticky jen Švýcarsko (, které Zakaria považuje za historickou výjimku), existují i jiné státy, které prvky tohoto stylu vládnutí byly extenzivně užívány. V knize je nejvíce prostoru věnováno Kalifornii. Kalifornie se na přelomu tisíciletí, po 30 letech experimentování s přímou demokracií, dostala do situace, kdy neuvěřitelných 85 % rozpočtu bylo rozděleno na základě referend, což naprosto paralyzovalo vládnutí a paradoxně podkopalo důvěru v politiky. Zatímco politici si kdysi zvládli zachovat zdravý rozum, kalifornský lid si začal vládnout přímo a zcela nezodpovědně. Samozřejmě, že i tento příběh má své vítěze - ty lidi, kteří přestali korumpovat politiky a začali prosazovat pomocí zákonodárných iniciativ a propracovaného marketingu své zájmy v referendech.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Otevření legislativního procesu či veřejné hlasování vedlo podle Zakarii rovněž k nárůstu moci lobbistických skupin. Ukazuje se, že voliči se zas tak moc o tvorbu zákonů nezajímají. Kdo má ale obrovský zájem na hlasování každého jednoho poslance, jsou lobbisté. Lobbista ví, který politik "neposlouchá" a politik ví, že mu hrozí nedostatek zdrojů pro příští kampaň. Či naopak přebytek na účtu jeho oponentů. <a href="http://www.youtube.com/watch?v=fGOj8kBpsD4">Koncetrované zisky a rozptýlené náklady</a> v akci.</div>
<br />
Spojeným státům se dokonce dokázalo i do značné míry dekonstruovat politické strany, tradiční cíl kritiků českého politického systému. Je-li jejich hlavními úlohami výběr stranického kandidáta pro volby a financování jeho kampaně, tak strany v USA do značné míry neexistují. Výsledkem tamního volebního systému, který je silně ovlivněn myšlenkami přímé demokracie, je postup radikálnějších kandidátů do druhého kola a prohloubení osobní závislosti na zájmových skupinách.<br />
<br />
___________________________________________________________________<br />
<br />
<h4>
<span style="font-size: x-small;">Důvěra v instituce v ČR</span></h4>
<span style="font-size: x-small;"><br /></span>
<span style="font-size: x-small;">Zakaria upozorňuje, že čím má ústavní instituce méně demokratický charakter, tím má vyšší důvěru občanů. To platí i v ČR. Při sledování statistik v dlouhém období bychom zjistili, že nejnižší důvěru mají reprezentativní instituce. Senát, který je vybírán většinovou volbou (dnes ten typ volby dostal sexy název "přímá volba kandidátů") a Poslanecká sněmovna, na niž již mají větší vliv ony proklínané stranické sekretariáty.</span><br />
<span style="font-size: x-small;"><br /></span>
<span style="font-size: x-small;">O něco vyšší důvěru má obecně vláda, na kterou již ale lidé nemají přímý vliv a sestavuje se na základě sněmovní většiny. (Byť v současnosti již opoziční Senát vládu v důvěře válcuje.) O důvěře, kterou měl prezident by si mohly ostatní instituce jenom nechat zdát. Dokonce i v lednu letošního roku (tedy po podepsání amnestie) <a href="http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6964/f3/pi130304.pdf">měl vyšší důvěru</a> než Sněmovna, vláda i Senát. Jen připomínám, že Klaus byl zvolen na společných schůzích poslanců a senátorů. Tedy dost nedemokraticky a podle mnohých i dost nestandardně. To mu nezabránilo mít dlouhodobě důvěru alespoň dvakrát více občanů, než měly politické vlády (15-30 % vs. 50-70 %).</span><br />
<span style="font-size: x-small;"><br /></span>
<span style="font-size: x-small;">Ale tady nekončíme. Jakou důvěru mají nepolitické a rozhodně nedemokratické instituce? Členové Bankovní rady České národní banky jsou jmenováni prezidentem, ale nejsou mu odpovědní (prezident je nemůže za normálních okolností odvolat). Jaký to má dopad na důvěru? <a href="http://www.stem.cz/clanek/2690">V současnosti</a> je na 70 procentech. Ústavnímu soudu, který je podobně nedemokratický jako ČNB věří dlouhodobě 60-70 % občanů.</span><br />
<span style="font-size: x-small;"><br /></span>
<span style="font-size: x-small;">Bude zajímavé sledovat, jak se bude důvěra v prezidenta Zemana pohybovat v porovnání s prezidenty Havlem a Klausem.</span><br />
<br />
<br />
___________________________________________________________________<br />
<br />
<h4>
Příliš demokracie</h4>
<br />
Demokracie není ani zdaleka synonymum pro dobrou vládu. Neměli bychom ale být vůči naší demokracii nepřiměřeně kritičtí. I u nás se demokracie ukázala jako dobrý partner pro ústavní liberalismus a individuální svobodu. A rozhodně to není tak špatné, abychom měli riskovat nástup nějakého autokrata. Na druhou stranu bychom neměli být spokojení příliš. Správný mix demokratických a nedemokratických institucí, jak jej navrhuje Zakaria v závěru své knihy, by mohl být inspirativní pro vytváření politického rámce v budoucnosti.<br />
<br />
Neměli bychom zapomínat, že demokratizace demokracie není zaručeným receptem k lepší vládě. Přímočaré a jednoduché argumenty stoupenců demokratizace silně přeceňují schopnosti masy rozhodovat o směřování celé společnosti. Jako kdyby nikdy neslyšeli varování George Carlina: "Nikdy nepodceňujte moc hloupých lidí ve velkých skupinách."<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-NUtQAWgkTK0/UU3E8UAsjKI/AAAAAAAAAi8/t3zxECmoLaA/s1600/tumblr_m2lurnW5HC1qjacb3o1_500.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-NUtQAWgkTK0/UU3E8UAsjKI/AAAAAAAAAi8/t3zxECmoLaA/s320/tumblr_m2lurnW5HC1qjacb3o1_500.jpg" width="244" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">(<a href="http://24.media.tumblr.com/tumblr_m2lurnW5HC1qjacb3o1_500.jpg">zdroj</a>)</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<h4>
</h4>
<h4>
</h4>
</div>
Drontehttp://www.blogger.com/profile/14377858489423000316noreply@blogger.com0