pátek 17. května 2013

Čeští prezidenti dělají díru do světa

Zatímco české premiéry, v jejichž rukou by se měla koncentrovat největší politická moc, postupně upadají do zapomnění (otestujte si studenty ESF MU), prezidenty si zpravidla pamatujeme. To má jistě mnoho společného i s faktem, že prezidentů naše země, v porovnání s premiéry, zažila poměrně málo.

Čeští prezidenti, na rozdíl od premiérů, navíc udělali i díru do světa. Václav Havel se stal symbolem boje proti komunismu a od roku 1989 se bez jeho citace neobejde žádná americká kniha zabývající se demokracií. Na jeho řeč v únoru 1990 se sešly obě komory amerického Kongresu a ocenili ji téměř tříminutovým potleskem. Havel se za svého života umisťoval v žebříčcích nejvlivnějších světových myslitelů a po své smrti se stal letištěm.

Za Havlem stojí předsedové obou komor Kongresu,
před ním asi 500 amerických stojících a tleskajících zákonodárců (zdroj)


Klaus, otec českého kapitalismu, se sice stal populární postavičkou, která při ratifikaci Lisabonské smlouvy držela v šachu celou Evropskou unii, ale globální význam Klausovi dodala až chilská aféra s protokolárním perem. Té si všimla ABCCNN i Jay Leno. Nejpopulárnější verze videa s Klausovým manévrem má nyní necelých 3,5 milionu shlédnutí.

(zdroj)


O svůj okamžik slávy očividně usiluje již dlouho i prezident Zeman. Na počátku se mu ale nedařilo. Když jsme Američanům vysvětlovali, že nás nemají kvůli útokům v Bostonu bombardovat, pozornost na sebe strhl velvyslanec Gandalovič a Zemanův dopis Obamovi zapadl. Když v Rakousku tvrdil, že sudetští Němci mohou být rádi, že jsme je nepopravili, všiml si toho jen The Economist. Rozhodl se změnit strategii a místo lokálních témat cílit na témata globální. Okamžik světové slávy si vysloužil až virózou, kterou chytl na ruské ambasádě při oslavě Dne vítězství předchozí den (a pravděpodobně noc; a možná i ráno). Darebáci vidí za zhoršenými motorickými schopnostmi a ospalostí Zemanův alkoholismus. My však víme, že náš prezident by se nikdy neukázal poblíž korunovačních klenotů opilý. Tento fakt ovšem nezabránil jednomu ruskému komikovi, aby o Zemanovi napsal a zarecitoval báseň. Vedle článků ve světových médiích (HuffPost, Washington Post, Washington TimesThe Gazette, The Telegraph, Daily Mirror, The SunDie Welt, BildABC,...) si prezident vysloužil i tchajwanské video s mandarínským voice-overem a anglickými titulky. Nejsledovanější Zemanovo video má sice stále jen přes 700 000 shlédnutí, ale Zeman má stále ještě minimálně necelých 5 let na poražení Klause. Držme mu palce.



neděle 5. května 2013

Česká republika v indexech (II.)

Založil jsem facebookovou stránku tohoto blogu.


V prvním díle této série jsem zaměřil srovnání České republiky se světem v ekonomických ukazatelích. Pro tentokrát se zaměřím na ukazatele, které se soustředí spíše na českou politiku v mezinárodním srovnání.

Democracy index (Index demokracie)

Pravděpodobně nejznámějším ukazatelem demokracie je Democracy index vydávaný každoročně Economist Intelligence Unit. Celkové hodnocení Democracy indexu se skládá z pěti dílčích ukazatelů:  volební proces a pluralismus, fungování vlády, politická participace, politická kultura a občanské svobody. Lze tedy vidět, že index nám hodnotí nejen samotný průběh volby a politickou soutěž, ale také svobodu či efektivitu vládnutí, které nemusí mít s demokracií v užším smyslu vůbec nic společného

Česká republika se umístila vedla velmi dobře. Podle posledních veřejně dostupných dat z roku 2010, je naše demokracie na 16. místě ze 167 zemí. To nás řadí bezpečně do 26-členné skupiny "plných demokracií", Z evropské sedmadvacítky jsme se umístili na 10. místě a nechali jsme za námi všechny státy Visegrádské čtyřky (ČR, SR, POL, HUN) nebo také například Francii. ČR velmi dobře skórovala v kategoriích volebního procesu a pluralismus a občanských svobod. Poněkud slabšího hodnocení jsme se dočkali u politické kultury. Dolů nás především táhla malá efektivita vládnutí a nízká míra politické participace.

Democracy Index v roce 2010 (zdroj)

Freedom in the World (Svoboda ve světě)

Dalším hodnocení svobody vydává Freedom House pod názvem Freedom in the World. Ten hodnotí zvlášť politická práva a občanské svobody. Politická práva se skládají z hodnocení volebního procesu, politického pluralismu a participace a fungování vlády. U občanských svobod je sledována svoboda projevu a vyznání, práva na sdružování, vláda práva a osobní práva. Hodnocení se pohybuje na ose od 1 (nejlepší) do 7 (nejhorší). Hodnocení bývají užívány buď celé nebo půlová čísla.

Česká republika má od roku 2005 dokonalá hodnocení jak u politických práv tak i u občanských svobod. Ani jedno není v Evropské unii úplnou samozřejmostí. Itálie a Irsko a Řecko získaly v posledních letech v některém ohledu dvojkové hodnocení a u zemí, které vstoupily do EU od roku 2004 vidíme dvojky poměrně často.

Stav v roce 2013. Zelené země jsou hodnoceny jako svobodné,
žluté jako částečně svobodné a fialové jako nesvobodné. (zdroj)

Failed States Index (Index selhávajících států)

Tento ukazatel vydávaný think tankem Fund for Peace a časopisem Foreign Policy hodnotí do jaké míry stát selhává. Tento index také slouží k odhadu, které země jsou nejvíce náchylné k občanské válce.  Index se skládá ze 12 dílčích ukazatelů pokrývající společenskou, ekonomickou i vojensko-politickou oblast.  Jsou to tyto: demografické tlaky, uprchlictví, existence pomstychtivých skupin či paranoia, chronický odliv "mozků", nerovnoměrný rozvoj jednotlivých skupin, strmý hospodářský pokles, kriminalizace a delegitimizace státu, postupné zhoršování veřejných služeb, zrušení vlády práva a široké porušování lidských práv, nekontrolovatelné bezpečnostní složky, vzestup skupinových elit, intervence vnějších aktérů.

Ze 177 hodnocených zemí je Česká republika na 23. místě. Opět máme lepší celkový výsledek než ostatní země Visegrádské skupiny a porazili jsme třeba i Japonsko nebo Itálii, na druhou stranu stojíme například za Portugalskem. V perspektivě Evropské unie jsme přesně uprostřed, na 14. místě. Podle dat z roku 2012 je největším problémem ČR "strmý hospodářský pokles", byť v našem případě by bylo přesnější mluvit o stagnaci. Česká republika loni dosáhla vůbec nejlepšího výsledku od roku 2006, kdy byla do žebříčku zahrnuta.

FSI slovně rozlišuje státy do pěti skupin: velmi bezpečné, bezpečné, hraniční, ohrožené a kritické. ČR byla zařazena. Naše skóre nás řadí k "bezpečným" zemím.


Mapa světa s hodnocením selhání státu (zdroj)

Závěr

Democracy Index řadí Českou republiku k nadstandardním demokraciím v Evropské unii, studie Freedom in the World nás hodnotí jako jednu z velmi demokratických a svobodných společností a Failed States Index nás řadí mezi průměrně stabilní evropské země. Pokud bychom očekávali od naší země výsledky odpovídající její hospodářské úrovni, měli bychom být překvapení, že ČR se nenachází na 16. místě v EU a 36. místě na světě. V žebříčcích Democracy Index a Failed States Index, které umožňují srovnání, si vedeme mnohem lépe.